Policie pochybila, když tolerovala rušení nočního klidu Metronome festivalem
Letošní Metronome festival opět rušil noční klid. Tak jako vždy k tomu žádné oprávnění či povolení neměl. Prostě jen porušoval zákon. Rušení v noci, hned dva dny za sebou postihlo několik pražských čtvrtí a tedy minimálně desetitisíce lidí. Policie ČR všechny telefonáty na tísňové linky odbyla tím, že „je to povolené“. Ale nebylo. A teď nám kontrola policie ČR dala zase za pravdu.
Na linku Police ČR Holešovice telefonovala i naše iniciativa, policistu poučila a dala mu tak šanci příští den chybu napravit. Nestalo se. Telefonát si poslechněte zde:
A tak musela následovat stížnost na Krajské ředitelství policie ČR. A nyní máme výsledek, který není překvapivý. Policie pochybila ve všech směrech. Zásadní ale byla role Magistrátu hlavního města v celé kauze. Magistrát si totiž svolal vedení policie ČR a snažil se jej přesvědčit, že je akce povolená, což nebyla pravda. Povedlo se. Z nějakého důvodu předem soukromému pořadateli umetat cestičku k rušení nočního klidu. Proč to asi dělal? Zajímavé také je, že starosta Prahy 7, sice v tisku a na sociálních sítích na rušení nočního klidu nadával, z policejního dokumentu ale vyplývá, že policii instruovala i MČ Praha 7, aby nezasahovala. Je otázkou, zda je za tím to, že radní pro kulturu na Praze 7 MgA. Hana Třeštíková je bývalou spolužačkou s pořadatelem festivalu Metronome z prestižního gymnázia. O tom co si na Praze 7 pořadatelé těchto akcí dovolí naše iniciativa psala již zde: https://www.ceskobezhluku.cz/nejvetsimi-pachateli-hluku-v-praze-jan-cizinsky-a-hana-trestikova/ a zde:https://www.ceskobezhluku.cz/nejvetsimi-pachateli-hluku-v-praze-jan-cizinsky-a-hana-trestikova-praha-sobe-ii-dil/ Policejní dokument si můžete přečíst zde, a stojí to za to:
Rušení nočního klidu bylo navíc zakázáno i nájemní smlouvou s Výstavištěm Praha, kde je uvedeno v příloze která je její součástí toto:
Zde je názorně vidět, že pořadatelé Metronome festivalu fungují mimo zákony a pravidla a místo toho aby to Magistrát hlavního města Prahy řešil, ještě jim v porušování zákonů a smluv pomáhá.
Rušení nočního klidu navíc platí občané. Jak? No festival je každoročně bohatě dotován z našich daní. Na místo toho aby byl příkladem slušnosti, tak ještě arogantně porušuje zákony. Zde je přehled dotací MHMP pro tohoto pořadatele:
Ombudsman přezkoumá rušení nočního klidu v Kasárnách Karlín
Provozovatel kulturního centra Kasárna Karlín stále tvrdí, že nerušil noční klid. Tvrdí, že si stěžuje jeden soused, se kterým se nedá mluvit. Ve správních řízeních si dokonce dovolil zpochybňovat duševní stav stěžovatele. Pořadatel také přepočítává oznámení o rušení nočního klidu na jednotlivé roky svého působení z čehož se snaží dovodit že jde o banality. I z toho je vidět nulová sebereflexe a neochota ke skutečným řešením.
Naše iniciativa se proto obrátila na Veřejného ochránce práv s žádostí o posouzení toho, co se v noci v Kasárnách Karlín dělo. Veřejný ochránce práv se po předběžném posouzení rozhodl řízení zahájit!
Veřejný ochránce práv také posoudí postup Úřadu MČ Praha 8 a taky Magistrátu hlavního města Prahy vůči tomuto provozovateli. Budeme tak znát i jednoznačnou odpověď na otázku, zda úředníci MČ Praha 8 a MHMP postupují ve vztahu k tomuto provozovateli standardně nebo ne. Taky budeme mít podrobnou zprávu o tom, co provozovatel v Kasárnách Karlín v noci skutečně dělal za peníze z našich daní (dotace, odpuštěný nájem).
65 dB z festivalu zavinilo smrt čtyř ohrožených gazel
„Španělsko řeší smrt čtveřice gazel chovaných v záchranné stanici pro saharská zvířata Estación Experimental de Zonas Áridas ve městě Almería. Jejich úmrtí měl totiž podle ošetřovatelů způsobit hluk tamního hudebního festivalu. Podle BBC byla zvířata rozrušená už během sobotního koncertu, to nejhorší se ale odehrálo v neděli, kdy se gazely rozběhly, narazily do zdi a těžce se zranily.“ To se píše v článku na tn.cz. Úmrtí mělo způsobit hluk ve výši 65 dB.
The Olive Press k tomu dále uvádí: „Veterinární lékařka střediska Dr. Sonia Dominguezová uvedla, že úhynu „se dalo zabránit“ a že „zvířata nevyčíslitelné hodnoty pro programy ochrany přírody byla ztracena a není cesty zpět“.
„Opoziční socialisté v almerijské radě obvinili starostku strany Partido Popular (PP) Mariu del Mar Vazquezovou z „lehkomyslnosti a nezodpovědnosti“, že festival povolila.„
„Tři politické subjekty podaly podnět státnímu zastupitelství a žádají o prošetření, zda nebyly porušeny zákony na ochranu životního prostředí.„
BBC k tomu navíc uvedlo: „Můžeme měřit decibely, ale to není hlavní aspekt,“ řekl veterinář z ochranného centra a vysvětlil, že zvířata jsou na zvuk a vibrace citlivější než lidé. ….“Není to jen otázka počtu decibelů,“ dodal doktor Domínguez.
Z článků vyplývá, že i ve Španělsku podléhají festivaly regulaci a povolovacímu procesu. Obdobná situace jako ve Španělsku je přitom i v záchranné stanici živočichů v lese nad Malou Chuchlí v Praze. Tam totiž pere hluk a dunění festival Prague Open Air z Ledáren Braník. Radní HMP pro zvířátka Jiří Pospíšil z TOP 09 byl o problému opakovaně informován, nicméně je mu to úplně jedno. Naopak, za festivaly s kolegou Michalem Hrozou (taky TOP 09) ještě lobuje. Trpící zvířata ho nezajímají. Z jeho strany jde jen o snahu zachránit se před volebním debaklem tímto tématem. Doufáme že tato falešná snaha bude marná…
V Praze vznikla další petice proti hluku z hudebních produkcí
Před pár dny se v Praze objevila další petice proti hluku z venkovní hudební produkce a dalších akcí pořádaných v Mahlerových sadech v areálu Žižkovské věže. Jde tedy o další lokalitu v hlavním městě, kde dělají bezohlední pořadatelé těchto akcí obrovské problémy. Opět dochází dlouhodobě k rušení nočního klidu. Z textu petice je navíc zřejmé, že jde opět o arogantní a bezohledné podnikavce, kteří nekoukají napravo, nalevo a zajímá je jen zisk. Trpící občany můžete podpořit podpisem petice zde:
První koncert v Ledárnách a žádný slib pořadatelů neplatí
12. 6. 2024 proběhl první koncert v ledárnách Braník. Protože tak jako vždy nebylo dodrženo vůbec nic z toho, co pořadatel roky slibuje, uvádíme rekapitulaci těchto slibů:
Desatero vložené na stránky pořadatele v roce 2022:
Otevřený dopis pořadatelů podepsaný Michale Filipem (majitel Lucerna Music Bar), jeho zaměstnancem Kamilem Šírem a Tomášem Staňkem (UDG):
Co se ale děje ve skutečnosti vyplývá už z facebooku těchto bezohledných pořadatelů:
Z toho vyplývá, že hrála předkapela. Taky produkce rozhodně netrvala 90 minut a dokonce ani 120 minut. Zkouška proběhla v 15 hodin na hlavní zvukovou aparaturu. Nekončilo se ani ve 21 hod, ani ve 21:30, ani ve 21:45 jak bylo slibováno, ale přesně ve 22 hodin. Pevnou zvukovou bariéru slibuje Kamil Šír a Tomáš Staněk opakovaně. Poprvé už v roce 2022, pak v roce 2023 před kolokviem pro řešení hluku z Ledáren na MHMP znovu. Do dnešního dne žádná bariéra není. Jako vždy jen lži.
No a z videí můžete posoudit, jak je splněno „HUDBA PRO PUBLIKUM, ALE NE PRO OBYVATELE“ a „ZAPLI JSME ZVUKOVOU BARIÉRU“.
Z uvedeného je zcela zřejmé že za současný stav nemůže nikdo jiný než majitel kulturního centra. Místo jakékoliv sebereflexe ale majitel hodil vinu za uzavření areálu na naši iniciativu. Navíc vše působí jako koordinované akce. V důsledku toho došlo k dehonestování a pronásledování konkrétních osob. Po vyhodnocení všech příspěvků na sociálních sítích, mailů, zpráv a namluvených vzkazů na telefonních linkách byla postupně podána dvě trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestných činů nebezpečné pronásledování, nebezpečné vyhrožování, podněcování k trestnému činu a pomluva. První trestní oznámení byla podána přímo k Policii CŘ, druhá a podrobnější pak na Vrchní státní zastupitelství.
Paradoxem je, že do dnešního dne s občany, kteří žijí v okolních domech, jejichž byty jsou při provozu takřka neobyvatelné, nikdo nejednal. Odpovědný radní Zábranský (PIRÁTI), který o problému dlouhodobě věděl, nyní dělá že se ho netýká.
Problém obrovského hluku v Kasárnách Karlín se jeho sousedi snaží řešit od té doby, co začalo objekt provozovat Pražské centrum, tedy již přes 6 let. Do té doby bylo vše bez problému. Od začátku byl objekt provozován v rozporu se zákonem, protože nebyl k těmto účelům kolaudován. Tedy 6 let Pražské centrum vědomě porušuje stavební zákon.
Pokud jde o problém s hlukem jde hned o několik zdrojů. Prvním je budova, ve které se v rozporu se zákonem odehrávají dunivé koncerty. Budova nemá odpovídající zvukové izolace, neboť nebyla kolaudována k těmto účelům. Dále je to obrovská venkovní hospodská zahrádka, která je otevřena po 22 hodině rovněž v rozporu s předpisy. V Praze totiž pro všechny kromě Pražského centra platí tržní řád. V tržním řádu naleznete pro Karlín tyto výjimky:
Žádná z těchto výjimek není pro Kasárna Karlín a už vůbec ne do 23:30 hod. Pokud by někdo chtěl namítat, že nejde o veřejné prostranství, jde a argument lichý, neboť toto ve vztahu k Praze již řešil Městský soud pod sp. zn. 8 A 2/2018-59 ze dne 24. 9. 2020. V rozsudku je uvedeno:
„39. Prvním z důvodů, pro které se žalobkyně domnívá, že vůči jejímu jednání nelze uplatnit tržní řád, je skutečnost, že se dotčená „terasa“ nachází na soukromém pozemku, který není veden jako veřejné prostranství v obecně závazné vyhlášce č. 2/2016 Sb. hl. m. Prahy. Zde je třeba nejprve uvést, že jak správní orgán I. stupně, tak žalovaný okolnost, že se předmětný pozemek nachází v soukromém vlastnictví, přičemž nejde o veřejné prostranství ani o veřejnou komunikaci, nerozporují (srov. mj. str. 9-10 správního rozhodnutí I. stupně). Správní orgány obou stupňů argumentovaly tím, že žalobkyní namítané atributy pozemku nevylučují naplnění definice „restaurační zahrádky“, která je obsažena v § 1 odst. 5 tržního řádu. V souladu se zněním citovaného ustanovení je třeba správním orgánům přisvědčit v tom, že v něm obsažená definice podmínku umístění restaurační zahrádky na veřejné komunikaci, respektive na veřejném prostranství skutečně nezahrnuje.“
Jde tedy o další porušování zákona. Dalším zdrojem hluku je letní kino, které je ale provozováno na hlavní reprobedny. Letní kino vždy končí po 22 hodině a je umístěno jen desítky metrů od ložnic zde žijících lidí. I podle policejní metodiky je letní kino rušením nočního klidu:
Provozoval kulturního centra výslovně odmítl (před členy Výboru pro správu majetku dne 16. 5. 2024) kino provozovat na sluchátka a tedy být ohleduplný k okolí. Pokud jde o venkovní festivaly a o to, že je někdo schopen tvrdit že zde není hluk, posuďte co se v Kasárnách skutečně děje.
Přitom již 1. 12. 2023 byl provozovatel kulturního centra z naší strany písemně, mailem upozorněn, že budeme postupovat dle stavebního práva a obrátíme se podnětem na stavební úřad, pokud nesjedná nápravu a nepřestane okolí obyvatele obtěžovat hlukem. Žádná náprava ale nebyla sjednána. Spíše naopak.
Před více než rokem přitom začala občanům marná anabáze s Magistrátem hlavního města:
15.3.2023 – Otevřený dopis primátorovi hlavního města podepsaný téměř padesáti sousedy Kasáren Karlín
22.7.2023 – Podnět bytových družstev primátorovi hl. m. Prahy, Jiřímu Pospíšilovi radnímu pro kulturu, atd.
5.1.2024 – Stížnost a žádost o nápravu radnímu pro majetek Adamovi Zábranskému
20.3.2024 – Podnět občanů projednával Kontrolní výbor MHMP. Na výboru byla promítnuta videa a bylo jednohlasně shledáno, že hluk je naprosto nepřiměřený a Adam Zábranský opět slíbil problém řešit.
13.5.2024 – Opětovná stížnost radnímu pro majetek MHMP Adamovi Zábranskému
16. 5. 2024 – Opětovný podnět občanů řešil Výbor pro správu majetku MHMP. Opět přislíbeno řešení. Vše za účasti provozovatelů kulturního centra.
Přesto všechno nebyla do uzavření Kasáren Karlín sjednána jakákoliv náprava, jakýkoliv ústupek či snaha problém řešit. Vzhledem k tomu, že obrovské hodnoty hluku naměřené v okolních bytech znamenají neobyvatelnost těchto bytů a zároveň vedení města Prahy v čele s odpovědným radním Adamem Zábranským občany zcela ignoroval, nezbylo než využít právní řád k ochraně zdraví zde žijících obyvatel. V bytech jsou zcela znatelné i vibrace a jejich užívání je prakticky nemožné.
Vide jsou z 23. 5. 2024, tedy po všech opakovaných žádostech, stížnostech a marných prosbách občanů na všechny strany, kteří se nápravy domáhají přes 6 let.
Stavební právo je majitelem kulturního centra přitom porušována právě v neprospěch občanů. Pokud by totiž postupoval v souladu se zákonem, pak by stavební úřad ve stavebním řízení posuzoval dopad staveb na okolní obyvatele. To se ale díky postupu v rozporu se zákonem nestalo. Ve stavebním řízení a dokonce i v řízení o dodatečném povolení staveb se totiž posuzuje dopad staveb do pohody bydlení okolních obyvatel a tedy zejména hluk. Posuzuje se zvuková neprůstupnost budov které mají být užívány k provozování hudební produkce. Souhlasná stanoviska dávají orgány ochrany zdraví. To vše ale provozovatel centra roky obcházel na úkor okolních občanů. Podnět byl tedy posledním možným řešením (před žalobou), když vše bylo ze strany provozovatele a hlavního města ignorováno. K pohodě bydlení existuje bohatá soudní judikatura ve prospěch občanů:
Už v rozsudku z 2. 2. 2006, č. j. 2 As 44/2005-116 (850/2006 Sb. NSS), vyložil, že pod pojmem pohoda bydlení je nutno rozumět souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydlení. Pohoda bydlení je v tomto pojetí dána zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí.
V rozsudku z 31. 5. 2011, č. j. 2 As 34/2010-99, pak NSS vyjasnil, že je nutné z hlediska pohody bydlení posuzovat i samotný provoz stavby a zařízení v ní umístěných: „je naopak zcela namístě posuzovat, v souvislosti s rozhodováním o dodatečném povolení nepovolené stavby, její provozní externality na okolí, neboť i ty jsou určující pro zhodnocení, zda je zachována pohoda bydlení. (…) NSS je naopak toho názoru, že je-li předmětem povolování stavba již reálně existující, a dokonce užívaná, nelze nalézt rozumný důvod, proč by k (empiricky ověřitelnému) vlivu této stavby na okolí nemělo být přihlédnuto.“
V rozsudku ze 4. 3. 2009, č. j. 6 As 38/2008-123, k tomu NSS uvedl, že „pokud účastník územního řízení poukáže na konkrétní skutečnosti, které zpochybňují splnění požadavku na pohodu bydlení, musí se stavební úřad těmito tvrzeními důkladně zabývat, i když stanoviska dotčených orgánů státní správy konstatovala dodržení předepsaných limitů zatížení. Navíc zhodnocení, zda vliv jednotlivých negativních účinků umísťovaných staveb nepřípustně snižuje pohodu bydlení, není jen otázkou obsahu závazného stanoviska dotčeného orgánu, nýbrž je záležitostí autonomního posouzení stavebním úřadem či odvolacím orgánem po zhodnocení všech relevantních skutečností. Nepřekročení limitních hodnot totiž ještě nutně nemusí znamenat, že zjištěná hladina zatížení způsobeného umísťovanou stavbou také splňuje požadavek na pohodu bydlení.“
Jen díky podnětu stavebnímu úřadu, bude konečně někdo každodenní hluk v naprosto nepřijatelných hodnotách řešit. Občané, jejichž práva jsou v důsledku porušování zákona roky pošlapávána jsou nyní účastníky řízení o dodatečném povolení staveb. Budou moci konečně uplatňovat svá procesní práva a v řízeních doložit důkazy o dopadech roky neřešeného hluku do jejich životů a zdravotního stavu.
Kulturní centrum má politické krytí. Neplatí nájem a z hlavního města získává poměrně štědré dotace na provoz.
I MČ Praha 1 žádá primátora HMP, aby konečně reguloval venkovní festivaly.
Po MČ Praha 5, Praha 4, Praha – Velké Chuchli, místopředsedkyni senátu ČR, žádá primátora hlavního města Bohuslava Svobodu (ODS) o přijetí obecně závazné vyhlášky k regulaci tohoto zdroje hluku i MČ Praha 1, která v tomto směru přijala usnesení zastupitelstva MČ.
MČ Praha jedna přijala komplexní usnesení týkající se boje proti hluku z několika zdrojů. MČ Praha 1 trápí zejména turisté, hospodské zahrádky, ale i venkovní veřejné hudební produkce a elektronicky zesilovaná produkce z lodí pohybujících se na Vltavě. Na Praze 1 byla navíc otevřena pobočka festivalu Ledárny open air podnikatele Michala Filipa, jeho zaměstnance Kamila Šíra a Tomáše Staňka (bubeníka UDG). Krok MČ Prahy 1 je tak po zkušenostech s pořadateli tohoto festivalu v Ledárnách Braník více než pochopitelný.
Přijetí komplexního usnesení vybojoval (a předtím zpracoval a předložil) místopředseda kontrolního výboru a zastupitel Martin Motl za Rezidenty 1https://rezidenti1.cz/ kteří rovněž bojují za přijatelné podmínky pro místní obyvatele. Celé usnesení naleznete zde:
K tomu vedení města obdrželo petici obsahují 820 podpisů proti hluku z festivalu v Ledárnách, desítky konkrétních stížností na tento festival. Přesto všechno Praha na rozdíl od ostatních měst v Evropě, tento zdroj hluku stále nereguluje. Proč asi?
Majáles v Praze skončil fiaskem, podobně jako Hradecký
Majáles v hlavním městě skončil fiaskem. Vedle značného hluku v širokém okolí, pořadatel odmítl vracet peníze ze záloh na kelímky a na rozlícené zákazníky povolal policejní těžkooděnce. Organizace byla podle návštěvníků celkově zcela nezvládnutá, obdobně jako před týdnem v Hradci Králové.
To vše proto, že Česká republika, na rozdíl od ostatních zemí, nemá zákon který by upravoval podmínky pro pořádání těchto akcí. Hlavní město Praha přes opakované apely občanů nepřijalo vyhlášku upravující a regulující tyto akce na svém území. Naše iniciativa opakovaně žádala o přijetí vyhlášky tehdejšího primátora Zdeňka Hřiba a tehdejší radní pro kulturu Hanu Třeštíkovou. Stejně tak stále marně žádáme o přijetí vyhlášky současného primátora Bohuslava Svobodu. Přitom v jiných státech Evropy takové regulace mají, a proto tam k obdobným situacím nedochází.
Například v Leicestru (VB) Rada města před dvěma týdny povolila konání festivalu za splnění celkem 62 podmínek. Šlo o podmínky týkající se regulace hluku, bezpečnosti, drog, alkoholu, organizace davu, dopravy, požární bezpečnosti, stížnostní linka, permanentního úředního dozoru, podmínek policie, atd. Žádost pořadatelů a podmínky Rady města Leicester naleznete zde: https://cabinet.leicester.gov.uk/mgAi.aspx?ID=117415#mgDocuments
To co se dělo na Majálesu v Praze nejlépe demonstrují příspěvky rozhořčených návštěvníků.
Majáles v Praze
Policejní zásah
Hluk v okolí
Odpadky, tlačenice a fronty
Nedostatek vody
Nefunkční VIP systém
Majáles v Hradci Králové
Je přitom neuvěřitelné že obdobné fiasko se odehrálo před týdnem v Hradci Králové, kde stejný pořadatel také organizoval Majáles.
Z naší analýzy vyplynulo že judikatura soudů na Slovensku se ustálila, pokud jde o žaloby proti hlukovým imisím z hudební produkce, na limitu 50 dB. Z rozsudků, které níže uvádíme dokonce vyplývá, že hluk z hudební produkce nad limit 50 dB by podle soudů na Slovensku mohl mít dopady na zdravotní stav osob, tímto hlukem nedobrovolně zasažených. Dostáváme se tak do paradoxní situace, kdy na české straně hranice nemůže mít hluk z hudební produkce ani 100 dB dopad do zdravotního stavu obyvatelstva a o pár kilometrů dál na Slovensku, může mít 51 dB z hudby dopad do zdravotního stavu obyvatel. Soudy na Slovensku navíc vydávají dokonce předběžná opatření a v řádu dnů nařizují původcům hluku dodržení maximální hlukové hladiny 50 dB
Okresný súd Bratislava I, sp. zn. 9C/19/2018 ze dne 23. 7. 2018, Usnesení –předběžné opatření:
„I. Žalovaný je povinný zdržať sa obťažovania žalobcu hlukom z hudobnej produkcie z priestorov prevádzky, nachádzajúcej sa na prízemí stavby… …pre referenčný časový interval večer v čase od 18:00 hod do 22:00 hod v hodnote 40 dB a pre referenčný časový interval noc v čase od 22:00hod do 06:00 hod v hodnote 30 dB.“
Z odůvodnění: „…Hudobnou produkciou v prevádzke došlo k prekročeniu prípustnej hladinyhluku v zmysle Vyhlášky a teda nie je dôvod na spor o tom, či tento hluk ohrozuje zdravie žalobcu alebo nie….…Súd sa stotožnil s názorom žalobcu, že účinky hluku na organizmus saneprejavujú viditeľne a bezprostredne po expozícii a môžu sa prejaviť aj po dlhšom čase a spôsobiťvážne poškodenie zdravia človeka. Súd si je vedomý, že súdne konanie je časovo náročné a môže trvaťaj niekoľko rokov, najmä ak druhá strana sporu nemá záujem na urýchlenom skončení konania a využívavšetky zákonom dovolené prostriedky obštrukcie a prieťahov v konaní, preto návrhu na nariadenieneodkladného opatrenia vyhovel a vydal neodkladné opatrenie podľa § 336 ods. 1 CSP druhá veta,t.j. neodkladné opatrenie, ktoré konzumuje vec samu podľa § 330 ods. 2 CSP, nakoľko má za to, ženeodkladným opatrením možno dosiahnutím trvalú úpravu pomerov medzi stranami. S ohľadom na tietoskutočnosti po nariadení neodkladného opatrenia nie je nutné podávať žalobu vo veci samej….“
Okresný súd Dunajská Streda, sp. zn. 21C/26/2021 ze dne 14. 09. 2021, Usnesení – předběžné opatření:
„Žalovaný je povinný zdržať sa rušenia vlastníkov stavieb (Žalobcov)… … príslušenstvetak, aby hodnota ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq pre vonkajšie priestory stavieb nepresiahla hodnoty 50 dB v referenčnom časovom intervale pre večer v čase od 18:00 hod. do 22:00 hod. a 45 dB v referenčnom časovom intervale pre noc v čase od 22:00 hod do 6:00 hod.
Žalovaný je povinný zdržať sa rušenia vlastníkov stavieb (Žalobcov)… …tým, že v týchto nebytových priestoroch nebude vykonávať hudobnú produkciu po 22:00“
Z odůvodnění: „Žalobcovia uvádzajú, že ako vlastníci Hotelov sú susedia žalovaného, ktorý vlastní U. E. J.. Žalovanýv U. E. J. ako fyzická osoba – podnikateľ s obchodným menom I. J. – E. J., I.: XX XXX XXX prevádzkuje pohostinstvo (krčmu) s otvorenou terasou v blízkosti Hotelov. V U. E. J. sa každý deň (najmä v letných mesiacoch) od 18:00 hod. uskutočňuje živá hudba, resp. iná hudobná produkcia, ktorá neprimeraným spôsobom obťažuje žalobcov – vlastníkov Hotelov a ich klientov…
….V Protokole je jasne konštatované, že posudzovanéhodnoty v jednotlivých meracích miestach MM1 a MM2 rozložené do celých večerných a nočných časových intervaloch v jednotlivých dňoch sa v ekvivalentných hladinách pohybovali v rozmedzí 64,7až 65,7 dB večer a 58,3 až 64,1 dB v noci v MM1 – pred oknami W. J.; 61dB večer a 52,0 dB v noci vMM2 – pod oknami W. G. X….
…Z predložených listinných dôkazov, ako aj z opísaných skutočností súd má za osvedčené, že z U. E. J. vo vlastníctve žalovaného pravidelne vychádza neprimeraný a obťažujúci zvuk, ktorý je mimo limitov stanovených zákonom č. 355/2007 Z. z. o ochrane, podpore a rozvoji verejného zdravia a o zmene a doplnení niektorých zákonov („Zákon o verejnom zdraví“), ako aj v rozpore s Vyhláškou MZ SR č. 549/2007 Z.z., ktorou sa ustanovujú podrobnosti oprípustných hodnotách hluku, infrazvuku a vibrácií a o požiadavkách na objektivizáciu hluku, infrazvukua vibrácií v životnom prostredí (ďalej len „Vyhláška“). Toto konanie žalovaného vážne obťažuje žalobcov, zasahuje do ich vlastníckeho práva, ohrozuje ich podnikateľskú činnosť a zároveň ohrozuje aj zdravie obyvateľov, návštevníkov mesta F. L. a zamestnancov žalobcov. Súd má za to, že nárok žalobcov jev tomto prípade opodstatnený a žalovaný je povinný zdržať sa rušenia, a obťažovania žalobcov – t.j. svojich susedov hlukom, ktorý svojou intenzitou a rozsahom nad mieru primeranú pomerom zasahuje dopráv žalobcov. Uvedená povinnosť žalovaného je stanovená v § 127 Občianskeho zákonníka. Tunajšísúd zároveň konštatuje, že žalovanému nariadením neodkladného opatrenia nehrozí vznik žiadnej ujmy, nakoľko nariadením neodkladného opatrenia bude povinný zdržať sa nezákonného konania, pričommôže naďalej vykonávať svoju podnikateľskú činnosť v medziach všeobecne záväzných právnych predpisov.„
Krajský súd Bratislava, sp. zn. 8Co/222/2017 ze dne 06. 11. 2017, Usnesení – předběžné opatření:
„…Žalovaným 1/ a 2/ sa zakazuje organizovanie spoločenských a kultúrnych a športových akcií, svadieb,rodinných osláv a firemných akcií pre tretie osoby na nehnuteľnostiach… ….tak, aby hladina zvuku šíriaceho sa z týchto nehnuteľností počas dňa a večera v čase od 6:00hod do 22:00 hod. nepresiahla vo vonkajších priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 50dB a vo vnútorných priestoroch nehnuteľnostívo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 40 dB, a vnoci v čase od 22:00 hod. do 6:00 hod. nepresiahla vo vonkajších priestoroch nehnuteľnostívo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 40 dB a vovnútorných priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladinyA zvuku LAeq vo výške 30 dB…
…Zároveň sa žalovaným 1/ a 2/ zakazuje označené nehnuteľnosti odplatne alebo bezodplatne prenechať tretím osobám do užívania, pri ktorom by hladina zvuku, šíriaceho sa ztýchto nehnuteľností počas dňa a večera v čase od 6:00 hod do 22:00 hod., presiahla vo vonkajších priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeqvo výške 50dB a vo vnútorných priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotuekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 40 dB, a v noci v čase od 22:00 hod. do 6:00 hod. presiahlavo vonkajších priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 40 dB a vo vnútorných priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 30 dB.„
Z odůvodnění: „Za daného stavu tak dospel odvolací súd k záveru, že pre naplnenie účelu sledovaného navrhovaným neodkladným opatrením, v súlade s požiadavkou na minimalizácii zásahu do právžalovaných v preskúmavanej veci, boli splnené predpoklady na nariadenie neodkladného opatrenia iba v rozsahu zabezpečujúcom zamedzenie prenikaniu hluku na nehnuteľnosti vo vlastníctve žalobcov 3/,4/ a 6/, a to nad rámec hladiny zvukov, ktoré sa zo zdravotného hľadiska v zmysle ustanovení zák.č. 355/2007 Z.z., o ochrane, podpore a rozvoji verejného zdravia, v spojení s vyhláškou Ministerstvazdravotníctva SR č. 549/2007 Z.z., považujú za akceptovateľné; a ktorých prekročenie môže negatívne vyplývať na žalobcov.„
Okresný súd Košice I, sp. zn. 19C/242/2015 ze dne 16. 11. 2018, Rozsudek:
„II. Žalovaní v 1. a v 2. rade s ú p o v i n n í v nebytovom priestore č. 12 – 1 bytového domu Alžbetina55 v Košiciach, Z.. Č.. XXX, D. A. Č.. XXX, I. D. U. Č.. XXXX, G. Ú. Z. O., P. G. – Z. O., P. G. L., ktorý je vedený Okresným úradom v Košiciach, katastrálny odbor, zdržať sa umožnenia spevu alebo hudby bez reprodukcie jednej a viacerým osobám.„
Z odůvodnění: „….Aj z bodu 11 Protokolu vyplýva, že „Pri meraní bol zvolený postup, pri ktorom sa merali vzorky imisií hluku pri karaoke speve. Špecifický hluk v referenčnom časovom intervale má výrazné rytmické zložky. Pri niektorých vzorkách (8/M2) bol charakter hluku výrazne impulzný. Pri analýze jednotlivých akustických udalostí sa v nameraných vzorkách objavujú výrazné tónové zložky.
Na otázku, aby uviedol, či ním namerané hodnoty v protokole H/14/2014 sú namerané hodnoty zdraviu škodlivé uviedol, že samozrejme; existuje legislatívna úprava – Vyhláška č. 549 z roku 2007 Ministerstva zdravotníctva, kde sú dané maximálne prípustné hodnoty hluku, či už vo vnútornom prostredí, ale ajvo vonkajšom prostredí; v danom prípade bolo robených niekoľko meraní, avšak v každom prípade namerané hodnoty boli prekročené o veľmi vysoké hodnoty a v jednom prípade dokonca o 14 decibelov, čo je pomerne veľa. Podstatou danej legislatívy je zabezpečiť komfort bývania z hľadiska hlučnosti a samozrejme pri prekročení právnou úpravou daných prípustných hodnôt hluku účinky môžu mať vplyvna samotný spánok človeka, jeho nervozitu, celkovú pohodu a podobne. Tiež podotkol, že má odbornú spôsobilosť aj na posudzovanie vplyvu hluku a vibrácií na zdravie ľudí. K vplyvu hlučnosti na zdravý vývoj dieťaťa pri takto vysokých hodnotách, pokiaľ by išlo o dlhodobú hlučnosť, uviedol, že všeobecne tento vplyv hlučnosti možno rozdeliť na systémový a nesystémový, pričom v danom prípade hovoříme o nesystémovom vplyve, kedy hodnoty hlučnosti nemusia byť tak vysoké ako pri systémovom vplyve (pracovné prostredie), ale spravidla pôsobia dlhodobo. V danom prípade hlučnosť môže mať vplyv na hypertenziu, na nervozitu, k tomu sa môžu pridružiť tráviace problémy, psychické problémy a podobne,takže hlučnosť vplýva na celý organizmus dieťaťa.
Svedok tiež podotkol, že prevádzkovateľ zdroja je vždy povinný zabezpečiť, aby neprekračoval zákonom dané hodnoty hlučnosti a na otázku zástupcu žalovaných, aby uviedol, aký vysoký zdroj hluku musel pribudnúť ku špecifickému zdroju hluku, ktorý bol nameraný povedzme vo výške 30,6, aby celková hlučnosť bola nameraná na hodnotu 42,3, svedok uviedol, že povedzme pri hodnote 42,3, pokiaľ ideo celkový hluk, hlavný zdroj hluku bolo zrejme auto a určite neprekročil hodnotu 42,3, resp. sa blížil khodnote 42,3.
…súd poukazuje na súdnu prax, podľa ktorej nie je vylúčené úspešne podať zapieraciu žalobu aj po jedinom rušivom čine, ktorý nezanechal následky, pretože nemožno vylúčiť, že by žalobcovi nehrozilo opakovanie takéhoto činu (porovnaj R65/1972, tiež uznesenie NS SR sp. zn. 1Cdo 2/2008). Pre úplnosť súd uvádza, že hoci z uznesenia NSSR sp. zn. 1Cdo 2/2008 vyplýva, že vyjadrená ustálená prax (R 65/1972) sa odvoláva na zapieraciežaloby podľa ust. § 126 OZ, niet dôvodu neaplikovať uvedený právny záver tiež na žaloby podľa ust. §127 ods. 1 OZ, keďže tieto tiež spadajú pod kategóriu negatórnych žalôb (tzv. zapieracích žalôb), avšaks osobitnou úpravou. V prejednávanom prípade síce bolo konštatované rušenie v konkrétnom rozsahu iba určitú dobu, na strane druhej však žalovaní sú naďalej vlastníkmi predmetného nebytového priestoruč. XX-X N. W. V. XX S. G., teda majú právo disponovať s priestorom podľa vlastného uváženia, vrátanepráva opätovne prenajať priestory tretiemu subjektu (tak ako je tomu aj aktuálne), preto nemožno vylúčiť, že by žalobcovi nehrozilo opakovanie takéhoto rušenia.„
tento rozsudek byl částečně změněn odvolacím soudem:
Krajský súd Košicea, sp. zn. 2Co/67/2019 ze dne 27. 02. 2020, Rozsudek:
„M e n í II. vyhovujúci výrok rozsudku tak, že žalovaní v 1. a 2. rade sú povinní v nebytovom priestoreč. XX – X bytového domu V. XX v G., súp. č. XXX, na parcele č. XXX, evidovaného na LV č. XXXX, katastrálne územie Z. O., obec G. – Z. O., okres G. I, zdržať sa umožnenia spevu alebo hudby bezreprodukcie jednej a viacerým osobám nad mieru primeranú pomerom.“
POZN. Míra přiměřená místním poměrům jsou obecné limity tj. 40 a 45 dB
Z odůvodnění: „Odvolací súd hodnotiac charakter imisie hlukom, jako imisie pred ktorou poskytuje ochranu vzhľadom na možný zdravotný dopad aj osobitná právna úprava, berúc na zreteľ benevolentný prístup žalovaných k výkonu ich vlastníckych práv, dospel k záveru, že upustenie od rušivého konania nebolo z ich strany prejavom uvedomenia si neoprávneného zásahu, ale vynúteným rešpektovaním rozhodnutí štátu, čo odôvodňuje, aby im takáto povinnosť na zdržanie sa zásahu do vlastníckych práv bola uložená súdnym rozhodnutím aj pre budúcnosť.“
Najvyšší súd, sp. zn. 5Sžk/8/2017 ze dne 27. 09. 2018, Rozsudek(farní zvon):
Z odůvodnění: „29. Podľa názoru kasačného súdu z podkladov pre vydanie napadnutého rozhodnutia (Protokol omeraní č. 2661/15 a Protokol o meraní č. 5642/15) nepochybne vyplýva, že v prípade sťažovateľadošlo k prekročeniu prípustných hodnôt hluku s určením zdroja hluku – zvony rímskokatolíckehokostola Povýšenia sv. kríža v obci Svinná. V tejto súvislosti je potrebné poznamenať, že uvedenéskutkové zistenia v konaní sťažovateľ nenamietal a neprodukoval žiadnu argumentáciu, ktorou by tietozávery relevantným spôsobom spochybňoval. Sťažovateľ namietal nesprávnosť rozhodnutí správnychorgánov subjektívnym tvrdením resp. poukazom na to, že odbíjanie zvonov nepredstavuje hluk, aleide sa melodický, lahodný dokonca žiaduci zvuk vydávaný hudobným nástrojom. Je nutné prisvedčiťsťažovateľovi, že istý okruh (najmä veriacich) osôb môže vnímať hlahol zvonov ako nerušiaci či dokoncamelodický a žiaduci zvuk, avšak na strane druhej je potrebné brať zreteľ i na okruh osôb, ktoré ho môž uvnímať ako nežiaduci škodlivý vonkajší hluk a v prípade prekročenia intenzity tohto hluku, t.j. prekročenia limitov ustanovených vykonávacím predpisom, má aj škodlivé účinky na ľudské zdravie. V tejto súvislostije potrebné uviesť, že sťažovateľom uvádzané tvrdenia sú bez akejkoľvek opory v zákone, nakoľkosprávne orgány konajúce v predmetnej veci boli povinné riadiť sa platnou právnou úpravou, ktorou bol v prejednávanom prípade zákon č. 355/2007 Z.z. a jeho vykonávací predpis – vyhláška č. 549/2007 Z.z..“
Velmi zajímavé jsou úvahy slovenských soudů, které se týkají náhrad nemajetkové újmy způsobené hudební produkcí.
Najvyšší súd, sp.zn. 8Cdo/12/2018 ze dne 27. 06. 2018, Usnesení (nemajetková újma):
Z odůvodnění: „Dovolací súd konštatuje, že odôvodnenie napadnutého rozhodnutia odvolacieho súdu obsahuje náležité vysvetlenie dôvodov, na ktorých odvolací súd založil svoje rozhodnutie a jeho postup bol vsúlade s § 387 ods. 1 a 2 C.s.p. Za procesnú vadu konania podľa § 420 písm. f/ C.s.p. nemožno považovať to, že odvolací súd neodôvodnil svoje rozhodnutie podľa predstáv dovolateľov. Odvolací súd rozhodnutia vysporiadal aj s otázkou miery zodpovednosti žalovanej za škodu v súvislosti s mierou zodpovednosti majiteľa (prevádzkovateľa) reštaurácie R., ktorý bol primárne zodpovedný za šírenie hluku z jeho reštaurácie a voči ktorému mali žalobcovia právo domáhať sa nápravy podľa § 127 Občianskeho zákonníka. O výške náhrady škody rozhodol podľa svojej úvahy v súlade s § 136 O.s.p.,pričom poukázal na rozhodnutia Európskeho súdu pre ľudské práva vo veci Moreno Goméz proti Španielsku a vo veci György Deés proti Maďarsku vo svojom rozhodnutí odkázal na rozsah a samotný obsah odôvodnenia rozsudku súdu prvej inštancie,s ktorým sa v súlade s § 387 ods. 2 C.s.p stotožnil. V priebehu odvolacieho konania zároveň nebolizo strany žalobcov tvrdené také skutočnosti podstatné pre rozhodnutie danej veci, s ktorými by sa nevyporiadal súd prvej inštancie v dôvodoch svojho rozhodnutia. Súd prvej inštancie v odôvodnení rozhodnutia uviedol, prečo nevykonal žalobcami navrhované znalecké dokazovanie za účelom zisteniaich zdravotného stavu. Mal za to, že vykonané merania v čase vtedy prebiehajúceho súdneho konania by neboli totožné so stavom, aký bol v dotknutom období, pretože meranie hladiny hluku by bolo ovplyvnené aj uskutočnenými úpravami zo strany majiteľa reštaurácie. S obsahom znaleckého posudku č. 10/2015, ktorý si na vlastné náklady dali vypracovať žalobcovia znalcom MUDr. Miroslavom Čerňanom, sa súd prvej inštancie oboznámil a znalca vypočul na pojednávaní 20. novembra 2015. V odôvodnení rozhodnutia súd prvej inštancie uviedol, že v dôsledku prekročenia hladiny hluku v priestoroch reštaurácie žalobcovia nemohli riadne užívať nehnuteľnosti v susedstve a zároveň sa to prejavilo ajna ich zdravotnom stave, čo dokladovali lekárskymi správami a najmä nimi predloženým znaleckým posudkom. Súd prvej inštancie uviedol, že „znalec so zásadnou mierou pravdepodobnosti vyslovil príčinnú súvislosť nadmerného hluku s poškodením zdravia – duševnými poruchami u žalobcov.“ So všetkými závermi znalca uvedenými v znaleckom posudku sa však nemohol stotožniť, pretože už predrokom 2010 žalobcovia dotknuté nehnuteľnosti neužívali a v roku 2010 boli tieto odpredané. Odvolací súd k záverom znaleckého posudku MUDr. Miroslava Čerňana poznamenal, že „znalec nevenoval náležitú pozornosť aj podnikateľskej minulosti žalobcu 1/ v oblasti výroby obuvi, ktorá činnosť sa podľanázoru odvolacieho súdu takisto vyznačuje hlučným prostredím, čo sa týka samotného výrobného procesu v jednotlivých halách alebo dielňach.“ Keďže vypracovanie tohto znaleckého posudku v konaní iniciovali žalobcovia, podľa odvolacieho súdu „znalec sa k dôvodu poškodenia duševného zdravia žalobcov v súvislosti s expozíciou nadmerného hluku vyjadruje iba určitou mierou pravdepodobnosti, čo nepôsobí príliš presvedčivo“. Čo sa týka rozsahu náhrady škody, súd prvej inštancie sa v odôvodnení…“
Je tedy zcela zřejmé, že i na Slovensku je ochrana proti hluku z hudebních produkcí na zcela jiné úrovni než v ČR a nemohlo by se tam stát to co v Ledárnách Braník.
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
