Loading....

Majáles v Praze skončil fiaskem

Majáles v Praze skončil fiaskem, podobně jako Hradecký

Majáles v hlavním městě skončil fiaskem. Vedle značného hluku v širokém okolí, pořadatel odmítl vracet peníze ze záloh na kelímky a na rozlícené zákazníky povolal policejní těžkooděnce. Organizace byla podle návštěvníků celkově zcela nezvládnutá, obdobně jako před týdnem v Hradci Králové.

To vše proto, že Česká republika, na rozdíl od ostatních zemí, nemá zákon který by upravoval podmínky pro pořádání těchto akcí. Hlavní město Praha přes opakované apely občanů nepřijalo vyhlášku upravující a regulující tyto akce na svém území. Naše iniciativa opakovaně žádala o přijetí vyhlášky tehdejšího primátora Zdeňka Hřiba a tehdejší radní pro kulturu Hanu Třeštíkovou. Stejně tak stále marně žádáme o přijetí vyhlášky současného primátora Bohuslava Svobodu. Přitom v jiných státech Evropy takové regulace mají, a proto tam k obdobným situacím nedochází.

Například v Leicestru (VB) Rada města před dvěma týdny povolila konání festivalu za splnění celkem 62 podmínek. Šlo o podmínky týkající se regulace hluku, bezpečnosti, drog, alkoholu, organizace davu, dopravy, požární bezpečnosti, stížnostní linka, permanentního úředního dozoru, podmínek policie, atd. Žádost pořadatelů a podmínky Rady města Leicester naleznete zde: https://cabinet.leicester.gov.uk/mgAi.aspx?ID=117415#mgDocuments

To co se dělo na Majálesu v Praze nejlépe demonstrují příspěvky rozhořčených návštěvníků.

Majáles v Praze

Policejní zásah

Hluk v okolí

Odpadky, tlačenice a fronty

Nedostatek vody

Nefunkční VIP systém

Majáles v Hradci Králové

Je přitom neuvěřitelné že obdobné fiasko se odehrálo před týdnem v Hradci Králové, kde stejný pořadatel také organizoval Majáles.

Soudy na Slovensku: hluk z hudby max. 50 dB

Soudy na Slovensku: hluk z hudby max. 50 dB

Z naší analýzy vyplynulo že judikatura soudů na Slovensku se ustálila, pokud jde o žaloby proti hlukovým imisím z hudební produkce, na limitu 50 dB. Z rozsudků, které níže uvádíme dokonce vyplývá, že hluk z hudební produkce nad limit 50 dB by podle soudů na Slovensku mohl mít dopady na zdravotní stav osob, tímto hlukem nedobrovolně zasažených. Dostáváme se tak do paradoxní situace, kdy na české straně hranice nemůže mít hluk z hudební produkce ani 100 dB dopad do zdravotního stavu obyvatelstva a o pár kilometrů dál na Slovensku, může mít 51 dB z hudby dopad do zdravotního stavu obyvatel. Soudy na Slovensku navíc vydávají dokonce předběžná opatření a v řádu dnů nařizují původcům hluku dodržení maximální hlukové hladiny 50 dB

Okresný súd Bratislava I, sp. zn. 9C/19/2018 ze dne 23. 7. 2018, Usnesení – předběžné opatření:

„I. Žalovaný je povinný zdržať sa obťažovania žalobcu hlukom z hudobnej produkcie z priestorov prevádzky, nachádzajúcej sa na prízemí stavby…    …pre referenčný časový interval večer v čase od 18:00 hod do 22:00 hod v hodnote 40 dB a pre referenčný časový interval noc v čase od 22:00hod do 06:00 hod v hodnote 30 dB.

Z odůvodnění: „…Hudobnou produkciou v prevádzke došlo k prekročeniu prípustnej hladinyhluku v zmysle Vyhlášky a teda nie je dôvod na spor o tom, či tento hluk ohrozuje zdravie žalobcu alebo nie…. Súd sa stotožnil s názorom žalobcu, že účinky hluku na organizmus saneprejavujú viditeľne a bezprostredne po expozícii a môžu sa prejaviť aj po dlhšom čase a spôsobiťvážne poškodenie zdravia človeka. Súd si je vedomý, že súdne konanie je časovo náročné a môže trvaťaj niekoľko rokov, najmä ak druhá strana sporu nemá záujem na urýchlenom skončení konania a využívavšetky zákonom dovolené prostriedky obštrukcie a prieťahov v konaní, preto návrhu na nariadenieneodkladného opatrenia vyhovel a vydal neodkladné opatrenie podľa § 336 ods. 1 CSP druhá veta,t.j. neodkladné opatrenie, ktoré konzumuje vec samu podľa § 330 ods. 2 CSP, nakoľko má za to, ženeodkladným opatrením možno dosiahnutím trvalú úpravu pomerov medzi stranami. S ohľadom na tietoskutočnosti po nariadení neodkladného opatrenia nie je nutné podávať žalobu vo veci samej….“

Rozsudek je dostupný zde: https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/7385f75e-5303-4a1f-b612-bf98fa0be814:b724a1d0-5e16-4cc9-bd0c-66aa5bbb076d

Okresný súd Dunajská Streda, sp. zn. 21C/26/2021 ze dne 14. 09. 2021, Usnesení – předběžné opatření:

„Žalovaný je povinný zdržať sa rušenia vlastníkov stavieb (Žalobcov)…   … príslušenstvetak, aby hodnota ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq pre vonkajšie priestory stavieb nepresiahla hodnoty 50 dB v referenčnom časovom intervale pre večer v čase od 18:00 hod. do 22:00 hod. a 45 dB v referenčnom časovom intervale pre noc v čase od 22:00 hod do 6:00 hod.

Žalovaný je povinný zdržať sa rušenia vlastníkov stavieb (Žalobcov)…   … tým, že v týchto nebytových priestoroch nebude vykonávať hudobnú produkciu po 22:00

Z odůvodnění: „Žalobcovia uvádzajú, že ako vlastníci Hotelov sú susedia žalovaného, ktorý vlastní U. E. J.. Žalovanýv U. E. J. ako fyzická osoba – podnikateľ s obchodným menom I. J. – E. J., I.: XX XXX XXX prevádzkuje pohostinstvo (krčmu) s otvorenou terasou v blízkosti Hotelov. V U. E. J. sa každý deň (najmä v letných mesiacoch) od 18:00 hod. uskutočňuje živá hudba, resp. iná hudobná produkcia, ktorá neprimeraným spôsobom obťažuje žalobcov – vlastníkov Hotelov a ich klientov…

….V Protokole je jasne konštatované, že posudzovanéhodnoty v jednotlivých meracích miestach MM1 a MM2 rozložené do celých večerných a nočných časových intervaloch v jednotlivých dňoch sa v ekvivalentných hladinách pohybovali v rozmedzí 64,7až 65,7 dB večer a 58,3 až 64,1 dB v noci v MM1 – pred oknami W. J.; 61dB večer a 52,0 dB v noci vMM2 – pod oknami W. G. X….

…Z predložených listinných dôkazov, ako aj z opísaných skutočností súd má za osvedčené, že z U. E. J. vo vlastníctve žalovaného pravidelne vychádza neprimeraný a obťažujúci zvuk, ktorý je mimo limitov stanovených zákonom č. 355/2007 Z. z. o ochrane, podpore a rozvoji verejného zdravia a o zmene a doplnení niektorých zákonov („Zákon o verejnom zdraví“), ako aj v rozpore s Vyhláškou MZ SR č. 549/2007 Z.z., ktorou sa ustanovujú podrobnosti oprípustných hodnotách hluku, infrazvuku a vibrácií a o požiadavkách na objektivizáciu hluku, infrazvukua vibrácií v životnom prostredí (ďalej len „Vyhláška“). Toto konanie žalovaného vážne obťažuje žalobcov, zasahuje do ich vlastníckeho práva, ohrozuje ich podnikateľskú činnosť a zároveň ohrozuje aj zdravie obyvateľov, návštevníkov mesta F. L. a zamestnancov žalobcov. Súd má za to, že nárok žalobcov jev tomto prípade opodstatnený a žalovaný je povinný zdržať sa rušenia, a obťažovania žalobcov – t.j. svojich susedov hlukom, ktorý svojou intenzitou a rozsahom nad mieru primeranú pomerom zasahuje dopráv žalobcov. Uvedená povinnosť žalovaného je stanovená v § 127 Občianskeho zákonníka. Tunajšísúd zároveň konštatuje, že žalovanému nariadením neodkladného opatrenia nehrozí vznik žiadnej ujmy, nakoľko nariadením neodkladného opatrenia bude povinný zdržať sa nezákonného konania, pričommôže naďalej vykonávať svoju podnikateľskú činnosť v medziach všeobecne záväzných právnych predpisov.

Rozsudek je dostupný zde: https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/acee24e8-8e3f-4eab-a0f1-8a94217b8f7d:4c0261db-a52d-487a-b43e-39bfaaca7356

Krajský súd Bratislava, sp. zn. 8Co/222/2017 ze dne 06. 11. 2017, Usnesení – předběžné opatření:

„…Žalovaným 1/ a 2/ sa zakazuje organizovanie spoločenských a kultúrnych a športových akcií, svadieb,rodinných osláv a firemných akcií pre tretie osoby na nehnuteľnostiach…   ….tak, aby hladina zvuku šíriaceho sa z týchto nehnuteľností počas dňa a večera v čase od 6:00hod do 22:00 hod. nepresiahla vo vonkajších priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 50dB a vo vnútorných priestoroch nehnuteľnostívo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 40 dB, a vnoci v čase od 22:00 hod. do 6:00 hod. nepresiahla vo vonkajších priestoroch nehnuteľnostívo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 40 dB a vovnútorných priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladinyA zvuku LAeq vo výške 30 dB…

…Zároveň sa žalovaným 1/ a 2/ zakazuje označené nehnuteľnosti odplatne alebo bezodplatne prenechať tretím osobám do užívania, pri ktorom by hladina zvuku, šíriaceho sa ztýchto nehnuteľností počas dňa a večera v čase od 6:00 hod do 22:00 hod., presiahla vo vonkajších priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeqvo výške 50dB a vo vnútorných priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotuekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 40 dB, a v noci v čase od 22:00 hod. do 6:00 hod. presiahlavo vonkajších priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 40 dB a vo vnútorných priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 30 dB.

Z odůvodnění: „Za daného stavu tak dospel odvolací súd k záveru, že pre naplnenie účelu sledovaného navrhovaným neodkladným opatrením, v súlade s požiadavkou na minimalizácii zásahu do právžalovaných v preskúmavanej veci, boli splnené predpoklady na nariadenie neodkladného opatrenia iba v rozsahu zabezpečujúcom zamedzenie prenikaniu hluku na nehnuteľnosti vo vlastníctve žalobcov 3/,4/ a 6/, a to nad rámec hladiny zvukov, ktoré sa zo zdravotného hľadiska v zmysle ustanovení zák.č. 355/2007 Z.z., o ochrane, podpore a rozvoji verejného zdravia, v spojení s vyhláškou Ministerstvazdravotníctva SR č. 549/2007 Z.z., považujú za akceptovateľné; a ktorých prekročenie môže negatívne vyplývať na žalobcov.

Rozsudek je dostupný zde: https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/f4b3368e-d352-4472-b3e2-4b38cbf99926:6f68dbd2-0f19-47d9-9658-420691f599f9

Okresný súd Košice I, sp. zn. 19C/242/2015 ze dne 16. 11. 2018, Rozsudek:

„II. Žalovaní v 1. a v 2. rade s ú p o v i n n í v nebytovom priestore č. 12 – 1 bytového domu Alžbetina55 v Košiciach, Z.. Č.. XXX, D. A. Č.. XXX, I. D. U. Č.. XXXX, G. Ú. Z. O., P. G. – Z. O., P. G. L., ktorý je vedený Okresným úradom v Košiciach, katastrálny odbor, zdržať sa umožnenia spevu alebo hudby bez reprodukcie jednej a viacerým osobám.

Z odůvodnění: ….Aj z bodu 11 Protokolu vyplýva, že „Pri meraní bol zvolený postup, pri ktorom sa merali vzorky imisií hluku pri karaoke speve. Špecifický hluk v referenčnom časovom intervale má výrazné rytmické zložky. Pri niektorých vzorkách (8/M2) bol charakter hluku výrazne impulzný. Pri analýze jednotlivých akustických udalostí sa v nameraných vzorkách objavujú výrazné tónové zložky.

Na otázku, aby uviedol, či ním namerané hodnoty v protokole H/14/2014 sú namerané hodnoty zdraviu škodlivé uviedol, že samozrejme; existuje legislatívna úprava – Vyhláška č. 549 z roku 2007 Ministerstva zdravotníctva, kde sú dané maximálne prípustné hodnoty hluku, či už vo vnútornom prostredí, ale ajvo vonkajšom prostredí; v danom prípade bolo robených niekoľko meraní, avšak v každom prípade namerané hodnoty boli prekročené o veľmi vysoké hodnoty a v jednom prípade dokonca o 14 decibelov, čo je pomerne veľa. Podstatou danej legislatívy je zabezpečiť komfort bývania z hľadiska hlučnosti a samozrejme pri prekročení právnou úpravou daných prípustných hodnôt hluku účinky môžu mať vplyvna samotný spánok človeka, jeho nervozitu, celkovú pohodu a podobne. Tiež podotkol, že má odbornú spôsobilosť aj na posudzovanie vplyvu hluku a vibrácií na zdravie ľudí. K vplyvu hlučnosti na zdravý vývoj dieťaťa pri takto vysokých hodnotách, pokiaľ by išlo o dlhodobú hlučnosť, uviedol, že všeobecne tento vplyv hlučnosti možno rozdeliť na systémový a nesystémový, pričom v danom prípade hovoříme o nesystémovom vplyve, kedy hodnoty hlučnosti nemusia byť tak vysoké ako pri systémovom vplyve (pracovné prostredie), ale spravidla pôsobia dlhodobo. V danom prípade hlučnosť môže mať vplyv na hypertenziu, na nervozitu, k tomu sa môžu pridružiť tráviace problémy, psychické problémy a podobne,takže hlučnosť vplýva na celý organizmus dieťaťa.

Svedok tiež podotkol, že prevádzkovateľ zdroja je vždy povinný zabezpečiť, aby neprekračoval zákonom dané hodnoty hlučnosti a na otázku zástupcu žalovaných, aby uviedol, aký vysoký zdroj hluku musel pribudnúť ku špecifickému zdroju hluku, ktorý bol nameraný povedzme vo výške 30,6, aby celková hlučnosť bola nameraná na hodnotu 42,3, svedok uviedol, že povedzme pri hodnote 42,3, pokiaľ ideo celkový hluk, hlavný zdroj hluku bolo zrejme auto a určite neprekročil hodnotu 42,3, resp. sa blížil khodnote 42,3.

…súd poukazuje na súdnu prax, podľa ktorej nie je vylúčené úspešne podať zapieraciu žalobu aj po jedinom rušivom čine, ktorý nezanechal následky, pretože nemožno vylúčiť, že by žalobcovi nehrozilo opakovanie takéhoto činu (porovnaj R65/1972, tiež uznesenie NS SR sp. zn. 1Cdo 2/2008). Pre úplnosť súd uvádza, že hoci z uznesenia NSSR sp. zn. 1Cdo 2/2008 vyplýva, že vyjadrená ustálená prax (R 65/1972) sa odvoláva na zapieraciežaloby podľa ust. § 126 OZ, niet dôvodu neaplikovať uvedený právny záver tiež na žaloby podľa ust. §127 ods. 1 OZ, keďže tieto tiež spadajú pod kategóriu negatórnych žalôb (tzv. zapieracích žalôb), avšaks osobitnou úpravou. V prejednávanom prípade síce bolo konštatované rušenie v konkrétnom rozsahu iba určitú dobu, na strane druhej však žalovaní sú naďalej vlastníkmi predmetného nebytového priestoruč. XX-X N. W. V. XX S. G., teda majú právo disponovať s priestorom podľa vlastného uváženia, vrátanepráva opätovne prenajať priestory tretiemu subjektu (tak ako je tomu aj aktuálne), preto nemožno vylúčiť, že by žalobcovi nehrozilo opakovanie takéhoto rušenia.

Rozsudek je dostupný zde: https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/066d0917-6503-4a35-96b8-0c44b124cf56:b6b4c004-040e-41f4-87d1-903b3637185a

tento rozsudek byl částečně změněn odvolacím soudem:

Krajský súd Košicea, sp. zn. 2Co/67/2019 ze dne 27. 02. 2020, Rozsudek:

„M e n í II. vyhovujúci výrok rozsudku tak, že žalovaní v 1. a 2. rade sú povinní v nebytovom priestoreč. XX – X bytového domu V. XX v G., súp. č. XXX, na parcele č. XXX, evidovaného na LV č. XXXX, katastrálne územie Z. O., obec G. – Z. O., okres G. I, zdržať sa umožnenia spevu alebo hudby bezreprodukcie jednej a viacerým osobám nad mieru primeranú pomerom.“

POZN. Míra přiměřená místním poměrům jsou obecné limity tj. 40 a 45 dB

Z odůvodnění:Odvolací súd hodnotiac charakter imisie hlukom, jako imisie pred ktorou poskytuje ochranu vzhľadom na možný zdravotný dopad aj osobitná právna úprava, berúc na zreteľ benevolentný prístup žalovaných k výkonu ich vlastníckych práv, dospel k záveru, že upustenie od rušivého konania nebolo z ich strany prejavom uvedomenia si neoprávneného zásahu, ale vynúteným rešpektovaním rozhodnutí štátu, čo odôvodňuje, aby im takáto povinnosť na zdržanie sa zásahu do vlastníckych práv bola uložená súdnym rozhodnutím aj pre budúcnosť.“

Rozsudek je dostupný zde: https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/090d6d01-ebe8-4aae-b2dc-5edf8ccf2c7c:17ed717d-5692-488e-9d39-8af720167d66

Najvyšší súd, sp. zn. 5Sžk/8/2017 ze dne 27. 09. 2018, Rozsudek (farní zvon):

Z odůvodnění: „29. Podľa názoru kasačného súdu z podkladov pre vydanie napadnutého rozhodnutia (Protokol omeraní č. 2661/15 a Protokol o meraní č. 5642/15) nepochybne vyplýva, že v prípade sťažovateľadošlo k prekročeniu prípustných hodnôt hluku s určením zdroja hluku – zvony rímskokatolíckehokostola Povýšenia sv. kríža v obci Svinná. V tejto súvislosti je potrebné poznamenať, že uvedenéskutkové zistenia v konaní sťažovateľ nenamietal a neprodukoval žiadnu argumentáciu, ktorou by tietozávery relevantným spôsobom spochybňoval. Sťažovateľ namietal nesprávnosť rozhodnutí správnychorgánov subjektívnym tvrdením resp. poukazom na to, že odbíjanie zvonov nepredstavuje hluk, aleide sa melodický, lahodný dokonca žiaduci zvuk vydávaný hudobným nástrojom. Je nutné prisvedčiťsťažovateľovi, že istý okruh (najmä veriacich) osôb môže vnímať hlahol zvonov ako nerušiaci či dokoncamelodický a žiaduci zvuk, avšak na strane druhej je potrebné brať zreteľ i na okruh osôb, ktoré ho môž uvnímať ako nežiaduci škodlivý vonkajší hluk a v prípade prekročenia intenzity tohto hluku, t.j. prekročenia limitov ustanovených vykonávacím predpisom, má aj škodlivé účinky na ľudské zdravie. V tejto súvislostije potrebné uviesť, že sťažovateľom uvádzané tvrdenia sú bez akejkoľvek opory v zákone, nakoľkosprávne orgány konajúce v predmetnej veci boli povinné riadiť sa platnou právnou úpravou, ktorou bol v prejednávanom prípade zákon č. 355/2007 Z.z. a jeho vykonávací predpis – vyhláška č. 549/2007 Z.z..“

Rozsudek je dostupný zde:https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/e83a8e73-c121-4a05-96d7-044bf64793ee:88a0750e-368a-4517-9c72-e4be86f44d39

Velmi zajímavé jsou úvahy slovenských soudů, které se týkají náhrad nemajetkové újmy způsobené hudební produkcí.

Najvyšší súd, sp.zn. 8Cdo/12/2018 ze dne 27. 06. 2018, Usnesení (nemajetková újma):

Z odůvodnění: „Dovolací súd konštatuje, že odôvodnenie napadnutého rozhodnutia odvolacieho súdu obsahuje náležité vysvetlenie dôvodov, na ktorých odvolací súd založil svoje rozhodnutie a jeho postup bol vsúlade s § 387 ods. 1 a 2 C.s.p. Za procesnú vadu konania podľa § 420 písm. f/ C.s.p. nemožno považovať to, že odvolací súd neodôvodnil svoje rozhodnutie podľa predstáv dovolateľov. Odvolací súd rozhodnutia vysporiadal aj s otázkou miery zodpovednosti žalovanej za škodu v súvislosti s mierou zodpovednosti majiteľa (prevádzkovateľa) reštaurácie R., ktorý bol primárne zodpovedný za šírenie hluku z jeho reštaurácie a voči ktorému mali žalobcovia právo domáhať sa nápravy podľa § 127 Občianskeho zákonníka. O výške náhrady škody rozhodol podľa svojej úvahy v súlade s § 136 O.s.p.,pričom poukázal na rozhodnutia Európskeho súdu pre ľudské práva vo veci Moreno Goméz proti Španielsku a vo veci György Deés proti Maďarsku vo svojom rozhodnutí odkázal na rozsah a samotný obsah odôvodnenia rozsudku súdu prvej inštancie,s ktorým sa v súlade s § 387 ods. 2 C.s.p stotožnil. V priebehu odvolacieho konania zároveň nebolizo strany žalobcov tvrdené také skutočnosti podstatné pre rozhodnutie danej veci, s ktorými by sa nevyporiadal súd prvej inštancie v dôvodoch svojho rozhodnutia. Súd prvej inštancie v odôvodnení rozhodnutia uviedol, prečo nevykonal žalobcami navrhované znalecké dokazovanie za účelom zisteniaich zdravotného stavu. Mal za to, že vykonané merania v čase vtedy prebiehajúceho súdneho konania by neboli totožné so stavom, aký bol v dotknutom období, pretože meranie hladiny hluku by bolo ovplyvnené aj uskutočnenými úpravami zo strany majiteľa reštaurácie. S obsahom znaleckého posudku č. 10/2015, ktorý si na vlastné náklady dali vypracovať žalobcovia znalcom MUDr. Miroslavom Čerňanom, sa súd prvej inštancie oboznámil a znalca vypočul na pojednávaní 20. novembra 2015. V odôvodnení rozhodnutia súd prvej inštancie uviedol, že v dôsledku prekročenia hladiny hluku v priestoroch reštaurácie žalobcovia nemohli riadne užívať nehnuteľnosti v susedstve a zároveň sa to prejavilo ajna ich zdravotnom stave, čo dokladovali lekárskymi správami a najmä nimi predloženým znaleckým posudkom. Súd prvej inštancie uviedol, že „znalec so zásadnou mierou pravdepodobnosti vyslovil príčinnú súvislosť nadmerného hluku s poškodením zdravia – duševnými poruchami u žalobcov.“ So všetkými závermi znalca uvedenými v znaleckom posudku sa však nemohol stotožniť, pretože už predrokom 2010 žalobcovia dotknuté nehnuteľnosti neužívali a v roku 2010 boli tieto odpredané. Odvolací súd k záverom znaleckého posudku MUDr. Miroslava Čerňana poznamenal, že „znalec nevenoval náležitú pozornosť aj podnikateľskej minulosti žalobcu 1/ v oblasti výroby obuvi, ktorá činnosť sa podľanázoru odvolacieho súdu takisto vyznačuje hlučným prostredím, čo sa týka samotného výrobného procesu v jednotlivých halách alebo dielňach.“ Keďže vypracovanie tohto znaleckého posudku v konaní iniciovali žalobcovia, podľa odvolacieho súdu „znalec sa k dôvodu poškodenia duševného zdravia žalobcov v súvislosti s expozíciou nadmerného hluku vyjadruje iba určitou mierou pravdepodobnosti, čo nepôsobí príliš presvedčivo“. Čo sa týka rozsahu náhrady škody, súd prvej inštancie sa v odôvodnení…“

Rozsudek je dostupný zde: https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/b9f8cf68-b685-4b9f-a85d-f752595c7551:2272b145-41cb-44b2-8a80-8ff10be91873

Je tedy zcela zřejmé, že i na Slovensku je ochrana proti hluku z hudebních produkcí na zcela jiné úrovni než v ČR a nemohlo by se tam stát to co v Ledárnách Braník.

Manchester zakázal hudební festival s hlukem 60 dB

Manchester zakázal hudební festival s hlukem 60 dB

V pondělí 8. 4. 2024 se na internetových stránkách zpravodajství BBC objevil článek o zrušení festivalu ve městě Manchester ve Velké Británii potom, co nebyla pořadatelům udělena licence k jeho provozu. V článku jsou popsány tyto důvody neudělení licence:

„Licenční úředníci dodali, že se obávají „třídenního obtěžování obyvatel hlukem“, přičemž „nejbližší nemovitost je vzdálena pouhých 70 metrů“.“

„Podle policie hrozilo riziko „dopravního chaosu“, kterému by podle organizátorů bylo možné předejít tím, že by lidé nepoužívali k cestě na místo svá auta.“

Licence nebyla udělena, přesto, že zástupce pořadatele „Clive Smith uvedl, že zavedení vlastního limitu 60 dBa na hladinu hluku a nasměrování reproduktorů směrem k řece Mersey by minimalizovalo problémy s hlukem, rozmístění hlídek na Ford Lane by usměrnilo dopravu a odradilo od močení na veřejnosti…“

Festival měl přitom sloužit k získání finančních prostředků pro ragbyový klub Didsbury Toc H a fotbalový klub Didsbury FC.

Celý článek naleznete zde: https://www.bbc.com/news/uk-england-manchester-68760812

Velká Británie je další zemí v Evropě, která zavedla přísnou a promyšlenou regulaci hluku z veřejných hudebních produkcí pod širým nebem. Byla by tak nejlepším příkladem pro zavedení regulace v ČR

Kdo financuje Kasárny Karlín, aneb pirátská péče řádného hospodáře.

Kdo financuje Kasárny Karlín, aneb pirátská péče řádného hospodáře.

První článek o Kasárnách Karlín byl o obtěžujícím hluku, kterým okolí zatěžuje nájemce hlavního města Prahy sdružení Pražské centrum. Víme už taky, že Pražské centrum neplatí žádný nájem. Naprosto neuvěřitelné je usnesení přijaté Radou hl. m. Prahy, podle kterého se jakýkoliv záměr v obrovském objektu musí podřizovat tomuto nájemci, což zásadně limituje využití celého objektu. Konečně je v článku doložena arogantní reakce radního Adama Zábranského (Piráti) na tento problém. O tom všem si můžete přečíst zde: https://www.ceskobezhluku.cz/kasarna-karlin-aneb-dopady-piratskych-kamaradsoftu-v-praxi/

Tento článek mapuje dotační řeku, která z Magistrátu hlavního města proudí do Kasáren Karlín a financuje jejich provoz. Nikoliv nájem, protože ten Pražské centrum Magistrátu neplatí. Neplatí ani místní poplatky ze vstupného. Zdarma pronajaté prostory přitom Pražské centrum pronajímá úplatně dalším podnájemcům. Zdá se Vám to neuvěřitelné? Asi nebude náhoda, že majitel Pražského centra má mezi politiky v Praze mnoho přátel. Přečtěte si o tom, jaké konkrétní vazby mohou vysvětlovat co se v Kasárnách Karlín děje.

Dotace, dotace a zase dotace

Pokud se na dotace podíváme podrobněji, zjistíme, že dotace financují projekty ke generování finančních prostředků prostřednictvím vstupného. V roce 2018, tedy v době, kdy se do vedení MHMP dostala Praha Sobě a PIRÁTI se otevřela stavidla dotačních prostředků pro Pražské centrum. Nejprve Magistrát zaplatil dotací kino. Následně Magistrát zaplatil rekultivaci nádvoří. V žádosti o dotaci je k tomu paradoxně uvedeno:

„Rádi bychom touto cestou požádali o finanční prostředky určené na kultivaci nádvoří – výsadbu a údržbu dřevin. Tyto prostředky by výrazným způsobem pomohly utvářet prostředí tohoto nádvoří – snahou spolku je jej transformovat v jakési náměstí, chráněné od veškerých pozemních komunikací a jejich hluku.“

Magistrát tedy zaplatil Pražskému centru jejich vlastní ochranu proti hluku, přitom nádvoří je chráněno kolem dokola budovami. Naopak ale Magistrát (odpovědný radní Adam Zábranský) odmítá ochránit před hlukem občany, které jeho nájemce, Pražské centrum hlukem terorizuje. Podívejte se, co se díky dotacím na kino a rekultivaci nádvoří děje sousedům Kasáren Karlín:

Koncert financovaný z dotace MHMP v částce 500.000,- Kč na základě smlouvy DOT/62/05/006498/2019 v čase 22:40 hod, tedy v době nočního klidu (stanoviště – balkon sousedního bytového domu)

Kino financované z dotace MHMP v částce 250.000,- Kč na základě smlouvy DOT/62/05/005433/2018 v čase 22:37 hod, tedy v době nočního klidu (stanoviště – balkon sousedního bytového domu)

Poslední dotace pro Pražské centrum schválilo Zastupitelstvo MHMP ve čtvrtek 22.2.2024. Jde o tyto dotační programy:

Zdroj: Usnesení Rady ze dne 12.02.2024, tisk č. R-50194, usnesení č. 181

První dotace je na provoz Kasáren Karlín. Je ale naprosto absurdní, že Pražské centrum dostává dotace na provoz, přitom ale stejnému subjektu neplatí žádný nájem za prostory. Navíc Pražské centrum prostory Magistrátu hlavního města dále pronajímá za peníze. V registru smluv je možné dohledat smlouvu na pronájem objektu Magistrátu Pražským centrem za 80.000,-Kč: https://smlouvy.gov.cz/smlouva/7770843?backlink=cy55d

To že v objektu působí příležitostně i další kulturní tělesa je zcela zřejmé právě z čerstvě schválených dotací, kde nalezneme tyto projekty které se mají odehrát v Kasárnách Karlín:

Zdroj: Usnesení Rady ze dne 12.02.2024, tisk č. R-50194, usnesení č. 181

Ostatně Pražské centrum se pronájmem majetku Magistrátu (který má k dispozici zdarma) ani netají. Naopak pronájem na svých stránkách nabízí i pomocí podrobně zpracované nabídky prostor, včetně možností různých uspořádání a variací. Nabídku všech prostor MHMP, které Pražské centrum pronajímá naleznete zde: https://kasarnakarlin.cz/sites/default/public_files/media/document/2024/01/22/16/05/42/kk_rider.pdf

Další perlou je kluziště. To si Pražské centrum nepronajímá, ale má ho zdarma od městské části Praha 8. Tedy Praha 8 umístí na nádvoří kasáren zdarma kluziště ale podle smlouvy, kasíruje za vstupenky Pražské centrum. Text smlouvy stojí za to:

Zdroj: https://smlouvy.gov.cz/smlouva/7821591?backlink=sy5v3

To znamená, že Praha 8 dá do Kasáren zcela zdarma podnikatelský záměr. Výnos z tohoto záměru (vstup a půjčovné) kasíruje Pražské centrum jako nájemce nemovitosti (který ale neplatí nájem). Majitel podnikatelského záměru tj. Praha 8 platí energie pro chlazení kluziště.

Na základě mailu pana místostarosty Prahy 8 Jiřího Vítka (Patrioti) ze dne 3. 3. 2024 doplňujeme, že po roce 2019, kdy jsou ve vedení radnice P8 právě Patrioti, byla učiněna tomuto podivnému obchodu přítrž a ten se tak stal (doufejme) definitivní minulostí.

Postupem dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím se nám podařilo zjistit, že Pražské centrum nezaplatilo za poslední tři roky ani korunu na místním poplatku ze vstupného. To je dost zvláštní s ohledem na text vyhlášky č. 10/2011 Sb. hl. m. Prahy, o místním poplatku ze vstupného (ve znění přílohy platné pro Prahu 8), která je dostupná zde: https://www.praha.eu/public/38/ac/2b/2566516_838577_vyhlaska_c._10_2011_mp_ze_vstupneho.pdf

Asi nikoho nepřekvapí, že v Kasárnách Karlín u Pražského centra se čas od času uskuteční zasedání zastupitelských klubů Pirátů z Prahy i Středočeského kraje. Ostatně skutečný majitel Pražského centra pan Matěj Velek má na facebookovém profilu zajímavé přátele. To ledacos vysvětluje. Jen se podívejte na přátele Matěje Velka:

Iniciativa podala trestní oznámení na starostu a Radu MČ Praha 4

Iniciativa podala trestní oznámení na starostu a Radu MČ Praha 4

Iniciativa HLUK Z PRAHY 4 dnes podala trestní oznámení na starostu MČ Praha 4 a ostatní radní této MČ. Důvodem je podezření ze spáchání několika trestných činů, protože s vědomím, že v lokalitě kolem pozemku A-parku žije několik občanům, kterým hluk z hudebních produkcí podle lékařských zpráv poškodil zdravotní stav, znovu pronajala (rozhodnutím rady MČ) předmětné pozemky za účelem pořádání mimořádně hlučného a obtěžujícího festivalu Tři sestry open air. Na ten si loni stěžovalo množství občanů. Hluk byl takové intenzity, že terorizoval obyvatele bytů a domů za zavřenými okny. Prosby a žádosti občanů, aby se to kvůli nemocným občanům neopakovalo ale starosta a jeho úřad vědomě ignoroval.

Rada MČ Praha 4 tak rozhodla i s vědomím předchozího poškození zdravotního stavu občanů a zároveň měla k dispozici podrobnou zprávu Státního zdravotního ústavu, podle které je tato lokalita zcela nevhodná pro pořádání elektronicky zesilovaných hudebních produkcí.

Ombudsman zahájil další řízení proti Ledárnám

Ombudsman zahájil další řízení proti úředníkům P4 tolerujícím porušování zákonů festivalem v Ledárnách

Veřejný ochránce práv zahájil další řízení proti Úřadu MČ Praha 4 kvůli tolerování festivalových staveb umístěných na pozemcích v rozporu se zákonem. Tentokrát jde o rok 2023, kdy stavební úřad Prahy 4 vydal usnesení, kterým vyzval pořadatele festivalu k bezodkladnému upuštění od užívání staveb. O tom naše iniciativa již informoval v tomto článku:

https://www.ceskobezhluku.cz/stavebni-urad-pravomocne-zakazal-uzivat-cast-festivalu-v-ledarnach/

Pořadatel ale stavby užívat nepřestal a stavební úřad opět dělal, že to nevidí. Nezbylo nám, než se opět obrátit na Veřejného ochránce práv, který na náš podnět reagoval tímto přípisem.

Jde tak o další protiprávní jednání. Všechna pečlivě evidujeme a následně je předáme do vyšetřovacího spisu Policie ČR pro případ, že současné vyšetřování dospěje do fáze obžaloby a následně se bude rozhodovat o výši trestu s ohledem na polehčující i přitěžující okolnosti.

Regulace hluku z Open air festivalů II – Francie

Regulace hluku z venkovních veřejných hudebních produkcí II – Francie

Zatímco v ČR byla v roce 2016 vyňata regulace hudebních produkcí pod širým nebem novelou  ze zákona o ochraně veřejného zdraví č. 267/2015 Sb., ve Francii došlo ve stejném roce k pravému opaku. Respektive k zásadnímu zpřísnění podmínek pro pořádání těchto produkcí.

To se tehdy samozřejmě neobešlo bez různých protestních akcí hudebních lobbistů. Obdobně jako v případě připravované pražské vyhlášky dobře posloužila fanouškovská základna. Jenže Francie není ČR a tak byla regulace bez milosti přijata (a v roce 2023 ještě zpřísněna). S tehdejšími nářky hudebního průmyslu se můžete seznámit v těchto článcích:

https://www.theguardian.com/world/2017/oct/23/frances-music-scene-under-threat-from-new-restrictions-on-noise

https://www.audiology-worldnews.com/awareness/3180-regulations-concerning-music-venues-changing-in-france

Stejně jako Velká Británie, má tedy i Francie regulaci hluku z hudebních produkcí přímo v zákoně. Tu pak rozvíjí v podzákonných předpisech.

Regulace zákonem

Zákoník veřejného zdraví – kapitola VI: Prevence rizik související s hlukem

Zákoník veřejného zdraví obsahuje v kapitole VI: Prevence rizik související s hlukem článek R1336-5 tuto generální klauzuli:

Žádný konkrétní hluk nesmí délkou trvání, opakováním nebo intenzitou negativně ovlivňovat hlukové poměry v okolí nebo zdravotní stav člověka na veřejném nebo soukromém místě, ať už je vytvářen člověkem nebo prostřednictvím jiné osoby, věci, kterou má v péči, nebo zvířete svěřené do jeho odpovědnosti.

Článek R1336-1 stejného zákoníku upravuje množství podmínek pro pořádání veřejných hudebních produkcí pod širým nebem. Například pokud mají na akci přístup děti do 6 let, nesmí hladiny akustického tlaku překročit 94 A-vážených decibelů za 15 minut a 104 C-vážených decibelů za 15 minut. Pořadatel je povinen průběžně zaznamenávat hladiny zvuku v A a C vážených decibelech, kterým je veřejnost vystavena, a uchovávat tyto záznamy po dobu 6 měsíců pro případné kontroly. Pořadatel musí vytvořit poslechově odpočinkové zóny nebo, pokud to není možné, stanovit odpočinkové přestávky, během kterých hladina zvuku nepřekročí 80 A vážených decibelů za 8 hodin. (platí pro místa nad 300 osob + opakující se produkce).

Podle článku R1336-2 zákoníku musí „provozovatel, producent, pořadatel zvukové produkce, kterému byla na základě smlouvy svěřena odpovědnost za bezpečnost veřejnosti, nebo zástupce odpovědný v místě za činnosti, které se tam odehrávají, předat zástupci pověřenému kontrolou veškeré informace a dokumenty týkající se ustanovení článku R. 1336-1 a prováděcí vyhlášky, jakož i ustanovení článku R. 571-27 zákoníku o životním prostředí.

Článek R1336-3 obsahuje tento kontrolní mechanismus: „Pokud prefekt nebo v Paříži policejní prefekt zjistí nedodržení ustanovení článku R. 1336-1, provede opatření definovaná v článku L. 171-8 zákoníku o životním prostředí.“ Opatření v článku L171-8 zákoníku o životním prostředí jsou: 1) výzva, 2) kauce, pozastavení provozu, správní pokuta až 45.000 E (1.125.000 Kč) + denní penále 4.500 E (112.500 Kč). ZDROJ: https://www.legifrance.gouv.fr/codes/article_lc/LEGIARTI000038846886

Článek R1336-8 definuje speciální sledované parametry zvuku: „Spektrální výskyt je definován jako rozdíl mezi hladinou okolního hluku v normalizovaném oktávovém pásmu, včetně daného hluku, a zbytkovou hladinou hluku v témže oktávovém pásmu, která se skládá ze všech obvyklých venkovních a vnitřních hluků odpovídajících běžnému užívání prostor uvedených v druhém odstavci článku R 1336-6, pokud se daný hluk nevyskytuje. Mezní hodnoty pro spektrální vznik hluku jsou 7 decibelů v normalizovaných oktávových pásmech se středem na 125 Hz a 250 Hz a 5 decibelů v normalizovaných oktávových pásmech se středem na 500 Hz, 1 000 Hz, 2 000 Hz a 4 000 Hz. V předchozím článku R1336-7 jsou upraveny další podmínky parametrů zvuku.

Článek R1336-16 je sankčním ustanovením, podle kterého je možné pořadatelům zabavit zvukovou aparaturu: „Jednotlivci jsou rovněž vystaveni dodatečnému trestu zabavení zvukových systémů nebo zařízení používaných při spáchání deliktu. Právnickým osobám, které jsou odpovědné, za podmínek stanovených v článku 121-2 trestního zákoníku, za delikty definované v R. 1336-14 a R. 1336-15 hrozí trest propadnutí zařízení nebo zvukového zařízení, které byly použit ke spáchání deliktu

Zákoník životního prostředí – Pododdíl 1: Místa otevřená pro veřejnost kde se provozují činnosti zahrnující produkci zesíleného zvuku

Podle článku R571-25 zákoníku životního prostředí musí pořadatel venkovní veřejné hudební produkce dodržet i podmínky uvedené v tomto pododdíle.

V článku R571-25 je uvedeno, že „emise hluku z veřejné hudební produkce, které se odehrávají v uzavřeném prostoru, nezpůsobí překročení mezních hodnot spektrálního výskytu 3 decibelů v normalizovaných oktávách od 125 hertzů do 4 000 hertzů ani překročení celkového limitu výskytu 3 A vážených decibelů v prostorách určených k bydlení nebo k užívání s dlouhodobou přítomností osob. Nařízení vydané společně ministry zdravotnictví, životního prostředí a kultury stanoví další ukazatele, které je třeba zohlednit v souladu s platnými normami, jakož i technická opatření určená k ochraně životního prostředí.

Článek R571-26 určuje tyto další konkrétní podmínky pro pořadatele:

I. – Provozovatel, kterému byla na základě smlouvy svěřena odpovědnost za veřejnou bezpečnost, osoba právně odpovědná za místo přístupné veřejnosti, ať už uzavřené nebo otevřené, kde se obvykle konají činnosti spojené se produkcí zesílených zvuků, nebo osoba odpovědná za festival, je povinen vypracovat studii o vlivu hlukové zátěže s cílem zabránit obtěžování hlukem, které by mohlo ovlivnit klid a ticho nebo zdraví obyvatel žijících v okolí.

II. – Studie dopadu hluku se vypracovává v souladu s příkazem uvedeným v článku R. 571-26. Zkoumá dopad různých možných konfigurací systému distribuce zesíleného zvuku na hlukovou zátěž. Zejména může dojít k závěru, že je nutné instalovat omezovače akustického tlaku v souladu s podmínkami definovanými příkazem uvedeným v článku R. 571-26. Tato studie musí být aktualizována v případě změn v uspořádání prostor, změn činností nebo změn v systému rozptylu zvuku, které nebyly uvedeny v původní studii.

III. – V případě kontroly musí být provozovatel schopen předložit úředníkům uvedeným v článku L. 571-18 dokumentaci ke studii hluku.

Regulace nařízením

Nařízení ze dne 17. dubna 2023 o prevenci rizik spojených s hlukem a zesíleným zvukem přijaté na základě článků R. 1336-1 až R. 1336-16 zákoníku o veřejném zdraví a článků R. 571-25 až R. 571-27 zákoníku o životním prostředí.

Toto poměrně aktuální nařízení tří ministrů francouzské vlády dále upřesňuje podmínky pro pořádání různých akcí včetně veřejných hudebních produkcí pod širým nebem.

Toto nařízení stanovuje konkrétní způsoby měření hudební produkce, jeho zaznamenávání a kontrolu. Dále v článku 5 stanovuje povinný obsah dopadové studie, kterou musí pořadatel předem vypracovat. Studie musí obsahovat minimálně:

– totožnost provozovatele místa, výrobce, provozovatele zvuků, který v rámci smlouvy převzal odpovědnost za veřejnou bezpečnost, nebo právního manažera místa, kde se činnost odehrává;
– totožnost a kontaktní údaje odborníka, který provedl dopadovou studii;
– datum dokončení dopadové studie;
– popis činnosti, místa, jeho vybavení a ozvučení a jeho dalšího hlučného zařízení;
– náčrt představující zejména rozmístění činností, zdrojů emisí hluku, míst měření, prostory přístupné veřejnosti, expozici veřejnosti, možný dopad na místní obyvatele;
– analýza prostředí místa včetně umístění sousedních budov;
– analýzu předvídatelných hlukových dopadů plánované činnosti podle různých předpokládaných konfigurací v prostředí místa;
– popis hlavních řešení pro předcházení hlukové zátěži pro místní obyvatele;
– požadavek na instalaci omezovačů akustického tlaku v případě požadavku.

Dopadová studie musí zohledňovat okolní aktivity zahrnující vysílání zesílených zvuků a případně navrhuje odpovídající opatření k zamezení hlukové zátěže místních obyvatel.

Článek 6 upravuje závazné požadavky na limitéry hluku, takto: „Limitéry akustického tlaku, zmíněný(é) v článku R. 571-27 Kodexu pro životní prostředí a případně předepsaný dopadovou studií, se považují za vyhovující požadavkům tohoto nařízení, pokud vyhovuje NF S31-122-1 standard ve verzi z roku 2017 nebo ekvivalentu. Limitéry jsou instalovány v souladu s doporučeními dopadové studie, seřízeny a plombovány odborníky nezávislými na provozovně. Ty vydávají osvědčení o seřízení pro každý omezovač akustického tlaku, které obsahuje zejména:

– totožnost provozovny;
– totožnost a kontaktní údaje odborníka, který omezovač instaloval;
– datum dokončení instalace;
– technické vlastnosti omezovače pro seřízení zařízení;
– prohlášení o shodě nastavení omezovače s požadavky dopadové studie.

Soud: hluk z hudby v plážovém baru

Dne 14. 1. 2020 vynesl Nejvyšší soud Francie (La Cour de cassation) rozsudek ve věci dovolání č. 19-82.085, který se týkal posouzení situace ze dne 29. 7. 2021 kdy se na základě stížnosti místních obyvatel h dostavili strážníci městské policie do restaurace „Le Nikki Beach“, kde zjistili, že „zvuk přehrávané hudby je venku jasně slyšitelný a má vysokou intenzitu, a sepsali oznámení o přestupku s odkazem na články R. 1334-30, R. 1334-31, R. 1334-36 zákona o veřejném zdraví a R. 1337-7 uvedeného zákona.“

V napadeném rozsudku, v němž byla obžalovaná uznána vinnou ze spáchání přestupku spočívajícího ve vydávání hluku, který narušuje klid a ticho v sousedství, a byla jí uložena pokuta ve výši 200 eur, se uvádí, že z článku R. 1337-7 francouzského zákona o veřejném zdraví vyplývá, že skutečnost, že je zdrojem určitého hluku, jiného než hluku vyplývajícího z profesionální činnosti, který narušuje klid a ticho v sousedství, je trestná pokutou stanovenou pro přestupky třetí třídy.

Soudci rovněž konstatovali, že paní A. byla ředitelkou a byla jedinou odpovědnou osobou, která byla přítomna v době spáchání přestupku, a že byla konkrétně odpovědná za zajištění dodržování uvedených norem, včetně norem týkajících se hluku, a za zajištění dodržování klidu a ticha v sousedství; že mohla snížit zjištěnou hladinu hluku při zásahu strážníků městské policie; a že je proto třeba potvrdit rozsudek o vině a trestu.

Ještě bude někdo tvrdit, že open air festivaly a venkovní koncerty nejsou v Evropě regulovány? V následujících týdnech přineseme reporty z dalších zemí. Pokud někdo občanům, terorizovaným hlukem z těchto produkcí někdo nadává do komunistů, měl by se nejprve přesvědčit, jak regulace funguje na západ od našich hranic.

Regulace hluku z Open air festivalů I – Velká Británie

Regulace hluku z venkovních veřejných hudebních produkcí I – Velká Británie

Od ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) můžete slýchávat tvrzení, že veřejné hudební produkce nepodléhají v Evropě regulacím, protože tento hluk nelze měřit. Podle jeho tvrzení v žádné zemi Evropy nejsou hudební produkce regulovány. To je důvod neregulace v ČR a proto jsou desetitisíce obyvatel ČR terorizování hlukem z těchto produkcí. Jak ale postupně zjišťujeme, pan ministr (tak nějak již proslulý tvrzením nepravdivých informací) se opět „plete“. Proto budeme postupně přinášet rozbory z jednotlivých zemí a vyvracet tak tvrzení ministra zdravotnictví. Začínáme Velkou Británií.

Perly pana ministra Válka, které pronesl v Senátu ČR si můžete přečíst v tomto našem článku: https://www.ceskobezhluku.cz/zmena-zakona-k-regulaci-venkovnich-festivalu-senatem-na-poprve-neprosla/

Regulace zákonem

Ve velké Británii platí Zákon o hluku z roku 1996 (Noise Act 1996). Jde tedy o komplexní zákonnou úpravu. Podle tohoto zákona musí místní úřad řešit jakýkoli hluk, který je považován za „obtěžující“ a to v jakoukoliv dobu. Nejde jen o hudební smog, ale i večírky, stavby, atd. Pokud místní úřad ověří pravdivost stížnosti a vydá proti původci hluku tzv. Oznámení o regulaci kterým stanoví, že hluk musí ustat zcela, nebo musí být jeho úroveň snížena na konkrétní úroveň nebo dle konkrétních parametrů. Soudní přezkum tohoto Oznámení nemá odkladný účinek.

Zákon o hluku jednotlivé části Velké Británie dále rozpracovávají ve svých dokumentech upravujících konkrétní postupy podle tohoto zákona. Srov. Pokyny Severní Irsko:

Kodex praktické regulace hluku z koncertů

Vedle zákonné právní úpravy se ve Velké Británii důsledně aplikují další podzákonné předpisy, které dále zpřísňují pořádání veřejné hudební produkce pod širým nebem. Tyto předpisy vycházejí ze vzorového „Kodexu praktické regulace hluku z koncertů“, což je základní dokument, který ale na rozdíl od ČR města promítla do svých regulací ještě nad rámec zákona o hluku. V tomto základním dokumentu je například uvedeno, že přes den je třeba respektovat tyto hodnoty:

V kodexu je také uvedeno, že „Posuzování hluku v dB(A) je sice velmi vhodné, ale může podceňovat rušivost nízkofrekvenčního hluku. Navíc nízkofrekvenční hluk může být velmi patrný ve vnitřních prostorách. Proto i v případě, že je splněna směrnice dB(A), může docházet k nepřiměřenému rušení nízkofrekvenčním hlukem. U některých typů akcí proto může být nutné stanovit další kritérium, pokud jde o nízkofrekvenční hluk.“

Regulace v jednotlivých městech

Velmi inspirující je další zpřísnění v jednotlivých městech, která na rozdíl od ČR dále upravují a regulují tento zdroj hluku velmi pečlivě a sofistikovaně.

Město MANCHESTER

Podle předpisu vydaného Radou města Manchester (aktualizace 8/2022) „Pokyny k regulaci hluku při koncertech a akcích pod širým nebem“ (Guidance on noise control for open air concert and events) je brána v úvahu i lokalita a počasí.

Logicky se bere v úvahu i konkrétní hudební žánr a s ním spojené nízkofrekvenční složky hluku z festivalu:

Předpis poměrně podrobně a v mnoha aspektech dále upravuje podmínky pro pořádání veřejných hudebních produkcí pod širý nebem. Zásadní důraz je ale kladen na ohleduplnost pořadatelů těchto akcí. O tom si může v ČR nechat jen zdát.

město Londýn – čtvrť WALTHAM FOREST

Již uvedenou regulaci zpřísňuje i dokument „Pokyny k regulaci hluku při koncertech a akcích pod širým nebem“ vydaný Radou této městské čtvrti. Tento dokument například rozpracovává postup podle zákona o hluku z roku 1996, kdy nad rámec sankcí dle zákona (pokuty, vězení) sankcionuje porušení „Oznámení o regulaci“ navíc takto:

Pokud organizátor akce nerespektuje doporučení a pokyny obsažené v tomto dokumentu, pak se na všechny budoucí akce pořádané stejným organizátorem bude vztahovat vyšší stupeň kontroly a bude kladen větší důraz na jejich formální řešení ze strany od samého počátku.

Na základě informací o události a výsledného hodnocení rizik odpovědný orgán pro ochranu životního prostředí může žádat uplatnění podmínek kontrolujících dobu konání a úroveň hluku na akci. Jde o tyto možné podmínky, které lze pořadatelům nařídit:

Pokuj jde o umístění akce, je v dokumentu uvedeno: „Při rozhodování o místě konání akce je třeba vzít v úvahu potenciální dopad, který může mít může mít hluk z akce na místní obyvatele. Je navrhované místo vhodné? Pokud je obklopeno obytnými nemovitostmi, nemusí být místo vhodné, nebo bude nutná velmi přísná kontrola hluku. Místo konání vaší akce posuzuje v rámci hodnocení rizik orgán ochrany životního prostředí.

Pokud jde o výběr kapel, je ve dokumentu uvedeno: „Měli byste zvážit typ účinkujících, kteří budou vystupovat. Některá vystoupení budou mít za následek vyšší hladinu zvuku než jiné, například sóloví zpěváci budou pravděpodobně tišší než kapely. Některé vystoupení mohou mít vyšší úroveň nízkofrekvenčního hluku. Nízkofrekvenční hluk má větší energii než vysokofrekvenční a proniká dále do budov. Nízkofrekvenční hluk může mít za následek zvýšené rušení místních obyvatel a může vyžadovat další kontrolní opatření.“

Dokument klade další požadavky s ohledem na počet akcí: Pokud vaše akce nebo celkový počet akcí pořádaných v místě konání přesáhne tři dny v jednom roce pak se maximální hladina hluku doporučená Kodexem pravidel snižuje – viz odstavec 4.3.2 výše. To platí bez ohledu na to, zda jste tyto akce pořádali vy nebo někdo jiný.“

„Pokyny k regulaci hluku při koncertech a akcích pod širým nebem“ vydaná Radou této městské čtvrti WALTHAM FOREST v Londýně obsahují mnoho dalších smysluplných podmínek k ochraně místních obyvatel a jejich práv. Není důvod pro takovou regulaci nepřijmout i v ČR.

Soud: Za hlasitou hudbu i vězení

I přístup soudů je ve Velké Británii zcela odlišný. To lze demonstrovat například na případu ve věci B4/2012/3174 ze dne 11. 12. 2012 u Odvolacího soudu (Court of Appeal) Královského soudního dvora (Royal Courts of Justice). V tomto rozsudku je uvedeno:

Odvolatel se dopustil porušení příkazu dne 12. nebo 13. května tím, že hrál nahlas hudbu. Soud se tímto porušením zabýval dne 7. června 2012. Uložil odvolateli trest 14 dnů odnětí svobody.

„Trest, který soudce uložil za porušení zákazu protispolečenského chování, byl správným trestem. Bylo to v přípustném rozsahu. Bylo to v souladu se Směrnicemi.. Odvolání zamítnuto

Soud: Zábavní park maximálně 40 dB

Vrchní soud (The High Court of Justice.) ve věci  CO/2213/2006 vynesl dne 23. 5. 2006 rozsudek týkající se největšího zábavního parku v UK. Soudní řízení se týkalo vydaného příkazu k regulaci hluku který zněl takto:

1. Od 31. května 2007 jste povinni zajistit, aby hladiny hlukových imisí z parku, z výše uvedených zdrojů nepřekročily jednotlivě ani kumulativně hladinu 40 dB, pokud jsou umístěny ve „volném terénu“ v zahradě Farley House nebo na její hranici.

V odůvodnění rozsudku je uvedeno:

„Uznali jsme, že úroveň 43 dBA pro všechny relevantní zvuky z Alton Towers odráží skutečnosti, které jsme shledali jako zákonné obtěžování ve Farley House, a že to byla úroveň, kterou použili oba odborníci na hluk, jako základ pro posouzení hluku ve Farley House.“

Uznali jsme, že čím větší je rozdíl mezi úrovní pozadí a posuzovanou hodnotící úrovní hluku (po korekci charakteru hluku), tím větší je pravděpodobnost stížností. Souhlasili jsme s tím, že jak je uvedeno v pokynech v normě BS 4142, rozdíl 10 dB nebo více znamená, že stížnosti jsou pravděpodobné, a rozdíl 5 dB má okrajový význam, a že si lze být jistý, že stížnosti nebudou, pouze pokud je hladina hluku o 10 dB nižší než hladina hluku pozadí.

Souhlasíme, že energie více zdrojů hluku se sčítá, takže hluk z provozu kolotočů a křik by mohly samy o sobě představovat obtěžování při hladinách nižších než 43 dB.

Soud byl oprávněn přijmout jako standard Kodex praktické regulace hluku z koncertů. I když je pravda, že neurčuje konkrétní maximální hladinu hluku, poskytuje prostředky, kterými lze takovou maximální hladinu hluku vypočítat. To, ve spojení s tím, co jsem již naznačil, že příkaz ke snížení emisí bude také fungovat při stejných příležitostech, pokud jde o denní provoz na maximálně 40 dbA, činí příkaz proveditelným a rozumným.

Nejspíše proto se ve Velké Británii konají koncerty a festivaly v krytých halách nebo daleko za městy, kde obtěžují minimum lidí, kterým, pořadatelé po dohodě vše kompenzují.

Přísné regulace ve Velké Británii jsou si velmi dobře vědomi i pořadatelé festivalů v ČR, což vyplývá ze stenozápisu z jednání pražského zastupitelstva.

Zasedání ZHMP ze dne 26.5.2022: https://www.praha.eu/public/55/c0/42/3427277_1230427_zhmp220526.pdf

Právní úprava regulace hluku z open air produkcí a dalších venkovních akcí je ve Velké Británii na zcela jiné úrovni než u nás. U nás totiž není žádná. Například pražský „Kocourkov“ lze demonstrovat i na tom, že v UK se akce pokud možno nekonají u vodní hladiny (která hluk odráží), naopak v Praze je většina hlučných akcí právě u Vltavy (Prague open air, Žluté lázně, Střelecký ostrov, náplavky, diskotéky na parnících, atd.). O potlačení nízkofrekvenčních tónů si v ČR můžeme nechat jen zdát. Ve ČR neumí podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nikdo měřit hluk z hudebních produkcí. V UK je dokáže měřit každý místní úřad.

Primátor slibuje řešení hluku z festivalu v Ledárnách

Primátor slibuje řešení hluku z festivalu v Ledárnách

Primátor hlavního města Prahy doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc, slibuje dopisem ze dne 19. 12. 2023 znovu řešit problém bezohledného festivalu v Ledárnách Braník nyní „Prague open air“.

K níže zveřejněnému dopisu pouze uvádíme, že k odmítnutí kontinuálního měření občanů došlo z toho důvodu, že Státní zdravotní ústav vyhodnotil toto měření jako nekvalitní, zkreslující výsledky ve prospěch pořadatelů. To je ve zprávě Státního zdravotního ústavu uvedeno, Zprávy byla z naší strany zveřejněna v tomto článku https://www.ceskobezhluku.cz/statni-zdravotni-ustav-hluk-z-ledaren-je-neprijatelny-zverejnujeme-cely-posudek/

Navíc mělo být měření provedeno v objektech těch občanů Prahy 4, Prahy 5 a Prahy Velké Chuchle, kteří se s pořadateli soudí. Nejspíše by pak bylo měření použito v soudním řízení proti nim. Byla to náhoda? Magistrát hlavního města mohl ale měřit kdekoliv jinde. K tomu ale z nějakého neznámého důvodu nedošlo.

Každopádně se velmi těšíme, až na příští pracovní skupině všem přítomným pustíme záznamy nahrávek občanů žijících v okolí festivalu Prague open air v Ledárnách ze sezóny 2023, ať všichni vidí, jak samoregulace finguje a jak pořadatel sliby plní. Některá videa jsou již zveřejněna v našem přechozím článku zde https://www.ceskobezhluku.cz/sezona-2023-hluk-dalsi-lzi-poradatelu-videa/

Text dopisu pana primátora ze dne 19. 12. 2023:

Konec ohňostrojů nedaleko Ledáren!

Konec ohňostrojů nedaleko Ledáren!

Po roce a půl se nám podařilo definitivně zlikvidovat ohňostroje pořádané společností Európé R.P. s.r.o. Tato společnost provozuje parník EUROPE, který pro své návštěvníky pořádal ohňostroje na břehu řeky Vltavy vedle branického mostu.

Naše iniciativa se (tak jako vždy) nejprve snažila se společností Európé R.P. s.r.o. dohodnout. Nicméně provozoval parníku na náš dopis z 12. 6. 2022 nereagoval. Logicky tedy následovalo několik podnětů týkají se přestupků (ohňostroj byl v rozporu s vyhláškou MHMP blíže než 50 m od břehové čáry řeky Vltavy). Tak jako vždy, ale vedoucí oddělení přestupků MČ Praha 4 paní Dostálová vše odložila, protože podle jejího názoru nebyla vzdálenost od břehu prokázána. Pořadatel ve snaze předejít přestupkům posunul odpaliště dále než 50 m od břehu Vltavy. Dostal se tak ale na pozemky hlavního města Prahy, které užívá nájemce GOLF KLUB HODKOVIČKY. Protože ani tento nájemce s námi nekomunikoval, následovala stížnost k Českému báňskému úřadu. Ten provedl pořadateli ohňostrojů hloubkovou kontrolu a doporučil mu v lokalitě nepokračovat. Přesto pořadatel opět 31. 10. 2023 pořádal na pozemcích hl, m. Prahy ve 20 hod 20 min další ohňostroj. Tentokrát poslední.

Postupem podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím bylo zjištěno, že z nájemních smluv nevyplývá, že by nájemce mohl na pozemcích pořádat hlučné ohňostroje. Užívání pozemků ve smlouvě je specifikováno na klidové, golfové aktivity. Navíc nájem pozemků byl poměrně levný. Zvláštní. Naše iniciativa se tedy obrátila se stížností na majitele pozemků. Tedy hlavní město Praha. Výsledek je nad očekávání dobrý. Podle všeho zásadní roli sehrála MČ Praha 4. Jestli je postoj MČ Praha 4 ovlivněn tím, že je tento úřad předmětem policejního vyšetřování v souvislosti s pořádáním hlučných festivalů nevíme, každopádně přichází 5 minut po dvanácté hodině. Doufáme tak, že rybáři budou mít klid na lov, zvířata v Chuchelském háji na život a lidé v okolí na zasloužený odpočinek, ke kterému je lokalita územním plánem určena.

Back To Top