Regulace hluku z venkovních veřejných hudebních produkcí I – Velká Británie
Od ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) můžete slýchávat tvrzení, že veřejné hudební produkce nepodléhají v Evropě regulacím, protože tento hluk nelze měřit. Podle jeho tvrzení v žádné zemi Evropy nejsou hudební produkce regulovány. To je důvod neregulace v ČR a proto jsou desetitisíce obyvatel ČR terorizování hlukem z těchto produkcí. Jak ale postupně zjišťujeme, pan ministr (tak nějak již proslulý tvrzením nepravdivých informací) se opět „plete“. Proto budeme postupně přinášet rozbory z jednotlivých zemí a vyvracet tak tvrzení ministra zdravotnictví. Začínáme Velkou Británií.
Perly pana ministra Válka, které pronesl v Senátu ČR si můžete přečíst v tomto našem článku: https://www.ceskobezhluku.cz/zmena-zakona-k-regulaci-venkovnich-festivalu-senatem-na-poprve-neprosla/
Regulace zákonem
Ve velké Británii platí Zákon o hluku z roku 1996 (Noise Act 1996). Jde tedy o komplexní zákonnou úpravu. Podle tohoto zákona musí místní úřad řešit jakýkoli hluk, který je považován za „obtěžující“ a to v jakoukoliv dobu. Nejde jen o hudební smog, ale i večírky, stavby, atd. Pokud místní úřad ověří pravdivost stížnosti a vydá proti původci hluku tzv. Oznámení o regulaci kterým stanoví, že hluk musí ustat zcela, nebo musí být jeho úroveň snížena na konkrétní úroveň nebo dle konkrétních parametrů. Soudní přezkum tohoto Oznámení nemá odkladný účinek.
Zákon o hluku jednotlivé části Velké Británie dále rozpracovávají ve svých dokumentech upravujících konkrétní postupy podle tohoto zákona. Srov. Pokyny Severní Irsko:
Kodex praktické regulace hluku z koncertů
Vedle zákonné právní úpravy se ve Velké Británii důsledně aplikují další podzákonné předpisy, které dále zpřísňují pořádání veřejné hudební produkce pod širým nebem. Tyto předpisy vycházejí ze vzorového „Kodexu praktické regulace hluku z koncertů“, což je základní dokument, který ale na rozdíl od ČR města promítla do svých regulací ještě nad rámec zákona o hluku. V tomto základním dokumentu je například uvedeno, že přes den je třeba respektovat tyto hodnoty:
V kodexu je také uvedeno, že „Posuzování hluku v dB(A) je sice velmi vhodné, ale může podceňovat rušivost nízkofrekvenčního hluku. Navíc nízkofrekvenční hluk může být velmi patrný ve vnitřních prostorách. Proto i v případě, že je splněna směrnice dB(A), může docházet k nepřiměřenému rušení nízkofrekvenčním hlukem. U některých typů akcí proto může být nutné stanovit další kritérium, pokud jde o nízkofrekvenční hluk.“
Regulace v jednotlivých městech
Velmi inspirující je další zpřísnění v jednotlivých městech, která na rozdíl od ČR dále upravují a regulují tento zdroj hluku velmi pečlivě a sofistikovaně.
Město MANCHESTER
Podle předpisu vydaného Radou města Manchester (aktualizace 8/2022) „Pokyny k regulaci hluku při koncertech a akcích pod širým nebem“ (Guidance on noise control for open air concert and events) je brána v úvahu i lokalita a počasí.
Logicky se bere v úvahu i konkrétní hudební žánr a s ním spojené nízkofrekvenční složky hluku z festivalu:
Předpis poměrně podrobně a v mnoha aspektech dále upravuje podmínky pro pořádání veřejných hudebních produkcí pod širý nebem. Zásadní důraz je ale kladen na ohleduplnost pořadatelů těchto akcí. O tom si může v ČR nechat jen zdát.
město Londýn – čtvrť WALTHAM FOREST
Již uvedenou regulaci zpřísňuje i dokument „Pokyny k regulaci hluku při koncertech a akcích pod širým nebem“ vydaný Radou této městské čtvrti. Tento dokument například rozpracovává postup podle zákona o hluku z roku 1996, kdy nad rámec sankcí dle zákona (pokuty, vězení) sankcionuje porušení „Oznámení o regulaci“ navíc takto:
Pokud organizátor akce nerespektuje doporučení a pokyny obsažené v tomto dokumentu, pak se na všechny budoucí akce pořádané stejným organizátorem bude vztahovat vyšší stupeň kontroly a bude kladen větší důraz na jejich formální řešení ze strany od samého počátku.
Na základě informací o události a výsledného hodnocení rizik odpovědný orgán pro ochranu životního prostředí může žádat uplatnění podmínek kontrolujících dobu konání a úroveň hluku na akci. Jde o tyto možné podmínky, které lze pořadatelům nařídit:
Pokuj jde o umístění akce, je v dokumentu uvedeno: „Při rozhodování o místě konání akce je třeba vzít v úvahu potenciální dopad, který může mít může mít hluk z akce na místní obyvatele. Je navrhované místo vhodné? Pokud je obklopeno obytnými nemovitostmi, nemusí být místo vhodné, nebo bude nutná velmi přísná kontrola hluku. Místo konání vaší akce posuzuje v rámci hodnocení rizik orgán ochrany životního prostředí.„
Pokud jde o výběr kapel, je ve dokumentu uvedeno: „Měli byste zvážit typ účinkujících, kteří budou vystupovat. Některá vystoupení budou mít za následek vyšší hladinu zvuku než jiné, například sóloví zpěváci budou pravděpodobně tišší než kapely. Některé vystoupení mohou mít vyšší úroveň nízkofrekvenčního hluku. Nízkofrekvenční hluk má větší energii než vysokofrekvenční a proniká dále do budov. Nízkofrekvenční hluk může mít za následek zvýšené rušení místních obyvatel a může vyžadovat další kontrolní opatření.“
Dokument klade další požadavky s ohledem na počet akcí: „Pokud vaše akce nebo celkový počet akcí pořádaných v místě konání přesáhne tři dny v jednom roce pak se maximální hladina hluku doporučená Kodexem pravidel snižuje – viz odstavec 4.3.2 výše. To platí bez ohledu na to, zda jste tyto akce pořádali vy nebo někdo jiný.“
„Pokyny k regulaci hluku při koncertech a akcích pod širým nebem“ vydaná Radou této městské čtvrti WALTHAM FOREST v Londýně obsahují mnoho dalších smysluplných podmínek k ochraně místních obyvatel a jejich práv. Není důvod pro takovou regulaci nepřijmout i v ČR.
Soud: Za hlasitou hudbu i vězení
I přístup soudů je ve Velké Británii zcela odlišný. To lze demonstrovat například na případu ve věci B4/2012/3174 ze dne 11. 12. 2012 u Odvolacího soudu (Court of Appeal) Královského soudního dvora (Royal Courts of Justice). V tomto rozsudku je uvedeno:
„Odvolatel se dopustil porušení příkazu dne 12. nebo 13. května tím, že hrál nahlas hudbu. Soud se tímto porušením zabýval dne 7. června 2012. Uložil odvolateli trest 14 dnů odnětí svobody.„
„Trest, který soudce uložil za porušení zákazu protispolečenského chování, byl správným trestem. Bylo to v přípustném rozsahu. Bylo to v souladu se Směrnicemi.. Odvolání zamítnuto„
Soud: Zábavní park maximálně 40 dB
Vrchní soud (The High Court of Justice.) ve věci CO/2213/2006 vynesl dne 23. 5. 2006 rozsudek týkající se největšího zábavního parku v UK. Soudní řízení se týkalo vydaného příkazu k regulaci hluku který zněl takto:
„1. Od 31. května 2007 jste povinni zajistit, aby hladiny hlukových imisí z parku, z výše uvedených zdrojů nepřekročily jednotlivě ani kumulativně hladinu 40 dB, pokud jsou umístěny ve „volném terénu“ v zahradě Farley House nebo na její hranici.„
V odůvodnění rozsudku je uvedeno:
„Uznali jsme, že úroveň 43 dBA pro všechny relevantní zvuky z Alton Towers odráží skutečnosti, které jsme shledali jako zákonné obtěžování ve Farley House, a že to byla úroveň, kterou použili oba odborníci na hluk, jako základ pro posouzení hluku ve Farley House.“
„Uznali jsme, že čím větší je rozdíl mezi úrovní pozadí a posuzovanou hodnotící úrovní hluku (po korekci charakteru hluku), tím větší je pravděpodobnost stížností. Souhlasili jsme s tím, že jak je uvedeno v pokynech v normě BS 4142, rozdíl 10 dB nebo více znamená, že stížnosti jsou pravděpodobné, a rozdíl 5 dB má okrajový význam, a že si lze být jistý, že stížnosti nebudou, pouze pokud je hladina hluku o 10 dB nižší než hladina hluku pozadí.„
„Souhlasíme, že energie více zdrojů hluku se sčítá, takže hluk z provozu kolotočů a křik by mohly samy o sobě představovat obtěžování při hladinách nižších než 43 dB.„
„Soud byl oprávněn přijmout jako standard Kodex praktické regulace hluku z koncertů. I když je pravda, že neurčuje konkrétní maximální hladinu hluku, poskytuje prostředky, kterými lze takovou maximální hladinu hluku vypočítat. To, ve spojení s tím, co jsem již naznačil, že příkaz ke snížení emisí bude také fungovat při stejných příležitostech, pokud jde o denní provoz na maximálně 40 dbA, činí příkaz proveditelným a rozumným.„
Nejspíše proto se ve Velké Británii konají koncerty a festivaly v krytých halách nebo daleko za městy, kde obtěžují minimum lidí, kterým, pořadatelé po dohodě vše kompenzují.
Přísné regulace ve Velké Británii jsou si velmi dobře vědomi i pořadatelé festivalů v ČR, což vyplývá ze stenozápisu z jednání pražského zastupitelstva.
Právní úprava regulace hluku z open air produkcí a dalších venkovních akcí je ve Velké Británii na zcela jiné úrovni než u nás. U nás totiž není žádná. Například pražský „Kocourkov“ lze demonstrovat i na tom, že v UK se akce pokud možno nekonají u vodní hladiny (která hluk odráží), naopak v Praze je většina hlučných akcí právě u Vltavy (Prague open air, Žluté lázně, Střelecký ostrov, náplavky, diskotéky na parnících, atd.). O potlačení nízkofrekvenčních tónů si v ČR můžeme nechat jen zdát. Ve ČR neumí podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nikdo měřit hluk z hudebních produkcí. V UK je dokáže měřit každý místní úřad.