Loading....

Regulace hluku z venkovních veřejných hudebních produkcí IV – Německo

Federální zákon o ochraně před hlukem

V Německu je nejvyšším protihlukovým zákonem federální zákon na ochranu před škodlivými vlivy na životní prostředí způsobenými znečištěním ovzduší, hlukem, vibracemi a podobnými procesy. https://www.gesetze-im-internet.de/bimschg/

Spolkové zákony o ochraně před hlukem

Spolkové zákony zpravidla obsahují jednoznačná ustanovení vztahující se i na hudební produkce pod širým nebem, jako například zákony spolkových zemí Bavorsko, Porýní – Fal, Severní Porýní – Westfálsko, a další:

„Zařízení, která se používají ke generování nebo reprodukci zvuku nebo zvukových signálů (zvuková zařízení), zejména reproduktory, zařízení pro reprodukci zvuku, hudební nástroje, bouchačky a podobná zařízení lze používat pouze v takové hlasitosti, aby nezúčastněné osoby nebyly významně ovlivněny narušený.“„

Místní regulační úřad může na žádost povolit výjimky z ustanovení výše v jednotlivých případech, kdy existuje veřejný nebo převažující zvláštní soukromý zájem. Výjimka by měla být udělena za podmínek na ochranu široké veřejnosti a okolí. § 10 odst. 4 platí obdobně. Kromě toho mohou obce odchylně od odstavce 2 obecně povolit dočasná vystoupení na pěších zónách v centru města, zejména s hudebními nástroji, prostřednictvím regulační vyhlášky a stanovit požadavky, které je třeba dodržovat.“

Tyto zákony naleznete zde:

https://bravors.brandenburg.de/gesetze/limschg

https://landesrecht.rlp.de/bsrp/document/jlr-ImSchGRPrahmen

https://recht.ra-micro.de/laws/LImschG_NW.html

Hlavní město Berlín, má svůj zákon proti hluku, který obsahuje ještě konkrétnější ustanovení:

Venkovní akce vyžaduje schválení, pokud emise hluku, které způsobuje 1. překročení směrné emisní hodnoty u akcí upravených právní vyhláškou podle § 17, pro které není omezen přípustný počet dnů konání, nebo 2. má zvláštní rušivý potenciál podle DIN 45680, vydání z března 1997 a souvisejícího doplňkového listu 1. Souhlas lze udělit, pokud veřejný zájem na akci převáží nad soukromými zájmy třetích osob.

Berlínský zákon o státní imisní kontrole naleznete zde: https://gesetze.berlin.de/bsbe/document/jlr-ImSchGBE2023rahmen/part/X

Je tedy zřejmé že normou v Německu je zákaz rušivé hudební produkce a výjimkou je její povolení. Jde tedy o zcela opačný systém, než je nyní nastaven v ČR. V ČR je povoleno generovat venkovní hudební produkcí neomezený hluk a jedině pokud město/obec přijme regulaci, je možné obyvatele ochránit.

Městské vyhlášky a nařízení

BERLÍN

Města v Německu dále protihlukové zákony zpřísňují a především konkretizují podmínky pro udělení výjimky ze zákazu pořádání hlučných akcí pod širým nebem. Příkladem je Vyhláška města Berlína o ochraně před hlukem z venkovních akcí ze dne 30. 9. 2015. Jde o velmi komplexní předpis, který je postaven zejména na maximálních hladinách hluku z hudebních produkcí. Tyto hladiny jsou daleko pod hodnotou o které pořadatelé v ČR tvrdí že pod ní nelze venkovní produkci pořádat. Text celé vyhlášky je zde:

Originál vyhlášky naleznete zde: https://gesetze.berlin.de/bsbe/document/jlr-FVeranstGerImSchVBErahmen/part/X

Informace o dalších podmínkách a omezeních pro venkovní akce jsou uvedeny například zde:

https://www.berlin.de/sen/uvk/umwelt/laerm/informationen-zum-laermschutz/

https://service.berlin.de/dienstleistung/325891/

https://www.berlin.de/umwelt/themen/laerm/artikel.256227.php

Sankce

Porušení zákazu vytvářet hluk je mimo jiné postihováno na základě Zákona o správních deliktech (OWiG), konkrétně ust. § 117  Nepřijatelný hluk:

(1) Správní delikt způsobí ten, kdo bez odůvodnitelného důvodu nebo v nepřípustné nebo za daných okolností v nepřípustné nebo odstranitelné míře vytváří hluk, který může značně obtěžovat veřejnost nebo okolí nebo poškodit zdraví jiného.

(2) Správní delikt lze uložit pokutou do pěti tisíc eur, nelze-li čin potrestat podle jiných předpisů

Zákon o správních deliktech naleznete zde: https://www.gesetze-im-internet.de/owig_1968/BJNR004810968.html

Soudy v Německu

Zcela odlišný přístup k problematice hluku z hudebních akcí lze spatřovat oproti ČR i v soudních rozhodnutích soudů v Německu. Podle německých soudů nehraje vysoká kulturní hodnota hudby roli, protože pokud ruší, jde prostě o hluk:

„Skutečnost, že narušení klidu a ticha lze zjistit i bez měření hladiny zvuku, platí zejména pro hudbu, a to i přes její vysokou kulturní hodnotu. Pro svůj vysoký informační obsah působí hudba rušivě na ty, kteří ji nechtějí slyšet, bez ohledu na technickou úroveň.“ (srov. KG Berlin, rozhodnutí ze dne 30. března 2000 – 2 Ss 53/00 – 5 Ws <B > 177/00 – juris Rn. 4 mwN, paralela pro štěkající psy BayVGH, rozsudek ze dne 1. prosince 1988 – 21 B 88.01683 – juris Rn. 24; OVG Lüneburg, rozhodnutí ze dne 5. července 2013 – 11 ME – 148 juris číslo 12; každý s mwN ).

Za zmínku stojí například aktuální rozhodnutí správního soudu v Bavorsku sp. zn. B 10 S 23 484 ze dne 30. 6. 2023:

1. Povolení restaurace pro restauraci „…“ ze dne 17. července 2017 se mění následujícím rozhodnutím. Odstavec 3.13 se nahrazuje tímto: „Bezplatnou pitnou zónu lze využívat pouze během dne – do 22:00 hodin. Výdej jídel a nápojů musí skončit ve 21:30. Hudební vystoupení jsou povolena na bezplatné pitné zóně maximálně 10 dní v roce bez zesilovačů do 21:00 hodin.

Z odůvodnění:

V důsledku toho je vydání požadavku na ochranu před škodlivými vlivy na životní prostředí ve smyslu spolkového zákona o imisní kontrole (BImSchG) pro obyvatele majetku společnosti nebo sousedních nemovitostí i pro širokou veřejnost v souladu s § 5 odst. 1 č. 3 Alt. 1 GastG a je na uvážení úřadu. Vydaná podmínka je vhodná k zajištění dodržení směrné noční hodnoty maximálně 45 dB(A) a tím k výraznému snížení škodlivých emisí zejména u obyvatel sousedních nemovitostí v době od 22 do 6 hodin, neboť tyto zdroje emisí v noci by pak byly zcela eliminovány. Dále neexistují žádné jiné vhodné, mírnější prostředky, které by také omezovaly hluk a sloužily tak k ochraně před škodlivými vlivy prostředí. Opakované upomínání a upozorňování majitelů firem ze strany okresního úřadu k úspěchu nevedlo. Nejmírnějším prostředkem zůstává zkrácení provozní doby od 23:00 do 22:00, tím spíše, že povolení se neruší, ale jen mírně omezuje změnou podmínky. Bez ohledu na licenční požadavek podle zákona o restauracích v souladu s § 2 GastG, hmotné právo v § 22 odst. 1 věta 1 BImSchG vyžaduje, aby hostinský řídil podnik způsobem, který zabrání škodlivým dopadům na životní prostředí ve smyslu BImSchG nebo alespoň omezuje je na minimum.

Celá rozsudek je dostupný zde: https://www.gesetze-bayern.de/Content/Document/Y-300-Z-BECKRS-B-2023-N-24487?hl=true

Okresní soud v Hamburku vynesl 13. 12. 2017 tento zajímavý rozsudek:

„Žalovanému se ukládá pod hrozbou pokuty až do výše 250 000 eur, která bude uložena za každý případ porušení, a pro případ, že by ji nebylo možné vybrat, správní zadržení nebo odnětí svobody až na 6 měsíců.

zdržet se v době od 22.00 hodin v pátek do 7.00 hodin v pondělí, jakož i v době od 22.00 hodin do 7.00 hodin o svátcích způsobování hluku ze své přídělové zahrady a klubovny na adrese H…-Straße 2, … Hamburg, způsobeného jednáním členů spolku nebo třetích osob (např. nájemníků nebo jiných uživatelů). 00.00 hod. do 7.00 hod. ve dnech pracovního volna, které ruší obyvatele sousedního obytného domu na adrese J…-Straße 3, … Hamburg v jejich klidu; zejména je třeba se zdržet hluku > 35 db(A) – měřeno na fasádě domu na adrese J…-Str. 3, … Hamburg.“

Celá rozsudek je dostupný zde: https://www.landesrecht-hamburg.de/bsha/document/JURE180000432/part/L

Co píšou média?

Média v Německu potvrzují trend ochrany proti hluku ze strany soudů v Německu. Ač se některé případy zdají až absurdní, nepochybně je to lepší než stav v ČR.

„Existují němečtí právníci, kteří se specializují na „hlukové právo“. Německé soudy v průběhu let vydaly několik zajímavých rozhodnutí o hluku. Jedno nedávné rozhodnutí rozhodlo, že soused musel vydržet jen dvě hodiny papouščího ječení; poté měl nárok na náhradu škody. Jiný soud donutil německou cestovní kancelář vrátit páru peníze, protože jejich hotelový pokoj ve Španělsku byl příliš hlučný. Jiný soudce rozhodl, že sousedův pes může štěkat pouze 30 minut denně, maximálně v desetiminutových intervalech. (Zajímalo by mě, jak to dopadlo. Ale nevzpomínám si, že bych někdy v Berlíně slyšel štěkat psa, i když mnoho lidí v mé budově mělo psy.)“

Celý článek naleznete zde: https://www.german-way.com/many-kinds-of-noise-vielerlei-laerm/

Back To Top