Loading....

I MČ Praha 1 žádá primátora, aby konečně reguloval venkovní festivaly.

I MČ Praha 1 žádá primátora HMP, aby konečně reguloval venkovní festivaly.

Po MČ Praha 5, Praha 4, Praha – Velké Chuchli, místopředsedkyni senátu ČR, žádá primátora hlavního města Bohuslava Svobodu (ODS) o přijetí obecně závazné vyhlášky k regulaci tohoto zdroje hluku i MČ Praha 1, která v tomto směru přijala usnesení zastupitelstva MČ.

MČ Praha jedna přijala komplexní usnesení týkající se boje proti hluku z několika zdrojů. MČ Praha 1 trápí zejména turisté, hospodské zahrádky, ale i venkovní veřejné hudební produkce a elektronicky zesilovaná produkce z lodí pohybujících se na Vltavě. Na Praze 1 byla navíc otevřena pobočka festivalu Ledárny open air podnikatele Michala Filipa, jeho zaměstnance Kamila Šíra a Tomáše Staňka (bubeníka UDG). Krok MČ Prahy 1 je tak po zkušenostech s pořadateli tohoto festivalu v Ledárnách Braník více než pochopitelný.

Přijetí komplexního usnesení vybojoval (a předtím zpracoval a předložil) místopředseda kontrolního výboru a zastupitel Martin Motl za Rezidenty 1https://rezidenti1.cz/ kteří rovněž bojují za přijatelné podmínky pro místní obyvatele. Celé usnesení naleznete zde:

Začne primátor hlavního města Bohuslav Svoboda problém konečně řešit, nebo to dopadne jako s Airbnb, sdílenými koloběžkami, developery atd.?

Dále přikládáme dopis MČ Praha Velká Chuchle:

Dopis MČ Praha 4:

Dopis místopředsedkyně Senátu ČR:

A konečně odkaz na usnesení MČ Praha 5: https://www.praha5.cz/stanovisko-rady-mc-praha-5-k-poradani-technoparty-v-arealu-byvaleho-bazenu-pod-terasami-barrandov-konane-30-4-2022-od-2000-hod-do-1-5-2022-0600-hod/

K tomu vedení města obdrželo petici obsahují 820 podpisů proti hluku z festivalu v Ledárnách, desítky konkrétních stížností na tento festival. Přesto všechno Praha na rozdíl od ostatních měst v Evropě, tento zdroj hluku stále nereguluje. Proč asi?

Majáles v Praze skončil fiaskem

Majáles v Praze skončil fiaskem, podobně jako Hradecký

Majáles v hlavním městě skončil fiaskem. Vedle značného hluku v širokém okolí, pořadatel odmítl vracet peníze ze záloh na kelímky a na rozlícené zákazníky povolal policejní těžkooděnce. Organizace byla podle návštěvníků celkově zcela nezvládnutá, obdobně jako před týdnem v Hradci Králové.

To vše proto, že Česká republika, na rozdíl od ostatních zemí, nemá zákon který by upravoval podmínky pro pořádání těchto akcí. Hlavní město Praha přes opakované apely občanů nepřijalo vyhlášku upravující a regulující tyto akce na svém území. Naše iniciativa opakovaně žádala o přijetí vyhlášky tehdejšího primátora Zdeňka Hřiba a tehdejší radní pro kulturu Hanu Třeštíkovou. Stejně tak stále marně žádáme o přijetí vyhlášky současného primátora Bohuslava Svobodu. Přitom v jiných státech Evropy takové regulace mají, a proto tam k obdobným situacím nedochází.

Například v Leicestru (VB) Rada města před dvěma týdny povolila konání festivalu za splnění celkem 62 podmínek. Šlo o podmínky týkající se regulace hluku, bezpečnosti, drog, alkoholu, organizace davu, dopravy, požární bezpečnosti, stížnostní linka, permanentního úředního dozoru, podmínek policie, atd. Žádost pořadatelů a podmínky Rady města Leicester naleznete zde: https://cabinet.leicester.gov.uk/mgAi.aspx?ID=117415#mgDocuments

To co se dělo na Majálesu v Praze nejlépe demonstrují příspěvky rozhořčených návštěvníků.

Majáles v Praze

Policejní zásah

Hluk v okolí

Odpadky, tlačenice a fronty

Nedostatek vody

Nefunkční VIP systém

Majáles v Hradci Králové

Je přitom neuvěřitelné že obdobné fiasko se odehrálo před týdnem v Hradci Králové, kde stejný pořadatel také organizoval Majáles.

Soudy na Slovensku: hluk z hudby max. 50 dB

Soudy na Slovensku: hluk z hudby max. 50 dB

Z naší analýzy vyplynulo že judikatura soudů na Slovensku se ustálila, pokud jde o žaloby proti hlukovým imisím z hudební produkce, na limitu 50 dB. Z rozsudků, které níže uvádíme dokonce vyplývá, že hluk z hudební produkce nad limit 50 dB by podle soudů na Slovensku mohl mít dopady na zdravotní stav osob, tímto hlukem nedobrovolně zasažených. Dostáváme se tak do paradoxní situace, kdy na české straně hranice nemůže mít hluk z hudební produkce ani 100 dB dopad do zdravotního stavu obyvatelstva a o pár kilometrů dál na Slovensku, může mít 51 dB z hudby dopad do zdravotního stavu obyvatel. Soudy na Slovensku navíc vydávají dokonce předběžná opatření a v řádu dnů nařizují původcům hluku dodržení maximální hlukové hladiny 50 dB

Okresný súd Bratislava I, sp. zn. 9C/19/2018 ze dne 23. 7. 2018, Usnesení – předběžné opatření:

„I. Žalovaný je povinný zdržať sa obťažovania žalobcu hlukom z hudobnej produkcie z priestorov prevádzky, nachádzajúcej sa na prízemí stavby…    …pre referenčný časový interval večer v čase od 18:00 hod do 22:00 hod v hodnote 40 dB a pre referenčný časový interval noc v čase od 22:00hod do 06:00 hod v hodnote 30 dB.

Z odůvodnění: „…Hudobnou produkciou v prevádzke došlo k prekročeniu prípustnej hladinyhluku v zmysle Vyhlášky a teda nie je dôvod na spor o tom, či tento hluk ohrozuje zdravie žalobcu alebo nie…. Súd sa stotožnil s názorom žalobcu, že účinky hluku na organizmus saneprejavujú viditeľne a bezprostredne po expozícii a môžu sa prejaviť aj po dlhšom čase a spôsobiťvážne poškodenie zdravia človeka. Súd si je vedomý, že súdne konanie je časovo náročné a môže trvaťaj niekoľko rokov, najmä ak druhá strana sporu nemá záujem na urýchlenom skončení konania a využívavšetky zákonom dovolené prostriedky obštrukcie a prieťahov v konaní, preto návrhu na nariadenieneodkladného opatrenia vyhovel a vydal neodkladné opatrenie podľa § 336 ods. 1 CSP druhá veta,t.j. neodkladné opatrenie, ktoré konzumuje vec samu podľa § 330 ods. 2 CSP, nakoľko má za to, ženeodkladným opatrením možno dosiahnutím trvalú úpravu pomerov medzi stranami. S ohľadom na tietoskutočnosti po nariadení neodkladného opatrenia nie je nutné podávať žalobu vo veci samej….“

Rozsudek je dostupný zde: https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/7385f75e-5303-4a1f-b612-bf98fa0be814:b724a1d0-5e16-4cc9-bd0c-66aa5bbb076d

Okresný súd Dunajská Streda, sp. zn. 21C/26/2021 ze dne 14. 09. 2021, Usnesení – předběžné opatření:

„Žalovaný je povinný zdržať sa rušenia vlastníkov stavieb (Žalobcov)…   … príslušenstvetak, aby hodnota ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq pre vonkajšie priestory stavieb nepresiahla hodnoty 50 dB v referenčnom časovom intervale pre večer v čase od 18:00 hod. do 22:00 hod. a 45 dB v referenčnom časovom intervale pre noc v čase od 22:00 hod do 6:00 hod.

Žalovaný je povinný zdržať sa rušenia vlastníkov stavieb (Žalobcov)…   … tým, že v týchto nebytových priestoroch nebude vykonávať hudobnú produkciu po 22:00

Z odůvodnění: „Žalobcovia uvádzajú, že ako vlastníci Hotelov sú susedia žalovaného, ktorý vlastní U. E. J.. Žalovanýv U. E. J. ako fyzická osoba – podnikateľ s obchodným menom I. J. – E. J., I.: XX XXX XXX prevádzkuje pohostinstvo (krčmu) s otvorenou terasou v blízkosti Hotelov. V U. E. J. sa každý deň (najmä v letných mesiacoch) od 18:00 hod. uskutočňuje živá hudba, resp. iná hudobná produkcia, ktorá neprimeraným spôsobom obťažuje žalobcov – vlastníkov Hotelov a ich klientov…

….V Protokole je jasne konštatované, že posudzovanéhodnoty v jednotlivých meracích miestach MM1 a MM2 rozložené do celých večerných a nočných časových intervaloch v jednotlivých dňoch sa v ekvivalentných hladinách pohybovali v rozmedzí 64,7až 65,7 dB večer a 58,3 až 64,1 dB v noci v MM1 – pred oknami W. J.; 61dB večer a 52,0 dB v noci vMM2 – pod oknami W. G. X….

…Z predložených listinných dôkazov, ako aj z opísaných skutočností súd má za osvedčené, že z U. E. J. vo vlastníctve žalovaného pravidelne vychádza neprimeraný a obťažujúci zvuk, ktorý je mimo limitov stanovených zákonom č. 355/2007 Z. z. o ochrane, podpore a rozvoji verejného zdravia a o zmene a doplnení niektorých zákonov („Zákon o verejnom zdraví“), ako aj v rozpore s Vyhláškou MZ SR č. 549/2007 Z.z., ktorou sa ustanovujú podrobnosti oprípustných hodnotách hluku, infrazvuku a vibrácií a o požiadavkách na objektivizáciu hluku, infrazvukua vibrácií v životnom prostredí (ďalej len „Vyhláška“). Toto konanie žalovaného vážne obťažuje žalobcov, zasahuje do ich vlastníckeho práva, ohrozuje ich podnikateľskú činnosť a zároveň ohrozuje aj zdravie obyvateľov, návštevníkov mesta F. L. a zamestnancov žalobcov. Súd má za to, že nárok žalobcov jev tomto prípade opodstatnený a žalovaný je povinný zdržať sa rušenia, a obťažovania žalobcov – t.j. svojich susedov hlukom, ktorý svojou intenzitou a rozsahom nad mieru primeranú pomerom zasahuje dopráv žalobcov. Uvedená povinnosť žalovaného je stanovená v § 127 Občianskeho zákonníka. Tunajšísúd zároveň konštatuje, že žalovanému nariadením neodkladného opatrenia nehrozí vznik žiadnej ujmy, nakoľko nariadením neodkladného opatrenia bude povinný zdržať sa nezákonného konania, pričommôže naďalej vykonávať svoju podnikateľskú činnosť v medziach všeobecne záväzných právnych predpisov.

Rozsudek je dostupný zde: https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/acee24e8-8e3f-4eab-a0f1-8a94217b8f7d:4c0261db-a52d-487a-b43e-39bfaaca7356

Krajský súd Bratislava, sp. zn. 8Co/222/2017 ze dne 06. 11. 2017, Usnesení – předběžné opatření:

„…Žalovaným 1/ a 2/ sa zakazuje organizovanie spoločenských a kultúrnych a športových akcií, svadieb,rodinných osláv a firemných akcií pre tretie osoby na nehnuteľnostiach…   ….tak, aby hladina zvuku šíriaceho sa z týchto nehnuteľností počas dňa a večera v čase od 6:00hod do 22:00 hod. nepresiahla vo vonkajších priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 50dB a vo vnútorných priestoroch nehnuteľnostívo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 40 dB, a vnoci v čase od 22:00 hod. do 6:00 hod. nepresiahla vo vonkajších priestoroch nehnuteľnostívo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 40 dB a vovnútorných priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladinyA zvuku LAeq vo výške 30 dB…

…Zároveň sa žalovaným 1/ a 2/ zakazuje označené nehnuteľnosti odplatne alebo bezodplatne prenechať tretím osobám do užívania, pri ktorom by hladina zvuku, šíriaceho sa ztýchto nehnuteľností počas dňa a večera v čase od 6:00 hod do 22:00 hod., presiahla vo vonkajších priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeqvo výške 50dB a vo vnútorných priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotuekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 40 dB, a v noci v čase od 22:00 hod. do 6:00 hod. presiahlavo vonkajších priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 40 dB a vo vnútorných priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 30 dB.

Z odůvodnění: „Za daného stavu tak dospel odvolací súd k záveru, že pre naplnenie účelu sledovaného navrhovaným neodkladným opatrením, v súlade s požiadavkou na minimalizácii zásahu do právžalovaných v preskúmavanej veci, boli splnené predpoklady na nariadenie neodkladného opatrenia iba v rozsahu zabezpečujúcom zamedzenie prenikaniu hluku na nehnuteľnosti vo vlastníctve žalobcov 3/,4/ a 6/, a to nad rámec hladiny zvukov, ktoré sa zo zdravotného hľadiska v zmysle ustanovení zák.č. 355/2007 Z.z., o ochrane, podpore a rozvoji verejného zdravia, v spojení s vyhláškou Ministerstvazdravotníctva SR č. 549/2007 Z.z., považujú za akceptovateľné; a ktorých prekročenie môže negatívne vyplývať na žalobcov.

Rozsudek je dostupný zde: https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/f4b3368e-d352-4472-b3e2-4b38cbf99926:6f68dbd2-0f19-47d9-9658-420691f599f9

Okresný súd Košice I, sp. zn. 19C/242/2015 ze dne 16. 11. 2018, Rozsudek:

„II. Žalovaní v 1. a v 2. rade s ú p o v i n n í v nebytovom priestore č. 12 – 1 bytového domu Alžbetina55 v Košiciach, Z.. Č.. XXX, D. A. Č.. XXX, I. D. U. Č.. XXXX, G. Ú. Z. O., P. G. – Z. O., P. G. L., ktorý je vedený Okresným úradom v Košiciach, katastrálny odbor, zdržať sa umožnenia spevu alebo hudby bez reprodukcie jednej a viacerým osobám.

Z odůvodnění: ….Aj z bodu 11 Protokolu vyplýva, že „Pri meraní bol zvolený postup, pri ktorom sa merali vzorky imisií hluku pri karaoke speve. Špecifický hluk v referenčnom časovom intervale má výrazné rytmické zložky. Pri niektorých vzorkách (8/M2) bol charakter hluku výrazne impulzný. Pri analýze jednotlivých akustických udalostí sa v nameraných vzorkách objavujú výrazné tónové zložky.

Na otázku, aby uviedol, či ním namerané hodnoty v protokole H/14/2014 sú namerané hodnoty zdraviu škodlivé uviedol, že samozrejme; existuje legislatívna úprava – Vyhláška č. 549 z roku 2007 Ministerstva zdravotníctva, kde sú dané maximálne prípustné hodnoty hluku, či už vo vnútornom prostredí, ale ajvo vonkajšom prostredí; v danom prípade bolo robených niekoľko meraní, avšak v každom prípade namerané hodnoty boli prekročené o veľmi vysoké hodnoty a v jednom prípade dokonca o 14 decibelov, čo je pomerne veľa. Podstatou danej legislatívy je zabezpečiť komfort bývania z hľadiska hlučnosti a samozrejme pri prekročení právnou úpravou daných prípustných hodnôt hluku účinky môžu mať vplyvna samotný spánok človeka, jeho nervozitu, celkovú pohodu a podobne. Tiež podotkol, že má odbornú spôsobilosť aj na posudzovanie vplyvu hluku a vibrácií na zdravie ľudí. K vplyvu hlučnosti na zdravý vývoj dieťaťa pri takto vysokých hodnotách, pokiaľ by išlo o dlhodobú hlučnosť, uviedol, že všeobecne tento vplyv hlučnosti možno rozdeliť na systémový a nesystémový, pričom v danom prípade hovoříme o nesystémovom vplyve, kedy hodnoty hlučnosti nemusia byť tak vysoké ako pri systémovom vplyve (pracovné prostredie), ale spravidla pôsobia dlhodobo. V danom prípade hlučnosť môže mať vplyv na hypertenziu, na nervozitu, k tomu sa môžu pridružiť tráviace problémy, psychické problémy a podobne,takže hlučnosť vplýva na celý organizmus dieťaťa.

Svedok tiež podotkol, že prevádzkovateľ zdroja je vždy povinný zabezpečiť, aby neprekračoval zákonom dané hodnoty hlučnosti a na otázku zástupcu žalovaných, aby uviedol, aký vysoký zdroj hluku musel pribudnúť ku špecifickému zdroju hluku, ktorý bol nameraný povedzme vo výške 30,6, aby celková hlučnosť bola nameraná na hodnotu 42,3, svedok uviedol, že povedzme pri hodnote 42,3, pokiaľ ideo celkový hluk, hlavný zdroj hluku bolo zrejme auto a určite neprekročil hodnotu 42,3, resp. sa blížil khodnote 42,3.

…súd poukazuje na súdnu prax, podľa ktorej nie je vylúčené úspešne podať zapieraciu žalobu aj po jedinom rušivom čine, ktorý nezanechal následky, pretože nemožno vylúčiť, že by žalobcovi nehrozilo opakovanie takéhoto činu (porovnaj R65/1972, tiež uznesenie NS SR sp. zn. 1Cdo 2/2008). Pre úplnosť súd uvádza, že hoci z uznesenia NSSR sp. zn. 1Cdo 2/2008 vyplýva, že vyjadrená ustálená prax (R 65/1972) sa odvoláva na zapieraciežaloby podľa ust. § 126 OZ, niet dôvodu neaplikovať uvedený právny záver tiež na žaloby podľa ust. §127 ods. 1 OZ, keďže tieto tiež spadajú pod kategóriu negatórnych žalôb (tzv. zapieracích žalôb), avšaks osobitnou úpravou. V prejednávanom prípade síce bolo konštatované rušenie v konkrétnom rozsahu iba určitú dobu, na strane druhej však žalovaní sú naďalej vlastníkmi predmetného nebytového priestoruč. XX-X N. W. V. XX S. G., teda majú právo disponovať s priestorom podľa vlastného uváženia, vrátanepráva opätovne prenajať priestory tretiemu subjektu (tak ako je tomu aj aktuálne), preto nemožno vylúčiť, že by žalobcovi nehrozilo opakovanie takéhoto rušenia.

Rozsudek je dostupný zde: https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/066d0917-6503-4a35-96b8-0c44b124cf56:b6b4c004-040e-41f4-87d1-903b3637185a

tento rozsudek byl částečně změněn odvolacím soudem:

Krajský súd Košicea, sp. zn. 2Co/67/2019 ze dne 27. 02. 2020, Rozsudek:

„M e n í II. vyhovujúci výrok rozsudku tak, že žalovaní v 1. a 2. rade sú povinní v nebytovom priestoreč. XX – X bytového domu V. XX v G., súp. č. XXX, na parcele č. XXX, evidovaného na LV č. XXXX, katastrálne územie Z. O., obec G. – Z. O., okres G. I, zdržať sa umožnenia spevu alebo hudby bezreprodukcie jednej a viacerým osobám nad mieru primeranú pomerom.“

POZN. Míra přiměřená místním poměrům jsou obecné limity tj. 40 a 45 dB

Z odůvodnění:Odvolací súd hodnotiac charakter imisie hlukom, jako imisie pred ktorou poskytuje ochranu vzhľadom na možný zdravotný dopad aj osobitná právna úprava, berúc na zreteľ benevolentný prístup žalovaných k výkonu ich vlastníckych práv, dospel k záveru, že upustenie od rušivého konania nebolo z ich strany prejavom uvedomenia si neoprávneného zásahu, ale vynúteným rešpektovaním rozhodnutí štátu, čo odôvodňuje, aby im takáto povinnosť na zdržanie sa zásahu do vlastníckych práv bola uložená súdnym rozhodnutím aj pre budúcnosť.“

Rozsudek je dostupný zde: https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/090d6d01-ebe8-4aae-b2dc-5edf8ccf2c7c:17ed717d-5692-488e-9d39-8af720167d66

Najvyšší súd, sp. zn. 5Sžk/8/2017 ze dne 27. 09. 2018, Rozsudek (farní zvon):

Z odůvodnění: „29. Podľa názoru kasačného súdu z podkladov pre vydanie napadnutého rozhodnutia (Protokol omeraní č. 2661/15 a Protokol o meraní č. 5642/15) nepochybne vyplýva, že v prípade sťažovateľadošlo k prekročeniu prípustných hodnôt hluku s určením zdroja hluku – zvony rímskokatolíckehokostola Povýšenia sv. kríža v obci Svinná. V tejto súvislosti je potrebné poznamenať, že uvedenéskutkové zistenia v konaní sťažovateľ nenamietal a neprodukoval žiadnu argumentáciu, ktorou by tietozávery relevantným spôsobom spochybňoval. Sťažovateľ namietal nesprávnosť rozhodnutí správnychorgánov subjektívnym tvrdením resp. poukazom na to, že odbíjanie zvonov nepredstavuje hluk, aleide sa melodický, lahodný dokonca žiaduci zvuk vydávaný hudobným nástrojom. Je nutné prisvedčiťsťažovateľovi, že istý okruh (najmä veriacich) osôb môže vnímať hlahol zvonov ako nerušiaci či dokoncamelodický a žiaduci zvuk, avšak na strane druhej je potrebné brať zreteľ i na okruh osôb, ktoré ho môž uvnímať ako nežiaduci škodlivý vonkajší hluk a v prípade prekročenia intenzity tohto hluku, t.j. prekročenia limitov ustanovených vykonávacím predpisom, má aj škodlivé účinky na ľudské zdravie. V tejto súvislostije potrebné uviesť, že sťažovateľom uvádzané tvrdenia sú bez akejkoľvek opory v zákone, nakoľkosprávne orgány konajúce v predmetnej veci boli povinné riadiť sa platnou právnou úpravou, ktorou bol v prejednávanom prípade zákon č. 355/2007 Z.z. a jeho vykonávací predpis – vyhláška č. 549/2007 Z.z..“

Rozsudek je dostupný zde:https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/e83a8e73-c121-4a05-96d7-044bf64793ee:88a0750e-368a-4517-9c72-e4be86f44d39

Velmi zajímavé jsou úvahy slovenských soudů, které se týkají náhrad nemajetkové újmy způsobené hudební produkcí.

Najvyšší súd, sp.zn. 8Cdo/12/2018 ze dne 27. 06. 2018, Usnesení (nemajetková újma):

Z odůvodnění: „Dovolací súd konštatuje, že odôvodnenie napadnutého rozhodnutia odvolacieho súdu obsahuje náležité vysvetlenie dôvodov, na ktorých odvolací súd založil svoje rozhodnutie a jeho postup bol vsúlade s § 387 ods. 1 a 2 C.s.p. Za procesnú vadu konania podľa § 420 písm. f/ C.s.p. nemožno považovať to, že odvolací súd neodôvodnil svoje rozhodnutie podľa predstáv dovolateľov. Odvolací súd rozhodnutia vysporiadal aj s otázkou miery zodpovednosti žalovanej za škodu v súvislosti s mierou zodpovednosti majiteľa (prevádzkovateľa) reštaurácie R., ktorý bol primárne zodpovedný za šírenie hluku z jeho reštaurácie a voči ktorému mali žalobcovia právo domáhať sa nápravy podľa § 127 Občianskeho zákonníka. O výške náhrady škody rozhodol podľa svojej úvahy v súlade s § 136 O.s.p.,pričom poukázal na rozhodnutia Európskeho súdu pre ľudské práva vo veci Moreno Goméz proti Španielsku a vo veci György Deés proti Maďarsku vo svojom rozhodnutí odkázal na rozsah a samotný obsah odôvodnenia rozsudku súdu prvej inštancie,s ktorým sa v súlade s § 387 ods. 2 C.s.p stotožnil. V priebehu odvolacieho konania zároveň nebolizo strany žalobcov tvrdené také skutočnosti podstatné pre rozhodnutie danej veci, s ktorými by sa nevyporiadal súd prvej inštancie v dôvodoch svojho rozhodnutia. Súd prvej inštancie v odôvodnení rozhodnutia uviedol, prečo nevykonal žalobcami navrhované znalecké dokazovanie za účelom zisteniaich zdravotného stavu. Mal za to, že vykonané merania v čase vtedy prebiehajúceho súdneho konania by neboli totožné so stavom, aký bol v dotknutom období, pretože meranie hladiny hluku by bolo ovplyvnené aj uskutočnenými úpravami zo strany majiteľa reštaurácie. S obsahom znaleckého posudku č. 10/2015, ktorý si na vlastné náklady dali vypracovať žalobcovia znalcom MUDr. Miroslavom Čerňanom, sa súd prvej inštancie oboznámil a znalca vypočul na pojednávaní 20. novembra 2015. V odôvodnení rozhodnutia súd prvej inštancie uviedol, že v dôsledku prekročenia hladiny hluku v priestoroch reštaurácie žalobcovia nemohli riadne užívať nehnuteľnosti v susedstve a zároveň sa to prejavilo ajna ich zdravotnom stave, čo dokladovali lekárskymi správami a najmä nimi predloženým znaleckým posudkom. Súd prvej inštancie uviedol, že „znalec so zásadnou mierou pravdepodobnosti vyslovil príčinnú súvislosť nadmerného hluku s poškodením zdravia – duševnými poruchami u žalobcov.“ So všetkými závermi znalca uvedenými v znaleckom posudku sa však nemohol stotožniť, pretože už predrokom 2010 žalobcovia dotknuté nehnuteľnosti neužívali a v roku 2010 boli tieto odpredané. Odvolací súd k záverom znaleckého posudku MUDr. Miroslava Čerňana poznamenal, že „znalec nevenoval náležitú pozornosť aj podnikateľskej minulosti žalobcu 1/ v oblasti výroby obuvi, ktorá činnosť sa podľanázoru odvolacieho súdu takisto vyznačuje hlučným prostredím, čo sa týka samotného výrobného procesu v jednotlivých halách alebo dielňach.“ Keďže vypracovanie tohto znaleckého posudku v konaní iniciovali žalobcovia, podľa odvolacieho súdu „znalec sa k dôvodu poškodenia duševného zdravia žalobcov v súvislosti s expozíciou nadmerného hluku vyjadruje iba určitou mierou pravdepodobnosti, čo nepôsobí príliš presvedčivo“. Čo sa týka rozsahu náhrady škody, súd prvej inštancie sa v odôvodnení…“

Rozsudek je dostupný zde: https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/b9f8cf68-b685-4b9f-a85d-f752595c7551:2272b145-41cb-44b2-8a80-8ff10be91873

Je tedy zcela zřejmé, že i na Slovensku je ochrana proti hluku z hudebních produkcí na zcela jiné úrovni než v ČR a nemohlo by se tam stát to co v Ledárnách Braník.

Manchester zakázal hudební festival s hlukem 60 dB

Manchester zakázal hudební festival s hlukem 60 dB

V pondělí 8. 4. 2024 se na internetových stránkách zpravodajství BBC objevil článek o zrušení festivalu ve městě Manchester ve Velké Británii potom, co nebyla pořadatelům udělena licence k jeho provozu. V článku jsou popsány tyto důvody neudělení licence:

„Licenční úředníci dodali, že se obávají „třídenního obtěžování obyvatel hlukem“, přičemž „nejbližší nemovitost je vzdálena pouhých 70 metrů“.“

„Podle policie hrozilo riziko „dopravního chaosu“, kterému by podle organizátorů bylo možné předejít tím, že by lidé nepoužívali k cestě na místo svá auta.“

Licence nebyla udělena, přesto, že zástupce pořadatele „Clive Smith uvedl, že zavedení vlastního limitu 60 dBa na hladinu hluku a nasměrování reproduktorů směrem k řece Mersey by minimalizovalo problémy s hlukem, rozmístění hlídek na Ford Lane by usměrnilo dopravu a odradilo od močení na veřejnosti…“

Festival měl přitom sloužit k získání finančních prostředků pro ragbyový klub Didsbury Toc H a fotbalový klub Didsbury FC.

Celý článek naleznete zde: https://www.bbc.com/news/uk-england-manchester-68760812

Velká Británie je další zemí v Evropě, která zavedla přísnou a promyšlenou regulaci hluku z veřejných hudebních produkcí pod širým nebem. Byla by tak nejlepším příkladem pro zavedení regulace v ČR

Primátor slibuje řešení hluku z festivalu v Ledárnách

Primátor slibuje řešení hluku z festivalu v Ledárnách

Primátor hlavního města Prahy doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc, slibuje dopisem ze dne 19. 12. 2023 znovu řešit problém bezohledného festivalu v Ledárnách Braník nyní „Prague open air“.

K níže zveřejněnému dopisu pouze uvádíme, že k odmítnutí kontinuálního měření občanů došlo z toho důvodu, že Státní zdravotní ústav vyhodnotil toto měření jako nekvalitní, zkreslující výsledky ve prospěch pořadatelů. To je ve zprávě Státního zdravotního ústavu uvedeno, Zprávy byla z naší strany zveřejněna v tomto článku https://www.ceskobezhluku.cz/statni-zdravotni-ustav-hluk-z-ledaren-je-neprijatelny-zverejnujeme-cely-posudek/

Navíc mělo být měření provedeno v objektech těch občanů Prahy 4, Prahy 5 a Prahy Velké Chuchle, kteří se s pořadateli soudí. Nejspíše by pak bylo měření použito v soudním řízení proti nim. Byla to náhoda? Magistrát hlavního města mohl ale měřit kdekoliv jinde. K tomu ale z nějakého neznámého důvodu nedošlo.

Každopádně se velmi těšíme, až na příští pracovní skupině všem přítomným pustíme záznamy nahrávek občanů žijících v okolí festivalu Prague open air v Ledárnách ze sezóny 2023, ať všichni vidí, jak samoregulace finguje a jak pořadatel sliby plní. Některá videa jsou již zveřejněna v našem přechozím článku zde https://www.ceskobezhluku.cz/sezona-2023-hluk-dalsi-lzi-poradatelu-videa/

Text dopisu pana primátora ze dne 19. 12. 2023:

Občané žalují MČ Praha 4 kvůli festivalu v Ledárnách

Občané žalují MČ Praha 4 kvůli festivalu v Ledárnách

Po třech sezónách terorizování občanů hlukem pořadatelů festivalu v Ledárnách Braník Michala Filipa (majitele klubů LUCERNA MUSIC BAR, Futurum, nájemce Chateau St. Havel a restaurace v Tančícím domě) jeho zaměstnance Kamila Šíra a bubeníka kapely UDG Tomáše Staňka, došla občanům trpělivost.

Potom co se opakovaně prokázalo velmi nestandardní chování úředníků a politiků MČ Praha 4 k pořadatelům tohoto festivalu, které spočívalo v nebývalé toleranci tohoto úřadu k četným protiprávním jednáním byla ze strany občanů podána žaloba proti neoprávněnému zásahu úřadu MČ Praha 4 spočívajícímu v nečinnosti tohoto úřadu. Podle právních analýz občanů totiž nemá festival v Ledárnách vůbec co dělat, což úřad MČ zcela ignoruje a pokud některé úkony činí, tak jen z důvodu naší kontroly a především vždy pečlivě tak, aby festival běžel dál. Úřad vždy záměrně čeká, než festival skončí, aby všechny řízení pro porušení zákona mohl zastavit. Tím záměrně jedná ve prospěch pořadatelů festivalu kteří opakovaně porušují zákony ČR. Proti byla podána v pátek 10. 11. 2023 žaloba k Městskému soudu v Praze proti MČ Praha 4.

Státní zdravotní ústav: Hluk z Ledáren je nepřijatelný (zveřejňujeme celý posudek)

Státní zdravotní ústav: Hluk z Ledáren je nepřijatelný (zveřejňujeme celý posudek)

Radní ÚMČ Praha 4 Tomáš Hrdinka (ANO) který zadával za MČ Praha 4 dlouhodobý hlukový monitoring se opakovaně vyjadřoval k jeho výsledkům. Činil tak i přesto, že od majitele společnosti EKOLA Group dobře věděl, že jeho laické hodnocení měření může znamenat nesprávné závěry. Přesto pan radní Hrdinka zveřejňoval zprávy z měření pravidelně na facebookových stránkách a dokonce je dezinterpretoval uvnitř úřadu. Zřejmě zcela záměrně. Vzpomeňme, jak radní hl. m. Prahy Hanu Marvanovou překvapilo, že na společné schůzce s radním Hrdinkou a pořadatelem festivalu v Ledárnách Braník p. Michalem Filipem, se pan radní Hrdinka choval jako podřízený pana Filipa. Nešlo také přehlédnout, že když v roce 2021 festival začal, byl to právě Hrdinka, který vyřizoval všechny stížnosti na jeho hlučnost – zametáním pod koberec. Vzpomeňme také na všechny jeho nesmyslné argumenty, když občanům kteří musejí užívat antidepresiva kvůli hluku tvrdil, že jde o kvalitní hudební produkci a podobné nesmysly. Ale zpět k dlouhodobému monitoringu, ten radní Hrdinka uvnitř úřadu interpretuje takto:

ZDROJ: Zápis jednání komise MA21 https://www.praha4.cz/file/VhN51/ZAPIS-1-jednani-komise-MA21-rady-MC-Praha-4-ze-dne-8-2-2023.pdf

Protože petici proti hluku z tohoto festivalu podepsalo přes 800 lidí žijících v okolí ale měření zadané panem Hrdinkou hluk vlastně neprokázalo, nechala naše iniciativa posoudit měření pana Hrdinky a také celkovou situaci na základě všech provedených měření od největších autorit v tomto oboru v ČR – Státního zdravotního ústavu. Zpracovaná zpráva ledacos vysvětluje. Především ale nepoužitelnost měření zadaného (zřejmě účelově) panem Hrdinkou. Otázkou zůstává, zda nebylo záměrem špatně zadat měření, udělat ze stovek občanů blázny a hlavně zachovat bezohledný festivalový business. Každopádně Státní zdravotní ústav ke kontinuálnímu měření pana Hrdinky uvedl:

Měření pana Hrdinky, kterým zaštiťuje svá nepravdivá tvrzení o tom, že hluk z bezohledného festivalu nikoho nemůže obtěžovat je hned z několika důvodů nepoužitelné pro jakékoliv hodnocení.

Státní zdravotní ústav posuzoval festival, co do četnosti koncertů. V době posuzování jich bylo v programu 18 a zpráva konstatuje že jde o nepřijatelný počet. Koncertů bylo ale nakonec 27, což je tedy daleko za hranou jakékoliv přípustnosti. Státní zdravotní ústav rovněž konstatoval, že lokalita je pro hudební produkce zcela nevhodná, neboť se zde zvuk odráží od hladiny řeky a skal. Zpráva Státního zdravotního ústavu byla před několika měsíci předána kolokviu MHMP pro řešení hluku z Ledáren Braník. S jejími závěry je tak seznámena předsedkyně kolokvia paní Kateřina Arnotová (STAN) i její člen a radní pro kulturu Jiří Pospíšil (TOP 09). Nyní si ji může přečíst každý.

Sezóna 2023 – hluk, další lži pořadatelů, videa

Sezóna 2023 v Ledárnách Braník – hluk, další lži pořadatelů, videa

Třetí sezóna festivalu v Ledárnách Braník byla opět přehlídkou nesplněných slibů pořadatelů v Ledárnách Braník. V podstatě vše co pořadatelé již třetí sezónu slibují bylo porušeno, resp. nikdy nebylo nesplněno.

Sliby, chyby

Asi nejbizardnější tvrzení na stránkách pořadatelů bezohledného festivalu v Ledárnách Braník je „DRŽÍME NAŠE SLOVO“. Tomu už snad nevěří vůbec nikdo.

Názorný příklad toho, jak pořadatelé drží slovo je opakovaný slib pořadatelů o vybudování protihlukové stěny. To tvrdil podnikatel a majitel Lucerna Music Baru Michal Filip z Hlubočep od roku 2021 radním MHMP společně se svým zaměstnancem Kamilem Šírem. Radní Hana Marvanová tento závazek pořadatele sdělila občanům žijícím v okolí festivalu. Následně tento byl tento slib oběma pány a třetím bezohledným parťákem Mgr. Tomášem Staňkem (mimo jiné bubeníkem kapely UDG) modifikován na vypracování studie protihlukové zdi. Čas plynul a studie ani zeď nikde. Stejný pan Tomáš Staněk se pak 17.5.2023 opět před členy kolokvia MHMP k řešení hluku z jeho festivalu zavázal protihlukovou zeď vybudovat alespoň směrem na bytovky v Pikovické na Praze 4. Dopadlo to jako vždy. Blíží se rok 2024 a žádná protihluková zeď vybudována není. Podrobnosti o lžích a nesplněných slibech těchto třech vykuků si můžete přečíst zde https://www.ceskobezhluku.cz/treti-sezona-lzi-a-nesplnenych-slibu-poradatelu-z-ledaren-dokladame/ A jak neplnění slibů vyřešit? Jednoduše, pořadatel ho ze svých stránek v tichosti odstranil. Stejně jako slib o předkapelách a maximální době produkce. Ani to co z původních slibů zůstalo ale pořadatel ani třetí sezónu nedodržel.

ZKOUŠÍME POTICHU. Inu podívejte se na video ze zvukové zkoušky a posuďte jak potichu kapely v ledárnách zkouší.

DODRŽUJEME NOČNÍ KLID. Slibovat něco, co musíte dodržovat ze zákona je celkem divné. Ne ale v případě těchto podnikavců. Každopádně v současné době probíhá správní řízení s pořadatelem festivalu v Ledárnách Braník pro rušení nočního klidu. V rámci tohoto správního řízení i advokát pořadatelů kroutil nad jejich bezohledností hlavou. K dobru mu tak jde, že alespoň on je nejspíše slušný člověk.

KONTROLE SE NEBRÁNÍME. V rámci probíhajících soudních řízení proti pořadatelům festivalu bylo dne 20. 6. 2023 provedeno místní šetření obvodního soudu pro Prahu 5. Avizovaná předkapela byla ale den předem zrušena s odvoláním na nějaké problémy s hlukem :-). Takto vypadá průběh kontroly v podání pořadatelů.

Další tři sliby, které jsou jen obměnou toto stejného se týkají se nešíření hluku do okolí. Jde opět o přímé lži pořadatelů. To dokládáme pomocí videí z různých čtvrtí hlavního města, kde je hluk Michala Filipa, Kamila Šíra a Tomáše Staňka z UDG značně obtěžující. Podívejte se na videa a posuďte i vy jak pořadatel dodržuje tyto své sliby. Je to jen malá ochutnávka toho, co se tu celé leté kvůli bezohledným pořadatelům děje.

Je libo řev a hluk? Filip, Šír a Staněk zařídí

17.6.2023 Ledárny Braník – zvuková zkouška (podle pořadatelů potichu/na sluchátka)

21.6.2023 Barandovská ulice Praha 5 – Barrandov
22.6.2023 Barrandovská ulice Praha 5 – Barrandov
30.6.2023 Pikovická ulice Praha 4 – Braník
13.7.2023 Pikovická ulice Praha 4 – Braník
18.7.2023 Pikovická ulice Praha 4 – Braník
20.8.2023 Hodkovičky, Praha 4
20.8.2023 Zbraslavská ulice, Chuchle – Praha 16
21.8.2023 Nádraží Braník, Praha 4 – Braník. Předkapela
21.8.2023 Zbraslavská ulice, Praha 16 – Chuchle
29.8.2023 Pikovická ulice, Praha 4 – Braník

Chorvatský Dubrovník jako první krok zlikvidoval hudební smog v centru

Chorvatský Dubrovník jako první krok zlikvidoval hudební smog v centru

Jak už informovala některá naše média „nová pravidla však zasáhnou nejen turisty, ale i domácí, protože problém s hlukem je dlouhodobou záležitostí. Například pouliční hudebníci budou mít kromě hraní zakázáno používat zesilovače a reproduktory.https://news.refresher.cz/137995-Cesi-budou-muset-v-chorvatskem-Dubrovniku-respektovat-nova-pravidla-Stiznosti-na-hluk-vedly-k-bizarnimu-zakazu

Chorvatská média informují o regulaci hudební produkce v Dubrovníku přece jen podrobněji. „Město dále upozorňuje, že nová ustanovení Rozhodnutí o obecním řádu upravuje provozování hudby na veřejných prostranstvích v historickém centru. Po nabytí účinnosti změn Rozhodnutí bude při vydávání povolení k produkci hudby na veřejných prostranstvích zakázáno pouštět hudbu na zařízeních s elektronickými zesilovači a hudba se bude hrát pouze s „odpojenými“ hudebními nástroji, čímž se historické stane první „odpojenou“ zónou města.

Město Dubrovník vyhlásilo boj s intenzitou hladiny hluku, na kterou si občané Dubrovníku stěžují již řadu let. V souvislosti s porušováním hladiny hluku v historickém centru tak budou v brzké době instalovány měřiče hluku a těm, kdo tato ustanovení poruší, tedy vydávají hluk nad povolenou míru, bude okamžitě zrušen pronájem veřejného prostranství, upozorňuje město.“https://baustela.hr/estetika/zastita-povijesnih-procelja-u-dubrovniku-zabrana-zvucnika-i-uredaja-s-pojacalima/

Tato první opatření jsou součástí program „Respektujme město!“ na období do roku 2025. Asi každému rozumnému člověku dojde, že regulace je zcela logická protože různé dohody, samoregulace a podobné nesmysly politiků prostě nefungují.

V našem hlavním městě Praze je bohužel realita zcela odlišná. Hudební šíbři jsou napojeni na politiky hlavního města. Hlukem z hudebních produkcí jsou terorizování občané Prahy s vědomím a za podpory těchto politiků. Stovky milionů z našich daní přitom tito politici na dotacích těmto hudebním teroristům přidělují i v době, kdy se důchodcům snižují z důvodu úspor důchody. Smlouvy na dotace sice obsahují podmínku, že příjemce musí dodržovat zákony, ale jak přiznal ředitel odboru kultury a cestovního ruchu MgA. Jiří Sulženko, Ph.D. nikdo se neobtěžuje kontrolovat zda příjemci dodržují zákony. Pokud by totiž ke kontrolám došlo, zjistilo by se minimálně opakované rušení nočního klidu a část dotace by musela být vrácena. To ale zřejmě nikdo nechce, Proč asi? Nebylo by pak míň peněz na úplatky? Možná. Jak se říká, ryba smrdí od hlavy. A hlavou je radní pro kulturu Jiří Pospíšil (TOP 09) z Plzně, který občanům Prahy terorizovaným hlukem, kteří zde žijí po generace sdělil ať se odstěhují.

Hospodářské noviny: Hluk pořadatelů Ledáren i na Praze 7 v roce 2020, tvrzení pořadatelů jsou nevěrohodná, soud a mnoho dalšího

Hospodářské noviny: Hluk pořadatelů Ledáren i na Praze 7 v roce 2020, tvrzení pořadatelů jsou nevěrohodná, soud a mnoho dalšího

V Hospodářských novinách dnes vyšel dnes o bezohledném festivalu v Ledárnách Braník. Autor článku vlastně jen potvrdil, co celou dobu tvrdíme a uvádíme na našich stránkách. Tedy že hluk z festivalu je daleko za hranou přijatelnosti pro mnoho občanů žijících nejen na Barrandově. Autor rovněž odkázal na další článek o škodlivosti hluku a jeho dopadu na lidský organizmus. Největší pozornost byla ale věnována místnímu šetření místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 v rámci jednoho z probíhajících soudních řízení proti pořadatelům. Autor článku popisuje, že ani v této situaci pořadatel nezklamal a zachoval se jako vždy. Tedy se pokusil zmařit místní šetření soudu.

Autor článku toto jednání pořadatele takto výstižně popsal: „Ale zpět k místnímu šetření. V sedm večer má koncert začít vystoupením předkapely Adovany. Místo toho je však stále slyšet jen hluk z výpadovky pod zahradou. Důvod se ukazuje po chvíli na stránkách skupiny. Ta píše, že pořadatelé její vystoupení nečekaně zrušili. „V Braníku jsou problémy se zvukem a je omezená doba trvání produkce víc, než se myslelo,“ omluvila se fanouškům na Facebooku. Podle Staňka ale zrušení předkapely nesouvisí s plánovanou soudní obhlídkou. Chinaski si ji prý domluvili, aniž by to s pořadateli konzultovali. „Byl to komunikační šum, my nemáme nikde předkapely, protože se snažíme respektovat pravidla a hrát co nejmíň,“ říká. Moc věrohodně to však nezní. Hned následující den už předkapela – tentokrát Cílená nejistota – opět vystupuje. 

I autor článku měl možnost přesvědčit se o tom, jakým způsobem pořadatel jedná a jak se chová. Nesplněné sliby, manipulace a lži. Ostatně už potom co odešla z místního šetření paní soudkyně, pořadatel okamžitě zvýšil hlasitost koncertu. To ale byla z naší strany zaznamenáno a můžete se přesvědčit, jak to v lokalitě pak vypadalo. Jde o video z 20.6.2023 z 21:40 hod z Chuchle. https://www.ceskobezhluku.cz/treti-sezona-lzi-a-nesplnenych-slibu-poradatelu-z-ledaren-dokladame/

Připomeňme si nikdy nesplněné sliby pana Staňka, který druhý rok opakovaně slibuje protihlukovou stěnu (viz odkaz výše). I nyní autorovi článku tvrdil: „zvažujeme postavit šest kontejnerů, které potáhneme zvuk pohlcujícím materiálem,“ Po dvou letech nesplněných slibů se dá těžko věřit.

Doporučujeme drobně zainvestovat a celý článek si přečíst zde: https://domaci.hn.cz/c1-67222960-ztiste-ty-koncerty-tisice-prazanu-si-stezuji-na-hluk-z-podia-v-braniku-soud-vyrazil-do-terenu

.

Back To Top