Loading....

Kasárna Karlín: trestní oznámení podána

Kasárna Karlín: trestní oznámení podána

Řízení o uzavření Kasáren Karlín probíhalo od roku 2021 (bez našeho vlivu) a objekt minimálně od roku 2018 užíván v rozporu hned s několika zákony:

  • bez kolaudace k současnému užívání
  • bez kolaudace řady černých staveb
  • v rozporu s územním plánem
  • v rozporu s tržním řádem (pivní zahrádka po 22 hodině)
  • v rozporu se zásadami územního rozvoje (v památkové zóně jsou nepřípustné areály s hromadnou návštěvností viz. odst. 2.2.2.)
  • v rozporu s § 1013 občanského zákoníku, který zakazuje obtěžovat okolní nemovitosti hlukem (sousedské imise)
  • v rozporu s § 5 zákona o některých přestupcích (noční klid)

K tomu byla dlouhodobě porušována ustanovení smlouvy o výpůjčce (kulturní centrum je v objektu zdarma), ve které je uvedeno:

článek II Předmět a účel smlouvy

článek V stavební úpravy

článek VI ostatní ujednání

Příloha č. 2 Smlouvy

Smlouva o výpůjčce přešla v lednu na hlavní město Praha a je stále platná i když jak je vidět není dodržována. Celý text naleznete zde:

Z uvedeného je zcela zřejmé že za současný stav nemůže nikdo jiný než majitel kulturního centra. Místo jakékoliv sebereflexe ale majitel hodil vinu za uzavření areálu na naši iniciativu. Navíc vše působí jako koordinované akce. V důsledku toho došlo k dehonestování a pronásledování konkrétních osob. Po vyhodnocení všech příspěvků na sociálních sítích, mailů, zpráv a namluvených vzkazů na telefonních linkách byla postupně podána dvě trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestných činů nebezpečné pronásledování, nebezpečné vyhrožování, podněcování k trestnému činu a pomluva. První trestní oznámení byla podána přímo k Policii CŘ, druhá a podrobnější pak na Vrchní státní zastupitelství.

Paradoxem je, že do dnešního dne s občany, kteří žijí v okolních domech, jejichž byty jsou při provozu takřka neobyvatelné, nikdo nejednal. Odpovědný radní Zábranský (PIRÁTI), který o problému dlouhodobě věděl, nyní dělá že se ho netýká.

Kasárna Karlín – jak to bylo doopravdy

Kasárna Karlín – jak to bylo doopravdy

Problém obrovského hluku v Kasárnách Karlín se jeho sousedi snaží řešit od té doby, co začalo objekt provozovat Pražské centrum, tedy již přes 6 let. Do té doby bylo vše bez problému. Od začátku byl objekt provozován v rozporu se zákonem, protože nebyl k těmto účelům kolaudován. Tedy 6 let Pražské centrum vědomě porušuje stavební zákon.

K tomu, že Pražské centrum ignoruje stavební úřad několik let se aktuálně vyjádřila i MČ Praha 8 https://m.praha8.cz/Vyjadreni-MC-Praha-8-k-aktualni-situaci-Kasarna-Karlin.html a je tak zřejmé, že nejde pouze o náš podnět ale dlouhodobé porušování zákona.

Pokud jde o problém s hlukem jde hned o několik zdrojů. Prvním je budova, ve které se v rozporu se zákonem odehrávají dunivé koncerty. Budova nemá odpovídající zvukové izolace, neboť nebyla kolaudována k těmto účelům. Dále je to obrovská venkovní hospodská zahrádka, která je otevřena po 22 hodině rovněž v rozporu s předpisy. V Praze totiž pro všechny kromě Pražského centra platí tržní řád. V tržním řádu naleznete pro Karlín tyto výjimky:

Žádná z těchto výjimek není pro Kasárna Karlín a už vůbec ne do 23:30 hod. Pokud by někdo chtěl namítat, že nejde o veřejné prostranství, jde a argument lichý, neboť toto ve vztahu k Praze již řešil Městský soud pod sp. zn. 8 A 2/2018-59 ze dne 24. 9. 2020. V rozsudku je uvedeno:

„39. Prvním z důvodů, pro které se žalobkyně domnívá, že vůči jejímu jednání nelze uplatnit tržní řád, je skutečnost, že se dotčená „terasa“ nachází na soukromém pozemku, který není veden jako veřejné prostranství v obecně závazné vyhlášce č. 2/2016 Sb. hl. m. Prahy. Zde je třeba nejprve uvést, že jak správní orgán I. stupně, tak žalovaný okolnost, že se předmětný pozemek nachází v soukromém vlastnictví, přičemž nejde o veřejné prostranství ani o veřejnou komunikaci, nerozporují (srov. mj. str. 9-10 správního rozhodnutí I. stupně). Správní orgány obou stupňů argumentovaly tím, že žalobkyní namítané atributy pozemku nevylučují naplnění definice „restaurační zahrádky“, která je obsažena v § 1 odst. 5 tržního řádu. V souladu se zněním citovaného ustanovení je třeba správním orgánům přisvědčit v tom, že v něm obsažená definice podmínku umístění restaurační zahrádky na veřejné komunikaci, respektive na veřejném prostranství skutečně nezahrnuje.

Jde tedy o další porušování zákona. Dalším zdrojem hluku je letní kino, které je ale provozováno na hlavní reprobedny. Letní kino vždy končí po 22 hodině a je umístěno jen desítky metrů od ložnic zde žijících lidí. I podle policejní metodiky je letní kino rušením nočního klidu:

Kompletní metodika je k dispozici zde: https://www.ceskobezhluku.cz/policie-cr-ma-diky-nam-novou-metodiku-k-efektivnimu-reseni-ruseni-nocniho-klidu/

Ostatně proto jsou v noci v kasárnách pravidelně policejní zásahy, jak již bylo z naší strany informováno zde: https://www.ceskobezhluku.cz/kasarna-karlin-videa-z-nocnich-policejnich-zasahu/

Provozoval kulturního centra výslovně odmítl (před členy Výboru pro správu majetku dne 16. 5. 2024) kino provozovat na sluchátka a tedy být ohleduplný k okolí. Pokud jde o venkovní festivaly a o to, že je někdo schopen tvrdit že zde není hluk, posuďte co se v Kasárnách skutečně děje.

Přitom již 1. 12. 2023 byl provozovatel kulturního centra z naší strany písemně, mailem upozorněn, že budeme postupovat dle stavebního práva a obrátíme se podnětem na stavební úřad, pokud nesjedná nápravu a nepřestane okolí obyvatele obtěžovat hlukem. Žádná náprava ale nebyla sjednána. Spíše naopak.

Před více než rokem přitom začala občanům marná anabáze s Magistrátem hlavního města:

15.3.2023 – Otevřený dopis primátorovi hlavního města podepsaný téměř padesáti sousedy Kasáren Karlín

22.7.2023 – Podnět bytových družstev primátorovi hl. m. Prahy, Jiřímu Pospíšilovi radnímu pro kulturu, atd.

5.1.2024 – Stížnost a žádost o nápravu radnímu pro majetek Adamovi Zábranskému

20.3.2024 – Podnět občanů projednával Kontrolní výbor MHMP. Na výboru byla promítnuta videa a bylo jednohlasně shledáno, že hluk je naprosto nepřiměřený a Adam Zábranský opět slíbil problém řešit.

13.5.2024 – Opětovná stížnost radnímu pro majetek MHMP Adamovi Zábranskému

16. 5. 2024 – Opětovný podnět občanů řešil Výbor pro správu majetku MHMP. Opět přislíbeno řešení. Vše za účasti provozovatelů kulturního centra.

Přesto všechno nebyla do uzavření Kasáren Karlín sjednána jakákoliv náprava, jakýkoliv ústupek či snaha problém řešit. Vzhledem k tomu, že obrovské hodnoty hluku naměřené v okolních bytech znamenají neobyvatelnost těchto bytů a zároveň vedení města Prahy v čele s odpovědným radním Adamem Zábranským občany zcela ignoroval, nezbylo než využít právní řád k ochraně zdraví zde žijících obyvatel. V bytech jsou zcela znatelné i vibrace a jejich užívání je prakticky nemožné.

Vide jsou z 23. 5. 2024, tedy po všech opakovaných žádostech, stížnostech a marných prosbách občanů na všechny strany, kteří se nápravy domáhají přes 6 let.

Stavební právo je majitelem kulturního centra přitom porušována právě v neprospěch občanů. Pokud by totiž postupoval v souladu se zákonem, pak by stavební úřad ve stavebním řízení posuzoval dopad staveb na okolní obyvatele. To se ale díky postupu v rozporu se zákonem nestalo. Ve stavebním řízení a dokonce i v řízení o dodatečném povolení staveb se totiž posuzuje dopad staveb do pohody bydlení okolních obyvatel a tedy zejména hluk. Posuzuje se zvuková neprůstupnost budov které mají být užívány k provozování hudební produkce. Souhlasná stanoviska dávají orgány ochrany zdraví. To vše ale provozovatel centra roky obcházel na úkor okolních občanů. Podnět byl tedy posledním možným řešením (před žalobou), když vše bylo ze strany provozovatele a hlavního města ignorováno. K pohodě bydlení existuje bohatá soudní judikatura ve prospěch občanů:

Už v rozsudku z 2. 2. 2006, č. j. 2 As 44/2005-116 (850/2006 Sb. NSS), vyložil, že pod pojmem pohoda bydlení je nutno rozumět souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydlení. Pohoda bydlení je v tomto pojetí dána zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí.

V rozsudku z 31. 5. 2011, č. j. 2 As 34/2010-99, pak NSS vyjasnil, že je nutné z hlediska pohody bydlení posuzovat i samotný provoz stavby a zařízení v ní umístěných: je naopak zcela namístě posuzovat, v souvislosti s rozhodováním o dodatečném povolení nepovolené stavby, její provozní externality na okolí, neboť i ty jsou určující pro zhodnocení, zda je zachována pohoda bydlení. (…) NSS je naopak toho názoru, že je-li předmětem povolování stavba již reálně existující, a dokonce užívaná, nelze nalézt rozumný důvod, proč by k (empiricky ověřitelnému) vlivu této stavby na okolí nemělo být přihlédnuto.“

V rozsudku ze 4. 3. 2009, č. j. 6 As 38/2008-123, k tomu NSS uvedl, že „pokud účastník územního řízení poukáže na konkrétní skutečnosti, které zpochybňují splnění požadavku na pohodu bydlení, musí se stavební úřad těmito tvrzeními důkladně zabývat, i když stanoviska dotčených orgánů státní správy konstatovala dodržení předepsaných limitů zatížení. Navíc zhodnocení, zda vliv jednotlivých negativních účinků umísťovaných staveb nepřípustně snižuje pohodu bydlení, není jen otázkou obsahu závazného stanoviska dotčeného orgánu, nýbrž je záležitostí autonomního posouzení stavebním úřadem či odvolacím orgánem po zhodnocení všech relevantních skutečností. Nepřekročení limitních hodnot totiž ještě nutně nemusí znamenat, že zjištěná hladina zatížení způsobeného umísťovanou stavbou také splňuje požadavek na pohodu bydlení.“

Jen díky podnětu stavebnímu úřadu, bude konečně někdo každodenní hluk v naprosto nepřijatelných hodnotách řešit. Občané, jejichž práva jsou v důsledku porušování zákona roky pošlapávána jsou nyní účastníky řízení o dodatečném povolení staveb. Budou moci konečně uplatňovat svá procesní práva a v řízeních doložit důkazy o dopadech roky neřešeného hluku do jejich životů a zdravotního stavu.

Kulturní centrum má politické krytí. Neplatí nájem a z hlavního města získává poměrně štědré dotace na provoz.

A konečně proč tento stav hlavní město Praha celou dobu ignorovalo a teď se diví? Více o tom zde: https://www.ceskobezhluku.cz/kasarna-karlin-aneb-dopady-piratskych-kamaradsoftu-v-praxi/ a zde:https://www.ceskobezhluku.cz/kdo-financuje-kasarny-karlin-aneb-piratska-pece-radneho-hospodare/

I MČ Praha 1 žádá primátora, aby konečně reguloval venkovní festivaly.

I MČ Praha 1 žádá primátora HMP, aby konečně reguloval venkovní festivaly.

Po MČ Praha 5, Praha 4, Praha – Velké Chuchli, místopředsedkyni senátu ČR, žádá primátora hlavního města Bohuslava Svobodu (ODS) o přijetí obecně závazné vyhlášky k regulaci tohoto zdroje hluku i MČ Praha 1, která v tomto směru přijala usnesení zastupitelstva MČ.

MČ Praha jedna přijala komplexní usnesení týkající se boje proti hluku z několika zdrojů. MČ Praha 1 trápí zejména turisté, hospodské zahrádky, ale i venkovní veřejné hudební produkce a elektronicky zesilovaná produkce z lodí pohybujících se na Vltavě. Na Praze 1 byla navíc otevřena pobočka festivalu Ledárny open air podnikatele Michala Filipa, jeho zaměstnance Kamila Šíra a Tomáše Staňka (bubeníka UDG). Krok MČ Prahy 1 je tak po zkušenostech s pořadateli tohoto festivalu v Ledárnách Braník více než pochopitelný.

Přijetí komplexního usnesení vybojoval (a předtím zpracoval a předložil) místopředseda kontrolního výboru a zastupitel Martin Motl za Rezidenty 1https://rezidenti1.cz/ kteří rovněž bojují za přijatelné podmínky pro místní obyvatele. Celé usnesení naleznete zde:

Začne primátor hlavního města Bohuslav Svoboda problém konečně řešit, nebo to dopadne jako s Airbnb, sdílenými koloběžkami, developery atd.?

Dále přikládáme dopis MČ Praha Velká Chuchle:

Dopis MČ Praha 4:

Dopis místopředsedkyně Senátu ČR:

A konečně odkaz na usnesení MČ Praha 5: https://www.praha5.cz/stanovisko-rady-mc-praha-5-k-poradani-technoparty-v-arealu-byvaleho-bazenu-pod-terasami-barrandov-konane-30-4-2022-od-2000-hod-do-1-5-2022-0600-hod/

K tomu vedení města obdrželo petici obsahují 820 podpisů proti hluku z festivalu v Ledárnách, desítky konkrétních stížností na tento festival. Přesto všechno Praha na rozdíl od ostatních měst v Evropě, tento zdroj hluku stále nereguluje. Proč asi?

Majáles v Praze skončil fiaskem

Majáles v Praze skončil fiaskem, podobně jako Hradecký

Majáles v hlavním městě skončil fiaskem. Vedle značného hluku v širokém okolí, pořadatel odmítl vracet peníze ze záloh na kelímky a na rozlícené zákazníky povolal policejní těžkooděnce. Organizace byla podle návštěvníků celkově zcela nezvládnutá, obdobně jako před týdnem v Hradci Králové.

To vše proto, že Česká republika, na rozdíl od ostatních zemí, nemá zákon který by upravoval podmínky pro pořádání těchto akcí. Hlavní město Praha přes opakované apely občanů nepřijalo vyhlášku upravující a regulující tyto akce na svém území. Naše iniciativa opakovaně žádala o přijetí vyhlášky tehdejšího primátora Zdeňka Hřiba a tehdejší radní pro kulturu Hanu Třeštíkovou. Stejně tak stále marně žádáme o přijetí vyhlášky současného primátora Bohuslava Svobodu. Přitom v jiných státech Evropy takové regulace mají, a proto tam k obdobným situacím nedochází.

Například v Leicestru (VB) Rada města před dvěma týdny povolila konání festivalu za splnění celkem 62 podmínek. Šlo o podmínky týkající se regulace hluku, bezpečnosti, drog, alkoholu, organizace davu, dopravy, požární bezpečnosti, stížnostní linka, permanentního úředního dozoru, podmínek policie, atd. Žádost pořadatelů a podmínky Rady města Leicester naleznete zde: https://cabinet.leicester.gov.uk/mgAi.aspx?ID=117415#mgDocuments

To co se dělo na Majálesu v Praze nejlépe demonstrují příspěvky rozhořčených návštěvníků.

Majáles v Praze

Policejní zásah

Hluk v okolí

Odpadky, tlačenice a fronty

Nedostatek vody

Nefunkční VIP systém

Majáles v Hradci Králové

Je přitom neuvěřitelné že obdobné fiasko se odehrálo před týdnem v Hradci Králové, kde stejný pořadatel také organizoval Majáles.

Soudy na Slovensku: hluk z hudby max. 50 dB

Soudy na Slovensku: hluk z hudby max. 50 dB

Z naší analýzy vyplynulo že judikatura soudů na Slovensku se ustálila, pokud jde o žaloby proti hlukovým imisím z hudební produkce, na limitu 50 dB. Z rozsudků, které níže uvádíme dokonce vyplývá, že hluk z hudební produkce nad limit 50 dB by podle soudů na Slovensku mohl mít dopady na zdravotní stav osob, tímto hlukem nedobrovolně zasažených. Dostáváme se tak do paradoxní situace, kdy na české straně hranice nemůže mít hluk z hudební produkce ani 100 dB dopad do zdravotního stavu obyvatelstva a o pár kilometrů dál na Slovensku, může mít 51 dB z hudby dopad do zdravotního stavu obyvatel. Soudy na Slovensku navíc vydávají dokonce předběžná opatření a v řádu dnů nařizují původcům hluku dodržení maximální hlukové hladiny 50 dB

Okresný súd Bratislava I, sp. zn. 9C/19/2018 ze dne 23. 7. 2018, Usnesení – předběžné opatření:

„I. Žalovaný je povinný zdržať sa obťažovania žalobcu hlukom z hudobnej produkcie z priestorov prevádzky, nachádzajúcej sa na prízemí stavby…    …pre referenčný časový interval večer v čase od 18:00 hod do 22:00 hod v hodnote 40 dB a pre referenčný časový interval noc v čase od 22:00hod do 06:00 hod v hodnote 30 dB.

Z odůvodnění: „…Hudobnou produkciou v prevádzke došlo k prekročeniu prípustnej hladinyhluku v zmysle Vyhlášky a teda nie je dôvod na spor o tom, či tento hluk ohrozuje zdravie žalobcu alebo nie…. Súd sa stotožnil s názorom žalobcu, že účinky hluku na organizmus saneprejavujú viditeľne a bezprostredne po expozícii a môžu sa prejaviť aj po dlhšom čase a spôsobiťvážne poškodenie zdravia človeka. Súd si je vedomý, že súdne konanie je časovo náročné a môže trvaťaj niekoľko rokov, najmä ak druhá strana sporu nemá záujem na urýchlenom skončení konania a využívavšetky zákonom dovolené prostriedky obštrukcie a prieťahov v konaní, preto návrhu na nariadenieneodkladného opatrenia vyhovel a vydal neodkladné opatrenie podľa § 336 ods. 1 CSP druhá veta,t.j. neodkladné opatrenie, ktoré konzumuje vec samu podľa § 330 ods. 2 CSP, nakoľko má za to, ženeodkladným opatrením možno dosiahnutím trvalú úpravu pomerov medzi stranami. S ohľadom na tietoskutočnosti po nariadení neodkladného opatrenia nie je nutné podávať žalobu vo veci samej….“

Rozsudek je dostupný zde: https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/7385f75e-5303-4a1f-b612-bf98fa0be814:b724a1d0-5e16-4cc9-bd0c-66aa5bbb076d

Okresný súd Dunajská Streda, sp. zn. 21C/26/2021 ze dne 14. 09. 2021, Usnesení – předběžné opatření:

„Žalovaný je povinný zdržať sa rušenia vlastníkov stavieb (Žalobcov)…   … príslušenstvetak, aby hodnota ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq pre vonkajšie priestory stavieb nepresiahla hodnoty 50 dB v referenčnom časovom intervale pre večer v čase od 18:00 hod. do 22:00 hod. a 45 dB v referenčnom časovom intervale pre noc v čase od 22:00 hod do 6:00 hod.

Žalovaný je povinný zdržať sa rušenia vlastníkov stavieb (Žalobcov)…   … tým, že v týchto nebytových priestoroch nebude vykonávať hudobnú produkciu po 22:00

Z odůvodnění: „Žalobcovia uvádzajú, že ako vlastníci Hotelov sú susedia žalovaného, ktorý vlastní U. E. J.. Žalovanýv U. E. J. ako fyzická osoba – podnikateľ s obchodným menom I. J. – E. J., I.: XX XXX XXX prevádzkuje pohostinstvo (krčmu) s otvorenou terasou v blízkosti Hotelov. V U. E. J. sa každý deň (najmä v letných mesiacoch) od 18:00 hod. uskutočňuje živá hudba, resp. iná hudobná produkcia, ktorá neprimeraným spôsobom obťažuje žalobcov – vlastníkov Hotelov a ich klientov…

….V Protokole je jasne konštatované, že posudzovanéhodnoty v jednotlivých meracích miestach MM1 a MM2 rozložené do celých večerných a nočných časových intervaloch v jednotlivých dňoch sa v ekvivalentných hladinách pohybovali v rozmedzí 64,7až 65,7 dB večer a 58,3 až 64,1 dB v noci v MM1 – pred oknami W. J.; 61dB večer a 52,0 dB v noci vMM2 – pod oknami W. G. X….

…Z predložených listinných dôkazov, ako aj z opísaných skutočností súd má za osvedčené, že z U. E. J. vo vlastníctve žalovaného pravidelne vychádza neprimeraný a obťažujúci zvuk, ktorý je mimo limitov stanovených zákonom č. 355/2007 Z. z. o ochrane, podpore a rozvoji verejného zdravia a o zmene a doplnení niektorých zákonov („Zákon o verejnom zdraví“), ako aj v rozpore s Vyhláškou MZ SR č. 549/2007 Z.z., ktorou sa ustanovujú podrobnosti oprípustných hodnotách hluku, infrazvuku a vibrácií a o požiadavkách na objektivizáciu hluku, infrazvukua vibrácií v životnom prostredí (ďalej len „Vyhláška“). Toto konanie žalovaného vážne obťažuje žalobcov, zasahuje do ich vlastníckeho práva, ohrozuje ich podnikateľskú činnosť a zároveň ohrozuje aj zdravie obyvateľov, návštevníkov mesta F. L. a zamestnancov žalobcov. Súd má za to, že nárok žalobcov jev tomto prípade opodstatnený a žalovaný je povinný zdržať sa rušenia, a obťažovania žalobcov – t.j. svojich susedov hlukom, ktorý svojou intenzitou a rozsahom nad mieru primeranú pomerom zasahuje dopráv žalobcov. Uvedená povinnosť žalovaného je stanovená v § 127 Občianskeho zákonníka. Tunajšísúd zároveň konštatuje, že žalovanému nariadením neodkladného opatrenia nehrozí vznik žiadnej ujmy, nakoľko nariadením neodkladného opatrenia bude povinný zdržať sa nezákonného konania, pričommôže naďalej vykonávať svoju podnikateľskú činnosť v medziach všeobecne záväzných právnych predpisov.

Rozsudek je dostupný zde: https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/acee24e8-8e3f-4eab-a0f1-8a94217b8f7d:4c0261db-a52d-487a-b43e-39bfaaca7356

Krajský súd Bratislava, sp. zn. 8Co/222/2017 ze dne 06. 11. 2017, Usnesení – předběžné opatření:

„…Žalovaným 1/ a 2/ sa zakazuje organizovanie spoločenských a kultúrnych a športových akcií, svadieb,rodinných osláv a firemných akcií pre tretie osoby na nehnuteľnostiach…   ….tak, aby hladina zvuku šíriaceho sa z týchto nehnuteľností počas dňa a večera v čase od 6:00hod do 22:00 hod. nepresiahla vo vonkajších priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 50dB a vo vnútorných priestoroch nehnuteľnostívo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 40 dB, a vnoci v čase od 22:00 hod. do 6:00 hod. nepresiahla vo vonkajších priestoroch nehnuteľnostívo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 40 dB a vovnútorných priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladinyA zvuku LAeq vo výške 30 dB…

…Zároveň sa žalovaným 1/ a 2/ zakazuje označené nehnuteľnosti odplatne alebo bezodplatne prenechať tretím osobám do užívania, pri ktorom by hladina zvuku, šíriaceho sa ztýchto nehnuteľností počas dňa a večera v čase od 6:00 hod do 22:00 hod., presiahla vo vonkajších priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeqvo výške 50dB a vo vnútorných priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotuekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 40 dB, a v noci v čase od 22:00 hod. do 6:00 hod. presiahlavo vonkajších priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 40 dB a vo vnútorných priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 30 dB.

Z odůvodnění: „Za daného stavu tak dospel odvolací súd k záveru, že pre naplnenie účelu sledovaného navrhovaným neodkladným opatrením, v súlade s požiadavkou na minimalizácii zásahu do právžalovaných v preskúmavanej veci, boli splnené predpoklady na nariadenie neodkladného opatrenia iba v rozsahu zabezpečujúcom zamedzenie prenikaniu hluku na nehnuteľnosti vo vlastníctve žalobcov 3/,4/ a 6/, a to nad rámec hladiny zvukov, ktoré sa zo zdravotného hľadiska v zmysle ustanovení zák.č. 355/2007 Z.z., o ochrane, podpore a rozvoji verejného zdravia, v spojení s vyhláškou Ministerstvazdravotníctva SR č. 549/2007 Z.z., považujú za akceptovateľné; a ktorých prekročenie môže negatívne vyplývať na žalobcov.

Rozsudek je dostupný zde: https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/f4b3368e-d352-4472-b3e2-4b38cbf99926:6f68dbd2-0f19-47d9-9658-420691f599f9

Okresný súd Košice I, sp. zn. 19C/242/2015 ze dne 16. 11. 2018, Rozsudek:

„II. Žalovaní v 1. a v 2. rade s ú p o v i n n í v nebytovom priestore č. 12 – 1 bytového domu Alžbetina55 v Košiciach, Z.. Č.. XXX, D. A. Č.. XXX, I. D. U. Č.. XXXX, G. Ú. Z. O., P. G. – Z. O., P. G. L., ktorý je vedený Okresným úradom v Košiciach, katastrálny odbor, zdržať sa umožnenia spevu alebo hudby bez reprodukcie jednej a viacerým osobám.

Z odůvodnění: ….Aj z bodu 11 Protokolu vyplýva, že „Pri meraní bol zvolený postup, pri ktorom sa merali vzorky imisií hluku pri karaoke speve. Špecifický hluk v referenčnom časovom intervale má výrazné rytmické zložky. Pri niektorých vzorkách (8/M2) bol charakter hluku výrazne impulzný. Pri analýze jednotlivých akustických udalostí sa v nameraných vzorkách objavujú výrazné tónové zložky.

Na otázku, aby uviedol, či ním namerané hodnoty v protokole H/14/2014 sú namerané hodnoty zdraviu škodlivé uviedol, že samozrejme; existuje legislatívna úprava – Vyhláška č. 549 z roku 2007 Ministerstva zdravotníctva, kde sú dané maximálne prípustné hodnoty hluku, či už vo vnútornom prostredí, ale ajvo vonkajšom prostredí; v danom prípade bolo robených niekoľko meraní, avšak v každom prípade namerané hodnoty boli prekročené o veľmi vysoké hodnoty a v jednom prípade dokonca o 14 decibelov, čo je pomerne veľa. Podstatou danej legislatívy je zabezpečiť komfort bývania z hľadiska hlučnosti a samozrejme pri prekročení právnou úpravou daných prípustných hodnôt hluku účinky môžu mať vplyvna samotný spánok človeka, jeho nervozitu, celkovú pohodu a podobne. Tiež podotkol, že má odbornú spôsobilosť aj na posudzovanie vplyvu hluku a vibrácií na zdravie ľudí. K vplyvu hlučnosti na zdravý vývoj dieťaťa pri takto vysokých hodnotách, pokiaľ by išlo o dlhodobú hlučnosť, uviedol, že všeobecne tento vplyv hlučnosti možno rozdeliť na systémový a nesystémový, pričom v danom prípade hovoříme o nesystémovom vplyve, kedy hodnoty hlučnosti nemusia byť tak vysoké ako pri systémovom vplyve (pracovné prostredie), ale spravidla pôsobia dlhodobo. V danom prípade hlučnosť môže mať vplyv na hypertenziu, na nervozitu, k tomu sa môžu pridružiť tráviace problémy, psychické problémy a podobne,takže hlučnosť vplýva na celý organizmus dieťaťa.

Svedok tiež podotkol, že prevádzkovateľ zdroja je vždy povinný zabezpečiť, aby neprekračoval zákonom dané hodnoty hlučnosti a na otázku zástupcu žalovaných, aby uviedol, aký vysoký zdroj hluku musel pribudnúť ku špecifickému zdroju hluku, ktorý bol nameraný povedzme vo výške 30,6, aby celková hlučnosť bola nameraná na hodnotu 42,3, svedok uviedol, že povedzme pri hodnote 42,3, pokiaľ ideo celkový hluk, hlavný zdroj hluku bolo zrejme auto a určite neprekročil hodnotu 42,3, resp. sa blížil khodnote 42,3.

…súd poukazuje na súdnu prax, podľa ktorej nie je vylúčené úspešne podať zapieraciu žalobu aj po jedinom rušivom čine, ktorý nezanechal následky, pretože nemožno vylúčiť, že by žalobcovi nehrozilo opakovanie takéhoto činu (porovnaj R65/1972, tiež uznesenie NS SR sp. zn. 1Cdo 2/2008). Pre úplnosť súd uvádza, že hoci z uznesenia NSSR sp. zn. 1Cdo 2/2008 vyplýva, že vyjadrená ustálená prax (R 65/1972) sa odvoláva na zapieraciežaloby podľa ust. § 126 OZ, niet dôvodu neaplikovať uvedený právny záver tiež na žaloby podľa ust. §127 ods. 1 OZ, keďže tieto tiež spadajú pod kategóriu negatórnych žalôb (tzv. zapieracích žalôb), avšaks osobitnou úpravou. V prejednávanom prípade síce bolo konštatované rušenie v konkrétnom rozsahu iba určitú dobu, na strane druhej však žalovaní sú naďalej vlastníkmi predmetného nebytového priestoruč. XX-X N. W. V. XX S. G., teda majú právo disponovať s priestorom podľa vlastného uváženia, vrátanepráva opätovne prenajať priestory tretiemu subjektu (tak ako je tomu aj aktuálne), preto nemožno vylúčiť, že by žalobcovi nehrozilo opakovanie takéhoto rušenia.

Rozsudek je dostupný zde: https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/066d0917-6503-4a35-96b8-0c44b124cf56:b6b4c004-040e-41f4-87d1-903b3637185a

tento rozsudek byl částečně změněn odvolacím soudem:

Krajský súd Košicea, sp. zn. 2Co/67/2019 ze dne 27. 02. 2020, Rozsudek:

„M e n í II. vyhovujúci výrok rozsudku tak, že žalovaní v 1. a 2. rade sú povinní v nebytovom priestoreč. XX – X bytového domu V. XX v G., súp. č. XXX, na parcele č. XXX, evidovaného na LV č. XXXX, katastrálne územie Z. O., obec G. – Z. O., okres G. I, zdržať sa umožnenia spevu alebo hudby bezreprodukcie jednej a viacerým osobám nad mieru primeranú pomerom.“

POZN. Míra přiměřená místním poměrům jsou obecné limity tj. 40 a 45 dB

Z odůvodnění:Odvolací súd hodnotiac charakter imisie hlukom, jako imisie pred ktorou poskytuje ochranu vzhľadom na možný zdravotný dopad aj osobitná právna úprava, berúc na zreteľ benevolentný prístup žalovaných k výkonu ich vlastníckych práv, dospel k záveru, že upustenie od rušivého konania nebolo z ich strany prejavom uvedomenia si neoprávneného zásahu, ale vynúteným rešpektovaním rozhodnutí štátu, čo odôvodňuje, aby im takáto povinnosť na zdržanie sa zásahu do vlastníckych práv bola uložená súdnym rozhodnutím aj pre budúcnosť.“

Rozsudek je dostupný zde: https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/090d6d01-ebe8-4aae-b2dc-5edf8ccf2c7c:17ed717d-5692-488e-9d39-8af720167d66

Najvyšší súd, sp. zn. 5Sžk/8/2017 ze dne 27. 09. 2018, Rozsudek (farní zvon):

Z odůvodnění: „29. Podľa názoru kasačného súdu z podkladov pre vydanie napadnutého rozhodnutia (Protokol omeraní č. 2661/15 a Protokol o meraní č. 5642/15) nepochybne vyplýva, že v prípade sťažovateľadošlo k prekročeniu prípustných hodnôt hluku s určením zdroja hluku – zvony rímskokatolíckehokostola Povýšenia sv. kríža v obci Svinná. V tejto súvislosti je potrebné poznamenať, že uvedenéskutkové zistenia v konaní sťažovateľ nenamietal a neprodukoval žiadnu argumentáciu, ktorou by tietozávery relevantným spôsobom spochybňoval. Sťažovateľ namietal nesprávnosť rozhodnutí správnychorgánov subjektívnym tvrdením resp. poukazom na to, že odbíjanie zvonov nepredstavuje hluk, aleide sa melodický, lahodný dokonca žiaduci zvuk vydávaný hudobným nástrojom. Je nutné prisvedčiťsťažovateľovi, že istý okruh (najmä veriacich) osôb môže vnímať hlahol zvonov ako nerušiaci či dokoncamelodický a žiaduci zvuk, avšak na strane druhej je potrebné brať zreteľ i na okruh osôb, ktoré ho môž uvnímať ako nežiaduci škodlivý vonkajší hluk a v prípade prekročenia intenzity tohto hluku, t.j. prekročenia limitov ustanovených vykonávacím predpisom, má aj škodlivé účinky na ľudské zdravie. V tejto súvislostije potrebné uviesť, že sťažovateľom uvádzané tvrdenia sú bez akejkoľvek opory v zákone, nakoľkosprávne orgány konajúce v predmetnej veci boli povinné riadiť sa platnou právnou úpravou, ktorou bol v prejednávanom prípade zákon č. 355/2007 Z.z. a jeho vykonávací predpis – vyhláška č. 549/2007 Z.z..“

Rozsudek je dostupný zde:https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/e83a8e73-c121-4a05-96d7-044bf64793ee:88a0750e-368a-4517-9c72-e4be86f44d39

Velmi zajímavé jsou úvahy slovenských soudů, které se týkají náhrad nemajetkové újmy způsobené hudební produkcí.

Najvyšší súd, sp.zn. 8Cdo/12/2018 ze dne 27. 06. 2018, Usnesení (nemajetková újma):

Z odůvodnění: „Dovolací súd konštatuje, že odôvodnenie napadnutého rozhodnutia odvolacieho súdu obsahuje náležité vysvetlenie dôvodov, na ktorých odvolací súd založil svoje rozhodnutie a jeho postup bol vsúlade s § 387 ods. 1 a 2 C.s.p. Za procesnú vadu konania podľa § 420 písm. f/ C.s.p. nemožno považovať to, že odvolací súd neodôvodnil svoje rozhodnutie podľa predstáv dovolateľov. Odvolací súd rozhodnutia vysporiadal aj s otázkou miery zodpovednosti žalovanej za škodu v súvislosti s mierou zodpovednosti majiteľa (prevádzkovateľa) reštaurácie R., ktorý bol primárne zodpovedný za šírenie hluku z jeho reštaurácie a voči ktorému mali žalobcovia právo domáhať sa nápravy podľa § 127 Občianskeho zákonníka. O výške náhrady škody rozhodol podľa svojej úvahy v súlade s § 136 O.s.p.,pričom poukázal na rozhodnutia Európskeho súdu pre ľudské práva vo veci Moreno Goméz proti Španielsku a vo veci György Deés proti Maďarsku vo svojom rozhodnutí odkázal na rozsah a samotný obsah odôvodnenia rozsudku súdu prvej inštancie,s ktorým sa v súlade s § 387 ods. 2 C.s.p stotožnil. V priebehu odvolacieho konania zároveň nebolizo strany žalobcov tvrdené také skutočnosti podstatné pre rozhodnutie danej veci, s ktorými by sa nevyporiadal súd prvej inštancie v dôvodoch svojho rozhodnutia. Súd prvej inštancie v odôvodnení rozhodnutia uviedol, prečo nevykonal žalobcami navrhované znalecké dokazovanie za účelom zisteniaich zdravotného stavu. Mal za to, že vykonané merania v čase vtedy prebiehajúceho súdneho konania by neboli totožné so stavom, aký bol v dotknutom období, pretože meranie hladiny hluku by bolo ovplyvnené aj uskutočnenými úpravami zo strany majiteľa reštaurácie. S obsahom znaleckého posudku č. 10/2015, ktorý si na vlastné náklady dali vypracovať žalobcovia znalcom MUDr. Miroslavom Čerňanom, sa súd prvej inštancie oboznámil a znalca vypočul na pojednávaní 20. novembra 2015. V odôvodnení rozhodnutia súd prvej inštancie uviedol, že v dôsledku prekročenia hladiny hluku v priestoroch reštaurácie žalobcovia nemohli riadne užívať nehnuteľnosti v susedstve a zároveň sa to prejavilo ajna ich zdravotnom stave, čo dokladovali lekárskymi správami a najmä nimi predloženým znaleckým posudkom. Súd prvej inštancie uviedol, že „znalec so zásadnou mierou pravdepodobnosti vyslovil príčinnú súvislosť nadmerného hluku s poškodením zdravia – duševnými poruchami u žalobcov.“ So všetkými závermi znalca uvedenými v znaleckom posudku sa však nemohol stotožniť, pretože už predrokom 2010 žalobcovia dotknuté nehnuteľnosti neužívali a v roku 2010 boli tieto odpredané. Odvolací súd k záverom znaleckého posudku MUDr. Miroslava Čerňana poznamenal, že „znalec nevenoval náležitú pozornosť aj podnikateľskej minulosti žalobcu 1/ v oblasti výroby obuvi, ktorá činnosť sa podľanázoru odvolacieho súdu takisto vyznačuje hlučným prostredím, čo sa týka samotného výrobného procesu v jednotlivých halách alebo dielňach.“ Keďže vypracovanie tohto znaleckého posudku v konaní iniciovali žalobcovia, podľa odvolacieho súdu „znalec sa k dôvodu poškodenia duševného zdravia žalobcov v súvislosti s expozíciou nadmerného hluku vyjadruje iba určitou mierou pravdepodobnosti, čo nepôsobí príliš presvedčivo“. Čo sa týka rozsahu náhrady škody, súd prvej inštancie sa v odôvodnení…“

Rozsudek je dostupný zde: https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/b9f8cf68-b685-4b9f-a85d-f752595c7551:2272b145-41cb-44b2-8a80-8ff10be91873

Je tedy zcela zřejmé, že i na Slovensku je ochrana proti hluku z hudebních produkcí na zcela jiné úrovni než v ČR a nemohlo by se tam stát to co v Ledárnách Braník.

Novinky.cz: iniciativa ČESKO BEZ HLUKU bojuje za klid v Ostravě

Novinky.cz: iniciativa ČESKO BEZ HLUKU bojuje za klid v Ostravě

Aktivit naší iniciativy si opět všímají média. Tentokrát jde o problém občanů Ostravy. Tam vedení města schvaluje desítky výjimek z nočního klidu. Každý rok si hudební šíbři prosazují více a více výjimek. Vedení města nepřesvědčilo přes dvě stovky občanů. O tom a naší iniciativě se píše v tomto článku:

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-peticnici-zadaji-o-prezkoumani-ostravske-protihlukove-vyhlasky-ma-az-moc-vyjimek-z-nocniho-klidu-40460896

Tomuto článku předcházel článek z 12. 1. 2024. Autorka článku do jeho obsahu zařadila zajímavou anketu. Byť jsou otázky položeny poměrně nevhodně, jisté je, že osobní negativní zkušenost s veřejnou hudební produkcí pod širým nebem má více než 30% občanů. Jde tak o obrovské číslo, když si uvědomíme, že jde o přímou zkušenost.

Celý článek naleznete zde:

https://www.novinky.cz/clanek/kultura-hudba-ostravanum-vadi-nocni-hluk-z-velkych-letnich-festivalu-podepisuji-petici-40457027

Kasárna Karlín, aneb dopady pirátských kamarádšoftů v praxi

Kasárna Karlín, aneb dopady pirátských kamarádšoftů v praxi.

Na základě žádosti občanů Karlína se zabýváme hlukem v této lokalitě. Ten generuje převážně zdejší kulturní centrum označované jako Kasárna Karlín, které je umístěno v těsné blízkosti bytů obyvatel Karlína. Asi by nikoho normálního nenapadlo zde pořádat hlučné hudební produkce. Od roku 2017 tady ale zájmové sdružení Pražské centrum provozuje zvláštní způsob zábavy. Ta je bohužel založena na elektronicky zesilované hudební produkci a letním kině do pozdních hodin. Okna ložnic zde žijících občanů bytových domů jsou jen desítky metrů od reproduktorů. Pražské centrum zcela ignoruje stížnosti místních obyvatel. Samy se podívejte, co se v Kasárnách Karlín, jen pár metrů od bytů zdejších obyvatel děje.

Takto si užívají občané Karlína žijící vedle Kasáren Karlín

Nový vlastník hl. m. Praha

Toužebně očekávaná změna majitele objektu ale úlevu občanům nepřinesla. Je přitom alarmující, že novým majitelem objektu je hlavní město Praha. Hlavní město Praha je tedy nyní „spolupachatelem“ neustálého obtěžování části Karlína ze strany nájemce jeho nemovitostí.

Ještě před převodem nemovitosti do majetku hlavního města napsalo několik desítek občanů Karlína primátorovi hl. m. Prahy Bohuslavu Svobodovi dopis s žádostí o pomoc. Problém hluku produkovaného Pražským centrem řešil i kontrolní výbor. Zde přinášíme zápis z kontrolního výboru:

https://www.praha.eu/public/47/d/70/3636358_1301754_REV_5_ZAPIS_z_jednani_vyboru_ZHMP.pdf

Adam Zábranský z Pirátů

Naše iniciativa se obrátila přímo na odpovědného radního Mgr. Adama Zábranského z Pirátů. Adam Zábranský je radním pro oblast majetku, transparentnost a legislativu. Je tedy přímo odpovědný za správu a tedy provoz v majetku hlavního města. Adam Zábranský obdržel náš podnět k řešení hluku v objektu v jeho gesci a arch s podpisy několik desítek občanů žijících v okolí objektu Kasáren.

Reakce Adama Zábranského (který je placen z našich daní) byla pro nás naprosto neuvěřitelná. Dnes již tušíme proč. Adam Zábranský nám 15. 1 .2023 odepsal, že je mu to jedno, protože objekt není ve vlastnictví hlavního města.

Přitom už 18. 1. 2024 Adam Zábranský slavnostně oznámil v tiskové zprávě, že Kasárna Karlín jsou ve vlastnictví města. https://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/tiskovy_servis/tiskove_zpravy/praha_uz_vlastni_kasarna_karlin_zmena.html

Nejen, že Adam Zábranský v době, kdy odeslal dopis, dobře věděl že byl podán (dávno) návrh na vklad změny vlastníka, ale rovněž věděl, že hlavní město Praha bude vlastníkem v řádech dnů. Po 18. 1. 2024 už se radní Zábranský neozval. Co si o tom myslet? To ale není zdaleka vše.

Vzhledem k tomu, že Rada hlavního města přijala dne 22. 1. 2024 usnesení R-48481 vše nasvědčuje tomu, že rozsáhlý objekt bude Pražské centrum užívat zcela zdarma. V opačném případě by těžko Rada garantovala, že budoucí využití celého objektu se bude plně přizpůsobovat nájemci tj. Pražskému centru. Obvyklý postup je klasický tendr na nájemce obrovských prostor. Tak tomu bylo například v případě Čapadla u Karlova mostu.

Odůvodnění tohoto usnesení Rady je ještě neuvěřitelnější:

Péče řádného hospodáře v podání Pirátů

Je tedy naprosto neuvěřitelné, že Pražské centrum, které roky terorizuje místní obyvatele ve dne v noci hlukem a neplatí za rozsáhlý objekt žádný nájem má díky Adamovi Zábranskému a Pirátům takovou pozici? Co Pražské centrum přináší Pirátům že kvůli němu limitují záměry v obrovském objektu?

Hlavní město tedy nemůže zajistit byty pro potřebné, lékaře, sestřičky, studenty, nemůže zde být spousta dalších potřebných záměrů jako jsou ordinace, nemocnice atd., protože Pražské centrum zde v jedné budově provozuje „kulturní“ centrum, na nádvoří hlučné festivaly a do půlnoci letní kino.

V dalších dílech o Kasárnách se můžete těšit mimo jiné na to, jak poctivě platí v posledních třech letech nájemce hlavního města Prahy (Pražské centrum) místní poplatky ze vstupného, zda je užívání objektu v souladu se stavebním povolením a kolaudačním rozhodnutím, tedy zda je užívání objektu bezpečné pro jeho hosty, například s ohledem na vyhlášku č. 268/2009 Sb. Srovnáme taky nájem a podmínky nájemce nedávno vysoutěženého Čapadla a právě Kasáren Karlín, aby si každý udělal obrázek o rovnosti a transparentnosti Adama Zábranského a Pirátů v Praze. Postupem dle zákona o svobodném přístupu k informacím zjistíme podlahové plochy a tak i cenu v místě a čase obvyklou za nájem.

Ombudsman zahájil další řízení proti Ledárnám

Ombudsman zahájil další řízení proti úředníkům P4 tolerujícím porušování zákonů festivalem v Ledárnách

Veřejný ochránce práv zahájil další řízení proti Úřadu MČ Praha 4 kvůli tolerování festivalových staveb umístěných na pozemcích v rozporu se zákonem. Tentokrát jde o rok 2023, kdy stavební úřad Prahy 4 vydal usnesení, kterým vyzval pořadatele festivalu k bezodkladnému upuštění od užívání staveb. O tom naše iniciativa již informoval v tomto článku:

https://www.ceskobezhluku.cz/stavebni-urad-pravomocne-zakazal-uzivat-cast-festivalu-v-ledarnach/

Pořadatel ale stavby užívat nepřestal a stavební úřad opět dělal, že to nevidí. Nezbylo nám, než se opět obrátit na Veřejného ochránce práv, který na náš podnět reagoval tímto přípisem.

Jde tak o další protiprávní jednání. Všechna pečlivě evidujeme a následně je předáme do vyšetřovacího spisu Policie ČR pro případ, že současné vyšetřování dospěje do fáze obžaloby a následně se bude rozhodovat o výši trestu s ohledem na polehčující i přitěžující okolnosti.

Primátor slibuje řešení hluku z festivalu v Ledárnách

Primátor slibuje řešení hluku z festivalu v Ledárnách

Primátor hlavního města Prahy doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc, slibuje dopisem ze dne 19. 12. 2023 znovu řešit problém bezohledného festivalu v Ledárnách Braník nyní „Prague open air“.

K níže zveřejněnému dopisu pouze uvádíme, že k odmítnutí kontinuálního měření občanů došlo z toho důvodu, že Státní zdravotní ústav vyhodnotil toto měření jako nekvalitní, zkreslující výsledky ve prospěch pořadatelů. To je ve zprávě Státního zdravotního ústavu uvedeno, Zprávy byla z naší strany zveřejněna v tomto článku https://www.ceskobezhluku.cz/statni-zdravotni-ustav-hluk-z-ledaren-je-neprijatelny-zverejnujeme-cely-posudek/

Navíc mělo být měření provedeno v objektech těch občanů Prahy 4, Prahy 5 a Prahy Velké Chuchle, kteří se s pořadateli soudí. Nejspíše by pak bylo měření použito v soudním řízení proti nim. Byla to náhoda? Magistrát hlavního města mohl ale měřit kdekoliv jinde. K tomu ale z nějakého neznámého důvodu nedošlo.

Každopádně se velmi těšíme, až na příští pracovní skupině všem přítomným pustíme záznamy nahrávek občanů žijících v okolí festivalu Prague open air v Ledárnách ze sezóny 2023, ať všichni vidí, jak samoregulace finguje a jak pořadatel sliby plní. Některá videa jsou již zveřejněna v našem přechozím článku zde https://www.ceskobezhluku.cz/sezona-2023-hluk-dalsi-lzi-poradatelu-videa/

Text dopisu pana primátora ze dne 19. 12. 2023:

I rok 2023 ve znamení přestupků pořadatelů festivalu v Ledárnách

I rok 2023 ve znamení přestupků pořadatelů festivalu v Ledárnách – další pokuty

Pořadatel festivalu se do Ledáren v Braníku přestěhoval v roce 2021 potom, co mu nebyla prodloužena smlouva na Výstavišti na Praze 7 z toho důvodu, že tamní obyvatele decimoval hlukem.

Hned v roce 2021 pořadatel v nové lokalitě páchal řadu přestupků. O tom naše iniciativa již informovala. Stejné to bylo i v roce 2022.

https://www.ceskobezhluku.cz/stavebni-urad-udelil-prvni-pokutu/

https://www.ceskobezhluku.cz/dalsi-pokuta-kvuli-festivalu-135-000-kc-za-rok-2021/

https://www.ceskobezhluku.cz/treti-pokuta-festivalu-od-stavebniho-uradu-40-000kc/

https://www.ceskobezhluku.cz/serie-pokut-za-festival-v-ledarnach-nekonci-160-000-kc-a-72-000-kc/

https://www.ceskobezhluku.cz/jiz-brzy-velky-prehled-prestupku-poradatele-festivalu-v-ledarnach/

Pokud si někdo myslí, že se pořadatel festivalu poučil a bude se chovat slušně a ohleduplně, pak by se velmi spletl. I v roce 2023 páchal festival pod vedení Kamila Šíra a Tomáše Staňka (bubeníka kapely UDG) přestupky.

Zde si můžete přečíst o nepravomocně uložených pokutách ve výši 50.000,-Kč ze dne 5. 9. 2023 a ve výši 35.000,- Kč ze dne 23. 10. 2023 pro pořadatele, společnost NETRADIČNÍ KONCERTY Kamila Šíra a Tomáše Staňka. Další pokutu si 4. 10. 2023 vykoledoval majitel pozemku a to 35.000,-Kč.

Rozhodnutí sp. zn. P4/295365/23/OST/PLJO ze dne 5. 9. 2023:

Příkaz sp. zn. P4/414642/23/OST/OLJO ze dne 23. 10. 2023:

Rozhodnutí sp. zn. P4/254062/23/OST/OLJO ze dne 4. 10. 2023:

Back To Top