Loading....

Policejní prezident odpověděl: Policie ČR má oprávnění zatočit s nočním hudebním festivalem!

Policejní prezident odpověděl: Policie ČR má oprávnění zatočit s nočním hudebním festivalem!

Policejní prezident genmjr. Mgr. Martin Vondráček odpověděl na náš dopis. Ten se týkal tolerance policii ČR vůči různým bezohledným pořadatelům hudebních produkcí pod širým nebem, kteří ruší noční klid. Genmjr. Vondráček v dopise především sdělil, že policie ČR má silný arsenál, jak rušení nočního klidu efektivně řešit. S ohledem na tento návod a naše zkušenosti doporučujeme v případě rušení nočního klidu zvolit následující postup.

Jak postupovat?

1) Policejní prezident uvedl, že je policie ČR musí posuzovat, zda je objektivně noční klid rušen. Proto se dohodněte minimálně s dvěma sousedy, že všichni zavoláte na tísňovou linku policie ČR a rušení nočního klidu ohlásíte.

2) Je vhodné uvést možné ohrožení zdraví osob a dopady rušení nočního klidu, pokud takové důvody existují. Například psychické onemocnění. Noční hluk také prokazatelně zhoršuje i vysoký krevní tlak a kardiovaskulární choroby. Pokud těmito neduhy trpíte, uveďte to operátorovi na nahrávané tísňové lince. Uveďte i problémy dopadající na vaše děti, či prarodiče. Taktéž uveďte případy, kdy ráno musíte vstávat a další případné komplikace.

3) Pokud vám operátor sdělí, že akce někdo povolil, zeptejte se kdo. Pokud vám operátor sdělí, že je akce polovena obecně závaznou vyhlášku, pak je v ten okamžik opravdu vše v souladu se zákonem (následně musíme řešit soulad vyhlášky s nálezy Ústavního soudu). Pokud vám ale operátor sdělí, že akci povolil starosta, radní, zastupitel, úředník apod., pak je akce povolena v rozporu se zákonem, neboť jediným způsobem legálního rušení nočního klidu je pomocí obecně závazné vyhlášky, jak je popsáno v rubrice JAK NA TO. V takovém případě toto sdělte operátorovi a odkažte ho na dopis policejního prezidenta uveřejněný na těchto stránkách. Znovu požádejte operátora o okamžitý zásah policejní hlídky. Pokud policie nezajistí klid, stěžujte si podle návodu ZDE, aby se situace do budoucna již nemohla opakovat.

Čím argumentovat proti nečinnosti policie ČR?

4) Sdělte operátorovi, že policejní prezident občanům v dopise sdělil, že policie ČR má využít tyto instituty pro případ rušení nočního klidu:

i) Policie ČR má právo sankcionovat osobu odpovědnou za rušení nočního klidu příkazem na místě a zároveň může udílet pokyny směřující k omezení hluku, a tedy k ukončení stavu, který je v rozporu s veřejným pořádkem. Platí zde povinnost přestupce uposlechnout takové výzvy dle § 114 zákona o policii s tím, že neuposlechnutím se osoba dopouští dalšího přestupku neuposlechnutí výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci.

ii) Pokud nebude protiprávní stav napraven, může policie ČR podle § 11 zákona o policii využít dalších kroků, které budou směřovat k úplnému ukončení hudební produkce.

iii) Policie ČR může též pachatele přestupku zajistit ve smyslu ust. § 26 odst. 1 písm. f) zákona o policii.

iv) Policie ČR může využít institutu odebrání věci dle § 34 zákona o policii. Zákon o policii neomezuje tuto výzvu pouze na vlastníka věci proto může policista vyzvat k vydání věci kohokoliv (může postačovat odebrání její části (přívodní kabely, mixážní pult, generátor pro přísun el. energie, atd.).

v) Policie ČR může vstupovat na soukromé pozemky, pokud věc nesnese odkladu a vstup do daného prostoru je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejného pořádku. Přičemž stav, kdy osoby opakovaně odmítnou uposlechnout výzvy k regulaci hlasitosti či po prvotním vyhovění opakovaně navýší hlasitost na předchozí úroveň, již lze považovat za závažné ohrožení veřejného pořádku.

Znejte svá práva a prosazujte je!

Kasárna Karlín: trestní oznámení podána

Kasárna Karlín: trestní oznámení podána

Řízení o uzavření Kasáren Karlín probíhalo od roku 2021 (bez našeho vlivu) a objekt minimálně od roku 2018 užíván v rozporu hned s několika zákony:

  • bez kolaudace k současnému užívání
  • bez kolaudace řady černých staveb
  • v rozporu s územním plánem
  • v rozporu s tržním řádem (pivní zahrádka po 22 hodině)
  • v rozporu se zásadami územního rozvoje (v památkové zóně jsou nepřípustné areály s hromadnou návštěvností viz. odst. 2.2.2.)
  • v rozporu s § 1013 občanského zákoníku, který zakazuje obtěžovat okolní nemovitosti hlukem (sousedské imise)
  • v rozporu s § 5 zákona o některých přestupcích (noční klid)

K tomu byla dlouhodobě porušována ustanovení smlouvy o výpůjčce (kulturní centrum je v objektu zdarma), ve které je uvedeno:

článek II Předmět a účel smlouvy

článek V stavební úpravy

článek VI ostatní ujednání

Příloha č. 2 Smlouvy

Smlouva o výpůjčce přešla v lednu na hlavní město Praha a je stále platná i když jak je vidět není dodržována. Celý text naleznete zde:

Z uvedeného je zcela zřejmé že za současný stav nemůže nikdo jiný než majitel kulturního centra. Místo jakékoliv sebereflexe ale majitel hodil vinu za uzavření areálu na naši iniciativu. Navíc vše působí jako koordinované akce. V důsledku toho došlo k dehonestování a pronásledování konkrétních osob. Po vyhodnocení všech příspěvků na sociálních sítích, mailů, zpráv a namluvených vzkazů na telefonních linkách byla postupně podána dvě trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestných činů nebezpečné pronásledování, nebezpečné vyhrožování, podněcování k trestnému činu a pomluva. První trestní oznámení byla podána přímo k Policii CŘ, druhá a podrobnější pak na Vrchní státní zastupitelství.

Paradoxem je, že do dnešního dne s občany, kteří žijí v okolních domech, jejichž byty jsou při provozu takřka neobyvatelné, nikdo nejednal. Odpovědný radní Zábranský (PIRÁTI), který o problému dlouhodobě věděl, nyní dělá že se ho netýká.

Kasárna Karlín – jak to bylo doopravdy

Kasárna Karlín – jak to bylo doopravdy

Problém obrovského hluku v Kasárnách Karlín se jeho sousedi snaží řešit od té doby, co začalo objekt provozovat Pražské centrum, tedy již přes 6 let. Do té doby bylo vše bez problému. Od začátku byl objekt provozován v rozporu se zákonem, protože nebyl k těmto účelům kolaudován. Tedy 6 let Pražské centrum vědomě porušuje stavební zákon.

K tomu, že Pražské centrum ignoruje stavební úřad několik let se aktuálně vyjádřila i MČ Praha 8 https://m.praha8.cz/Vyjadreni-MC-Praha-8-k-aktualni-situaci-Kasarna-Karlin.html a je tak zřejmé, že nejde pouze o náš podnět ale dlouhodobé porušování zákona.

Pokud jde o problém s hlukem jde hned o několik zdrojů. Prvním je budova, ve které se v rozporu se zákonem odehrávají dunivé koncerty. Budova nemá odpovídající zvukové izolace, neboť nebyla kolaudována k těmto účelům. Dále je to obrovská venkovní hospodská zahrádka, která je otevřena po 22 hodině rovněž v rozporu s předpisy. V Praze totiž pro všechny kromě Pražského centra platí tržní řád. V tržním řádu naleznete pro Karlín tyto výjimky:

Žádná z těchto výjimek není pro Kasárna Karlín a už vůbec ne do 23:30 hod. Pokud by někdo chtěl namítat, že nejde o veřejné prostranství, jde a argument lichý, neboť toto ve vztahu k Praze již řešil Městský soud pod sp. zn. 8 A 2/2018-59 ze dne 24. 9. 2020. V rozsudku je uvedeno:

„39. Prvním z důvodů, pro které se žalobkyně domnívá, že vůči jejímu jednání nelze uplatnit tržní řád, je skutečnost, že se dotčená „terasa“ nachází na soukromém pozemku, který není veden jako veřejné prostranství v obecně závazné vyhlášce č. 2/2016 Sb. hl. m. Prahy. Zde je třeba nejprve uvést, že jak správní orgán I. stupně, tak žalovaný okolnost, že se předmětný pozemek nachází v soukromém vlastnictví, přičemž nejde o veřejné prostranství ani o veřejnou komunikaci, nerozporují (srov. mj. str. 9-10 správního rozhodnutí I. stupně). Správní orgány obou stupňů argumentovaly tím, že žalobkyní namítané atributy pozemku nevylučují naplnění definice „restaurační zahrádky“, která je obsažena v § 1 odst. 5 tržního řádu. V souladu se zněním citovaného ustanovení je třeba správním orgánům přisvědčit v tom, že v něm obsažená definice podmínku umístění restaurační zahrádky na veřejné komunikaci, respektive na veřejném prostranství skutečně nezahrnuje.

Jde tedy o další porušování zákona. Dalším zdrojem hluku je letní kino, které je ale provozováno na hlavní reprobedny. Letní kino vždy končí po 22 hodině a je umístěno jen desítky metrů od ložnic zde žijících lidí. I podle policejní metodiky je letní kino rušením nočního klidu:

Kompletní metodika je k dispozici zde: https://www.ceskobezhluku.cz/policie-cr-ma-diky-nam-novou-metodiku-k-efektivnimu-reseni-ruseni-nocniho-klidu/

Ostatně proto jsou v noci v kasárnách pravidelně policejní zásahy, jak již bylo z naší strany informováno zde: https://www.ceskobezhluku.cz/kasarna-karlin-videa-z-nocnich-policejnich-zasahu/

Provozoval kulturního centra výslovně odmítl (před členy Výboru pro správu majetku dne 16. 5. 2024) kino provozovat na sluchátka a tedy být ohleduplný k okolí. Pokud jde o venkovní festivaly a o to, že je někdo schopen tvrdit že zde není hluk, posuďte co se v Kasárnách skutečně děje.

Přitom již 1. 12. 2023 byl provozovatel kulturního centra z naší strany písemně, mailem upozorněn, že budeme postupovat dle stavebního práva a obrátíme se podnětem na stavební úřad, pokud nesjedná nápravu a nepřestane okolí obyvatele obtěžovat hlukem. Žádná náprava ale nebyla sjednána. Spíše naopak.

Před více než rokem přitom začala občanům marná anabáze s Magistrátem hlavního města:

15.3.2023 – Otevřený dopis primátorovi hlavního města podepsaný téměř padesáti sousedy Kasáren Karlín

22.7.2023 – Podnět bytových družstev primátorovi hl. m. Prahy, Jiřímu Pospíšilovi radnímu pro kulturu, atd.

5.1.2024 – Stížnost a žádost o nápravu radnímu pro majetek Adamovi Zábranskému

20.3.2024 – Podnět občanů projednával Kontrolní výbor MHMP. Na výboru byla promítnuta videa a bylo jednohlasně shledáno, že hluk je naprosto nepřiměřený a Adam Zábranský opět slíbil problém řešit.

13.5.2024 – Opětovná stížnost radnímu pro majetek MHMP Adamovi Zábranskému

16. 5. 2024 – Opětovný podnět občanů řešil Výbor pro správu majetku MHMP. Opět přislíbeno řešení. Vše za účasti provozovatelů kulturního centra.

Přesto všechno nebyla do uzavření Kasáren Karlín sjednána jakákoliv náprava, jakýkoliv ústupek či snaha problém řešit. Vzhledem k tomu, že obrovské hodnoty hluku naměřené v okolních bytech znamenají neobyvatelnost těchto bytů a zároveň vedení města Prahy v čele s odpovědným radním Adamem Zábranským občany zcela ignoroval, nezbylo než využít právní řád k ochraně zdraví zde žijících obyvatel. V bytech jsou zcela znatelné i vibrace a jejich užívání je prakticky nemožné.

Vide jsou z 23. 5. 2024, tedy po všech opakovaných žádostech, stížnostech a marných prosbách občanů na všechny strany, kteří se nápravy domáhají přes 6 let.

Stavební právo je majitelem kulturního centra přitom porušována právě v neprospěch občanů. Pokud by totiž postupoval v souladu se zákonem, pak by stavební úřad ve stavebním řízení posuzoval dopad staveb na okolní obyvatele. To se ale díky postupu v rozporu se zákonem nestalo. Ve stavebním řízení a dokonce i v řízení o dodatečném povolení staveb se totiž posuzuje dopad staveb do pohody bydlení okolních obyvatel a tedy zejména hluk. Posuzuje se zvuková neprůstupnost budov které mají být užívány k provozování hudební produkce. Souhlasná stanoviska dávají orgány ochrany zdraví. To vše ale provozovatel centra roky obcházel na úkor okolních občanů. Podnět byl tedy posledním možným řešením (před žalobou), když vše bylo ze strany provozovatele a hlavního města ignorováno. K pohodě bydlení existuje bohatá soudní judikatura ve prospěch občanů:

Už v rozsudku z 2. 2. 2006, č. j. 2 As 44/2005-116 (850/2006 Sb. NSS), vyložil, že pod pojmem pohoda bydlení je nutno rozumět souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydlení. Pohoda bydlení je v tomto pojetí dána zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí.

V rozsudku z 31. 5. 2011, č. j. 2 As 34/2010-99, pak NSS vyjasnil, že je nutné z hlediska pohody bydlení posuzovat i samotný provoz stavby a zařízení v ní umístěných: je naopak zcela namístě posuzovat, v souvislosti s rozhodováním o dodatečném povolení nepovolené stavby, její provozní externality na okolí, neboť i ty jsou určující pro zhodnocení, zda je zachována pohoda bydlení. (…) NSS je naopak toho názoru, že je-li předmětem povolování stavba již reálně existující, a dokonce užívaná, nelze nalézt rozumný důvod, proč by k (empiricky ověřitelnému) vlivu této stavby na okolí nemělo být přihlédnuto.“

V rozsudku ze 4. 3. 2009, č. j. 6 As 38/2008-123, k tomu NSS uvedl, že „pokud účastník územního řízení poukáže na konkrétní skutečnosti, které zpochybňují splnění požadavku na pohodu bydlení, musí se stavební úřad těmito tvrzeními důkladně zabývat, i když stanoviska dotčených orgánů státní správy konstatovala dodržení předepsaných limitů zatížení. Navíc zhodnocení, zda vliv jednotlivých negativních účinků umísťovaných staveb nepřípustně snižuje pohodu bydlení, není jen otázkou obsahu závazného stanoviska dotčeného orgánu, nýbrž je záležitostí autonomního posouzení stavebním úřadem či odvolacím orgánem po zhodnocení všech relevantních skutečností. Nepřekročení limitních hodnot totiž ještě nutně nemusí znamenat, že zjištěná hladina zatížení způsobeného umísťovanou stavbou také splňuje požadavek na pohodu bydlení.“

Jen díky podnětu stavebnímu úřadu, bude konečně někdo každodenní hluk v naprosto nepřijatelných hodnotách řešit. Občané, jejichž práva jsou v důsledku porušování zákona roky pošlapávána jsou nyní účastníky řízení o dodatečném povolení staveb. Budou moci konečně uplatňovat svá procesní práva a v řízeních doložit důkazy o dopadech roky neřešeného hluku do jejich životů a zdravotního stavu.

Kulturní centrum má politické krytí. Neplatí nájem a z hlavního města získává poměrně štědré dotace na provoz.

A konečně proč tento stav hlavní město Praha celou dobu ignorovalo a teď se diví? Více o tom zde: https://www.ceskobezhluku.cz/kasarna-karlin-aneb-dopady-piratskych-kamaradsoftu-v-praxi/ a zde:https://www.ceskobezhluku.cz/kdo-financuje-kasarny-karlin-aneb-piratska-pece-radneho-hospodare/

I MČ Praha 1 žádá primátora, aby konečně reguloval venkovní festivaly.

I MČ Praha 1 žádá primátora HMP, aby konečně reguloval venkovní festivaly.

Po MČ Praha 5, Praha 4, Praha – Velké Chuchli, místopředsedkyni senátu ČR, žádá primátora hlavního města Bohuslava Svobodu (ODS) o přijetí obecně závazné vyhlášky k regulaci tohoto zdroje hluku i MČ Praha 1, která v tomto směru přijala usnesení zastupitelstva MČ.

MČ Praha jedna přijala komplexní usnesení týkající se boje proti hluku z několika zdrojů. MČ Praha 1 trápí zejména turisté, hospodské zahrádky, ale i venkovní veřejné hudební produkce a elektronicky zesilovaná produkce z lodí pohybujících se na Vltavě. Na Praze 1 byla navíc otevřena pobočka festivalu Ledárny open air podnikatele Michala Filipa, jeho zaměstnance Kamila Šíra a Tomáše Staňka (bubeníka UDG). Krok MČ Prahy 1 je tak po zkušenostech s pořadateli tohoto festivalu v Ledárnách Braník více než pochopitelný.

Přijetí komplexního usnesení vybojoval (a předtím zpracoval a předložil) místopředseda kontrolního výboru a zastupitel Martin Motl za Rezidenty 1https://rezidenti1.cz/ kteří rovněž bojují za přijatelné podmínky pro místní obyvatele. Celé usnesení naleznete zde:

Začne primátor hlavního města Bohuslav Svoboda problém konečně řešit, nebo to dopadne jako s Airbnb, sdílenými koloběžkami, developery atd.?

Dále přikládáme dopis MČ Praha Velká Chuchle:

Dopis MČ Praha 4:

Dopis místopředsedkyně Senátu ČR:

A konečně odkaz na usnesení MČ Praha 5: https://www.praha5.cz/stanovisko-rady-mc-praha-5-k-poradani-technoparty-v-arealu-byvaleho-bazenu-pod-terasami-barrandov-konane-30-4-2022-od-2000-hod-do-1-5-2022-0600-hod/

K tomu vedení města obdrželo petici obsahují 820 podpisů proti hluku z festivalu v Ledárnách, desítky konkrétních stížností na tento festival. Přesto všechno Praha na rozdíl od ostatních měst v Evropě, tento zdroj hluku stále nereguluje. Proč asi?

Kasárna Karlín – videa z nočních policejních zásahů

Kasárna Karlín – videa z nočních policejních zásahů (2023)

O tom, že nájemci nemovitostí označovaných jako Kasárna Karlín terorizují své sousedy roky hlukem, ví každý, kdo kolem objektu byť jen prochází. Proč se to děje, jak moc je nájemce napojen na úředníky hlavního města a jak mocné politickém krytí má, už se na našich stránkách psalo.

https://www.ceskobezhluku.cz/kdo-financuje-kasarny-karlin-aneb-piratska-pece-radneho-hospodare/

https://www.ceskobezhluku.cz/kasarna-karlin-aneb-dopady-piratskych-kamaradsoftu-v-praxi/

Kvůli hluku nájemce (nyní hlavního města Prahy) se obrátilo na primátora Bohuslava Svobodu (ODS) téměř 50 rezidentů už před rokem. O pomoc byl bezvýsledně požádán i odpovědný radní pro majetek a legislativu Adam Zábranský (Piráti), který je zároveň kamarádem nájemce nemovitostí Matěje Velka. Nakonec byl problém hluku nájemce hlavního města řešen na Kontrolním výboru ZHMP 20. 3. 2024 a protože se opět nic nezměnilo i 16. 5. 2024 na Výboru pro správu majetku ZHMP.

Zápis z kontrolního výboru je zde (bod 9): https://praha.eu/documents/42409/12276762/Zapis_jednani_3705426_1335394__11_ZAPIS_z_jednani_vyboru_ZHMP_REV1.pdf

Na jednání Výboru pro správu majetku nájemce HMP Matěj Velek uvedl, že hluk nedělá a třikrát zopakoval, že po 22 hodině, žádná elektronicky zesilovaná hudební produkce neprobíhá. Jeho spolupracovnice pak uvedla, že nejsou ochotni provozovat letní kino hned vedle stovek bytů občanů na sluchátka a vlastně nejsou schopni žádného ústupku. Z videí z policejních uniforem můžete posoudit, zda nájemce Matěj Velek mluvil před členy Výboru pro správu majetku pravdu a co musejí kvůli chování nájemce města zažívat téměř každou noc, zde žijící občané. Videa jsou z roku 2023, ale níže naleznete i ochutnávku roku 2024 jen pár dnů starou, těsně potom, co se Matěj Velek na Výboru pro správu majetku ZHMP dušoval že hluk nevytváří.

POZN: Videa se prvních 7 sekund načítají.

9.8.2023 v čase 00:09 hod tj. po půlnoci policie ČR na místě zjišťuje hluk z elektronicky zesilované hudby z venkovního baru. Policistka se diví, že je otevřeno a půlnoci a je jasné že při takové obsazenosti musí být logicky rušen noční klid. (POZN. video nabíhá až od 7s)

19.8.2023 ve 22:10 hod policisté řeší rušení nočního klidu z letního kina. Stejně jako v předchozím případě se obsluha snaží balamutit policistu tvrzením o dodržení decibelů. Policista správně argumentuje tím, že v době nočního klidu nejsou decibely relevantní.

9.9.2023 v čase 22:30 hod policisté řeší hluk z hudebního festivalu a v čase 22:33 hod je zřetelně slyšet, jak organizátoři opakovaně mlátí kladivem do železa. Nájemce Matěj Velek přitom jen den před tím policistům slíbil, že festival bude končit 21:45 hod. To se samozřejmě nestalo.

15.9.2023 v čase 22:38 hod. Policie načapala vrátného, který když policisty spatřil ihned volal majitelce, zřejmě aby rychle ztlumila hudbu. Evidentně nacvičený signál. Nájemce je policistkou opět poučen, že se dopouští přestupku, což přehlušuje řev opilců.

15.9.2023 v čase 23:56 hod, kdy jde o opakovaný výjezd. Opět elektronicky zesilovaná hudba řve na celé okolí i přes předchozí sliby nájemce objektu. Nájemce odmítá vypnout hudbu, protože barmani budou ještě 2 hodiny uklízet. Kvůli tomu se ale nevyspí celé okolí.

16.9.2023 v čase 22:32 hod. opět elektronicky zesilovaná hudba na nádvoří vedle obytných domů. V čase 22:34:55 hod policistka uvádí, že slyší docela dost velký rambajz a že jde o opakované rušení nočního klidu.

16.9.2023 v čase 22:37 hod. nájemce objektu nechápe, že z objektu se line v noci hluk a že tomu tak nemá být. Policisté detekují hluk z elektronické hudby baru na nádvoří a letního kina. Správně popisují basy (nízké frekvence pronikající přes zdi o bytů v okolí).

16. 9. 2023 policisté uvádějí, že z objektu jde stále hluk. V čase 22:47 policisté nájemci vysvětlují že zahrádka musí být do 22 hodin. Policistka důrazně nájemci sděluje, že to, že zavírá za chviličku říká opakovaně ale stále je hluk.

Jak vidíte situace je naprosto neúnosná. Nájemci hlavního města Prahy nemají ani špetku sebereflexe. Je třeba si uvědomit, že před dobou nočního klidu je v Kasárnách Karlín samozřejmě taky hluk. A ne ledajaký. Okolní obyvatelé jsou tedy hlukem decimováni celý den, a nemají šanci si odpočinout ani v noci. Zdrojů hluku je přitom hned několik. Festivalová pódia uprostřed nádvoří, reprobedny barů, stovky opilců na zahrádce na nádvoří a ještě vnitřní koncerty, které duní i venku, protože budova není kolaudována na pořádání hudebních produkcí. Byty v okolí nájemce hlavního města jsou takřka neobyvatelné.

A 2024?

Kdo se účastnil Výboru pro správu majetku, mohl si od nájemců hlavního města vyslechnout 16. 5. 2024, jak se velmi snaží být ohleduplní a nikoho nerušit. Jak to vypadá v praxi se můžete podívat na videu pořízeném jen pár dnů po těchto prohlášeních pana Velka a jeho kolegyně na zmíněném jednání výboru.

K tomu nájemce hlavního města (dotovaný z dotací hlavního města a neplatící nájem) před pár dny zveřejnil program letního kina, které je jen pár desítek metrů od ložnic občanů, a protože je pro 400 lidí, tak je pořádně nahlas. Každá produkce končí po 22 hodině, začíná se totiž ve 21 hodin. Proč? Protože těmto nájemcům je to úplně jedno. Mají politické krytí.

UK: Za hluk z hudby podmínka a zničení reprobeden

UK: Za hluk z hudby podmínka a zničení reprobeden

4.5.2024 zveřejnil Britský magazín News Shopper článek, ze kterého vyplývá jak důsledně se ve Velké Británii vymáhá právo na ochranu před hlukem z elektronicky zesilované hudební produkce. Zde přinášíme překlad článku:

Zvukový systém muže z Bromley zničen po stížnostech na hluk

Padesátiletý Charles Campbell-Williams z Freelands Road se minulé úterý (23. dubna) dostavil k magistrátnímu soudu v Bromley.

Již dříve mu bylo doručen pokyn ke snížení hlučnosti, ve kterém byl upozorněn, aby snížil hlasitost a basy své hudby, aby neobtěžovala místní obyvatele, uvádí se v soudních dokumentech.

Rada města Bromley však proti němu zahájila trestní stíhání s tvrzením, že toto upozornění nedodržel, když ve dnech 1., 2., 3. a 5. září loňského roku pouštěl hlasitou hudbu.

Campbell-Williams se v úterý přiznal ke čtyřem obviněním a byl podmíněně propuštěn.

Okresní soudkyně Lucy Corrinová však také nařídila, aby Campbell-Williamsův zvukový systém propadl a byl zničen, aby se zabránilo opakování trestné činnosti.

V soudních dokumentech se uvádí, že zařízení, které má být zabaveno a zničeno, zahrnuje dva soundbary LG, dva věžové reproduktory LG, čtyři reproduktory Logitech a dva subwoofery LG.

Originál článku naleznete zde: https://www.newsshopper.co.uk/news/24294509.bromley-mans-sound-system-destroyed-noise-complaints/

Majáles v Praze skončil fiaskem

Majáles v Praze skončil fiaskem, podobně jako Hradecký

Majáles v hlavním městě skončil fiaskem. Vedle značného hluku v širokém okolí, pořadatel odmítl vracet peníze ze záloh na kelímky a na rozlícené zákazníky povolal policejní těžkooděnce. Organizace byla podle návštěvníků celkově zcela nezvládnutá, obdobně jako před týdnem v Hradci Králové.

To vše proto, že Česká republika, na rozdíl od ostatních zemí, nemá zákon který by upravoval podmínky pro pořádání těchto akcí. Hlavní město Praha přes opakované apely občanů nepřijalo vyhlášku upravující a regulující tyto akce na svém území. Naše iniciativa opakovaně žádala o přijetí vyhlášky tehdejšího primátora Zdeňka Hřiba a tehdejší radní pro kulturu Hanu Třeštíkovou. Stejně tak stále marně žádáme o přijetí vyhlášky současného primátora Bohuslava Svobodu. Přitom v jiných státech Evropy takové regulace mají, a proto tam k obdobným situacím nedochází.

Například v Leicestru (VB) Rada města před dvěma týdny povolila konání festivalu za splnění celkem 62 podmínek. Šlo o podmínky týkající se regulace hluku, bezpečnosti, drog, alkoholu, organizace davu, dopravy, požární bezpečnosti, stížnostní linka, permanentního úředního dozoru, podmínek policie, atd. Žádost pořadatelů a podmínky Rady města Leicester naleznete zde: https://cabinet.leicester.gov.uk/mgAi.aspx?ID=117415#mgDocuments

To co se dělo na Majálesu v Praze nejlépe demonstrují příspěvky rozhořčených návštěvníků.

Majáles v Praze

Policejní zásah

Hluk v okolí

Odpadky, tlačenice a fronty

Nedostatek vody

Nefunkční VIP systém

Majáles v Hradci Králové

Je přitom neuvěřitelné že obdobné fiasko se odehrálo před týdnem v Hradci Králové, kde stejný pořadatel také organizoval Majáles.

Soudy na Slovensku: hluk z hudby max. 50 dB

Soudy na Slovensku: hluk z hudby max. 50 dB

Z naší analýzy vyplynulo že judikatura soudů na Slovensku se ustálila, pokud jde o žaloby proti hlukovým imisím z hudební produkce, na limitu 50 dB. Z rozsudků, které níže uvádíme dokonce vyplývá, že hluk z hudební produkce nad limit 50 dB by podle soudů na Slovensku mohl mít dopady na zdravotní stav osob, tímto hlukem nedobrovolně zasažených. Dostáváme se tak do paradoxní situace, kdy na české straně hranice nemůže mít hluk z hudební produkce ani 100 dB dopad do zdravotního stavu obyvatelstva a o pár kilometrů dál na Slovensku, může mít 51 dB z hudby dopad do zdravotního stavu obyvatel. Soudy na Slovensku navíc vydávají dokonce předběžná opatření a v řádu dnů nařizují původcům hluku dodržení maximální hlukové hladiny 50 dB

Okresný súd Bratislava I, sp. zn. 9C/19/2018 ze dne 23. 7. 2018, Usnesení – předběžné opatření:

„I. Žalovaný je povinný zdržať sa obťažovania žalobcu hlukom z hudobnej produkcie z priestorov prevádzky, nachádzajúcej sa na prízemí stavby…    …pre referenčný časový interval večer v čase od 18:00 hod do 22:00 hod v hodnote 40 dB a pre referenčný časový interval noc v čase od 22:00hod do 06:00 hod v hodnote 30 dB.

Z odůvodnění: „…Hudobnou produkciou v prevádzke došlo k prekročeniu prípustnej hladinyhluku v zmysle Vyhlášky a teda nie je dôvod na spor o tom, či tento hluk ohrozuje zdravie žalobcu alebo nie…. Súd sa stotožnil s názorom žalobcu, že účinky hluku na organizmus saneprejavujú viditeľne a bezprostredne po expozícii a môžu sa prejaviť aj po dlhšom čase a spôsobiťvážne poškodenie zdravia človeka. Súd si je vedomý, že súdne konanie je časovo náročné a môže trvaťaj niekoľko rokov, najmä ak druhá strana sporu nemá záujem na urýchlenom skončení konania a využívavšetky zákonom dovolené prostriedky obštrukcie a prieťahov v konaní, preto návrhu na nariadenieneodkladného opatrenia vyhovel a vydal neodkladné opatrenie podľa § 336 ods. 1 CSP druhá veta,t.j. neodkladné opatrenie, ktoré konzumuje vec samu podľa § 330 ods. 2 CSP, nakoľko má za to, ženeodkladným opatrením možno dosiahnutím trvalú úpravu pomerov medzi stranami. S ohľadom na tietoskutočnosti po nariadení neodkladného opatrenia nie je nutné podávať žalobu vo veci samej….“

Rozsudek je dostupný zde: https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/7385f75e-5303-4a1f-b612-bf98fa0be814:b724a1d0-5e16-4cc9-bd0c-66aa5bbb076d

Okresný súd Dunajská Streda, sp. zn. 21C/26/2021 ze dne 14. 09. 2021, Usnesení – předběžné opatření:

„Žalovaný je povinný zdržať sa rušenia vlastníkov stavieb (Žalobcov)…   … príslušenstvetak, aby hodnota ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq pre vonkajšie priestory stavieb nepresiahla hodnoty 50 dB v referenčnom časovom intervale pre večer v čase od 18:00 hod. do 22:00 hod. a 45 dB v referenčnom časovom intervale pre noc v čase od 22:00 hod do 6:00 hod.

Žalovaný je povinný zdržať sa rušenia vlastníkov stavieb (Žalobcov)…   … tým, že v týchto nebytových priestoroch nebude vykonávať hudobnú produkciu po 22:00

Z odůvodnění: „Žalobcovia uvádzajú, že ako vlastníci Hotelov sú susedia žalovaného, ktorý vlastní U. E. J.. Žalovanýv U. E. J. ako fyzická osoba – podnikateľ s obchodným menom I. J. – E. J., I.: XX XXX XXX prevádzkuje pohostinstvo (krčmu) s otvorenou terasou v blízkosti Hotelov. V U. E. J. sa každý deň (najmä v letných mesiacoch) od 18:00 hod. uskutočňuje živá hudba, resp. iná hudobná produkcia, ktorá neprimeraným spôsobom obťažuje žalobcov – vlastníkov Hotelov a ich klientov…

….V Protokole je jasne konštatované, že posudzovanéhodnoty v jednotlivých meracích miestach MM1 a MM2 rozložené do celých večerných a nočných časových intervaloch v jednotlivých dňoch sa v ekvivalentných hladinách pohybovali v rozmedzí 64,7až 65,7 dB večer a 58,3 až 64,1 dB v noci v MM1 – pred oknami W. J.; 61dB večer a 52,0 dB v noci vMM2 – pod oknami W. G. X….

…Z predložených listinných dôkazov, ako aj z opísaných skutočností súd má za osvedčené, že z U. E. J. vo vlastníctve žalovaného pravidelne vychádza neprimeraný a obťažujúci zvuk, ktorý je mimo limitov stanovených zákonom č. 355/2007 Z. z. o ochrane, podpore a rozvoji verejného zdravia a o zmene a doplnení niektorých zákonov („Zákon o verejnom zdraví“), ako aj v rozpore s Vyhláškou MZ SR č. 549/2007 Z.z., ktorou sa ustanovujú podrobnosti oprípustných hodnotách hluku, infrazvuku a vibrácií a o požiadavkách na objektivizáciu hluku, infrazvukua vibrácií v životnom prostredí (ďalej len „Vyhláška“). Toto konanie žalovaného vážne obťažuje žalobcov, zasahuje do ich vlastníckeho práva, ohrozuje ich podnikateľskú činnosť a zároveň ohrozuje aj zdravie obyvateľov, návštevníkov mesta F. L. a zamestnancov žalobcov. Súd má za to, že nárok žalobcov jev tomto prípade opodstatnený a žalovaný je povinný zdržať sa rušenia, a obťažovania žalobcov – t.j. svojich susedov hlukom, ktorý svojou intenzitou a rozsahom nad mieru primeranú pomerom zasahuje dopráv žalobcov. Uvedená povinnosť žalovaného je stanovená v § 127 Občianskeho zákonníka. Tunajšísúd zároveň konštatuje, že žalovanému nariadením neodkladného opatrenia nehrozí vznik žiadnej ujmy, nakoľko nariadením neodkladného opatrenia bude povinný zdržať sa nezákonného konania, pričommôže naďalej vykonávať svoju podnikateľskú činnosť v medziach všeobecne záväzných právnych predpisov.

Rozsudek je dostupný zde: https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/acee24e8-8e3f-4eab-a0f1-8a94217b8f7d:4c0261db-a52d-487a-b43e-39bfaaca7356

Krajský súd Bratislava, sp. zn. 8Co/222/2017 ze dne 06. 11. 2017, Usnesení – předběžné opatření:

„…Žalovaným 1/ a 2/ sa zakazuje organizovanie spoločenských a kultúrnych a športových akcií, svadieb,rodinných osláv a firemných akcií pre tretie osoby na nehnuteľnostiach…   ….tak, aby hladina zvuku šíriaceho sa z týchto nehnuteľností počas dňa a večera v čase od 6:00hod do 22:00 hod. nepresiahla vo vonkajších priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 50dB a vo vnútorných priestoroch nehnuteľnostívo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 40 dB, a vnoci v čase od 22:00 hod. do 6:00 hod. nepresiahla vo vonkajších priestoroch nehnuteľnostívo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 40 dB a vovnútorných priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladinyA zvuku LAeq vo výške 30 dB…

…Zároveň sa žalovaným 1/ a 2/ zakazuje označené nehnuteľnosti odplatne alebo bezodplatne prenechať tretím osobám do užívania, pri ktorom by hladina zvuku, šíriaceho sa ztýchto nehnuteľností počas dňa a večera v čase od 6:00 hod do 22:00 hod., presiahla vo vonkajších priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeqvo výške 50dB a vo vnútorných priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotuekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 40 dB, a v noci v čase od 22:00 hod. do 6:00 hod. presiahlavo vonkajších priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/ a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 40 dB a vo vnútorných priestoroch nehnuteľností vo vlastníctve žalobcov 3/, 4/a 6/ hodnotu ekvivalentnej hladiny A zvuku LAeq vo výške 30 dB.

Z odůvodnění: „Za daného stavu tak dospel odvolací súd k záveru, že pre naplnenie účelu sledovaného navrhovaným neodkladným opatrením, v súlade s požiadavkou na minimalizácii zásahu do právžalovaných v preskúmavanej veci, boli splnené predpoklady na nariadenie neodkladného opatrenia iba v rozsahu zabezpečujúcom zamedzenie prenikaniu hluku na nehnuteľnosti vo vlastníctve žalobcov 3/,4/ a 6/, a to nad rámec hladiny zvukov, ktoré sa zo zdravotného hľadiska v zmysle ustanovení zák.č. 355/2007 Z.z., o ochrane, podpore a rozvoji verejného zdravia, v spojení s vyhláškou Ministerstvazdravotníctva SR č. 549/2007 Z.z., považujú za akceptovateľné; a ktorých prekročenie môže negatívne vyplývať na žalobcov.

Rozsudek je dostupný zde: https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/f4b3368e-d352-4472-b3e2-4b38cbf99926:6f68dbd2-0f19-47d9-9658-420691f599f9

Okresný súd Košice I, sp. zn. 19C/242/2015 ze dne 16. 11. 2018, Rozsudek:

„II. Žalovaní v 1. a v 2. rade s ú p o v i n n í v nebytovom priestore č. 12 – 1 bytového domu Alžbetina55 v Košiciach, Z.. Č.. XXX, D. A. Č.. XXX, I. D. U. Č.. XXXX, G. Ú. Z. O., P. G. – Z. O., P. G. L., ktorý je vedený Okresným úradom v Košiciach, katastrálny odbor, zdržať sa umožnenia spevu alebo hudby bez reprodukcie jednej a viacerým osobám.

Z odůvodnění: ….Aj z bodu 11 Protokolu vyplýva, že „Pri meraní bol zvolený postup, pri ktorom sa merali vzorky imisií hluku pri karaoke speve. Špecifický hluk v referenčnom časovom intervale má výrazné rytmické zložky. Pri niektorých vzorkách (8/M2) bol charakter hluku výrazne impulzný. Pri analýze jednotlivých akustických udalostí sa v nameraných vzorkách objavujú výrazné tónové zložky.

Na otázku, aby uviedol, či ním namerané hodnoty v protokole H/14/2014 sú namerané hodnoty zdraviu škodlivé uviedol, že samozrejme; existuje legislatívna úprava – Vyhláška č. 549 z roku 2007 Ministerstva zdravotníctva, kde sú dané maximálne prípustné hodnoty hluku, či už vo vnútornom prostredí, ale ajvo vonkajšom prostredí; v danom prípade bolo robených niekoľko meraní, avšak v každom prípade namerané hodnoty boli prekročené o veľmi vysoké hodnoty a v jednom prípade dokonca o 14 decibelov, čo je pomerne veľa. Podstatou danej legislatívy je zabezpečiť komfort bývania z hľadiska hlučnosti a samozrejme pri prekročení právnou úpravou daných prípustných hodnôt hluku účinky môžu mať vplyvna samotný spánok človeka, jeho nervozitu, celkovú pohodu a podobne. Tiež podotkol, že má odbornú spôsobilosť aj na posudzovanie vplyvu hluku a vibrácií na zdravie ľudí. K vplyvu hlučnosti na zdravý vývoj dieťaťa pri takto vysokých hodnotách, pokiaľ by išlo o dlhodobú hlučnosť, uviedol, že všeobecne tento vplyv hlučnosti možno rozdeliť na systémový a nesystémový, pričom v danom prípade hovoříme o nesystémovom vplyve, kedy hodnoty hlučnosti nemusia byť tak vysoké ako pri systémovom vplyve (pracovné prostredie), ale spravidla pôsobia dlhodobo. V danom prípade hlučnosť môže mať vplyv na hypertenziu, na nervozitu, k tomu sa môžu pridružiť tráviace problémy, psychické problémy a podobne,takže hlučnosť vplýva na celý organizmus dieťaťa.

Svedok tiež podotkol, že prevádzkovateľ zdroja je vždy povinný zabezpečiť, aby neprekračoval zákonom dané hodnoty hlučnosti a na otázku zástupcu žalovaných, aby uviedol, aký vysoký zdroj hluku musel pribudnúť ku špecifickému zdroju hluku, ktorý bol nameraný povedzme vo výške 30,6, aby celková hlučnosť bola nameraná na hodnotu 42,3, svedok uviedol, že povedzme pri hodnote 42,3, pokiaľ ideo celkový hluk, hlavný zdroj hluku bolo zrejme auto a určite neprekročil hodnotu 42,3, resp. sa blížil khodnote 42,3.

…súd poukazuje na súdnu prax, podľa ktorej nie je vylúčené úspešne podať zapieraciu žalobu aj po jedinom rušivom čine, ktorý nezanechal následky, pretože nemožno vylúčiť, že by žalobcovi nehrozilo opakovanie takéhoto činu (porovnaj R65/1972, tiež uznesenie NS SR sp. zn. 1Cdo 2/2008). Pre úplnosť súd uvádza, že hoci z uznesenia NSSR sp. zn. 1Cdo 2/2008 vyplýva, že vyjadrená ustálená prax (R 65/1972) sa odvoláva na zapieraciežaloby podľa ust. § 126 OZ, niet dôvodu neaplikovať uvedený právny záver tiež na žaloby podľa ust. §127 ods. 1 OZ, keďže tieto tiež spadajú pod kategóriu negatórnych žalôb (tzv. zapieracích žalôb), avšaks osobitnou úpravou. V prejednávanom prípade síce bolo konštatované rušenie v konkrétnom rozsahu iba určitú dobu, na strane druhej však žalovaní sú naďalej vlastníkmi predmetného nebytového priestoruč. XX-X N. W. V. XX S. G., teda majú právo disponovať s priestorom podľa vlastného uváženia, vrátanepráva opätovne prenajať priestory tretiemu subjektu (tak ako je tomu aj aktuálne), preto nemožno vylúčiť, že by žalobcovi nehrozilo opakovanie takéhoto rušenia.

Rozsudek je dostupný zde: https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/066d0917-6503-4a35-96b8-0c44b124cf56:b6b4c004-040e-41f4-87d1-903b3637185a

tento rozsudek byl částečně změněn odvolacím soudem:

Krajský súd Košicea, sp. zn. 2Co/67/2019 ze dne 27. 02. 2020, Rozsudek:

„M e n í II. vyhovujúci výrok rozsudku tak, že žalovaní v 1. a 2. rade sú povinní v nebytovom priestoreč. XX – X bytového domu V. XX v G., súp. č. XXX, na parcele č. XXX, evidovaného na LV č. XXXX, katastrálne územie Z. O., obec G. – Z. O., okres G. I, zdržať sa umožnenia spevu alebo hudby bezreprodukcie jednej a viacerým osobám nad mieru primeranú pomerom.“

POZN. Míra přiměřená místním poměrům jsou obecné limity tj. 40 a 45 dB

Z odůvodnění:Odvolací súd hodnotiac charakter imisie hlukom, jako imisie pred ktorou poskytuje ochranu vzhľadom na možný zdravotný dopad aj osobitná právna úprava, berúc na zreteľ benevolentný prístup žalovaných k výkonu ich vlastníckych práv, dospel k záveru, že upustenie od rušivého konania nebolo z ich strany prejavom uvedomenia si neoprávneného zásahu, ale vynúteným rešpektovaním rozhodnutí štátu, čo odôvodňuje, aby im takáto povinnosť na zdržanie sa zásahu do vlastníckych práv bola uložená súdnym rozhodnutím aj pre budúcnosť.“

Rozsudek je dostupný zde: https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/090d6d01-ebe8-4aae-b2dc-5edf8ccf2c7c:17ed717d-5692-488e-9d39-8af720167d66

Najvyšší súd, sp. zn. 5Sžk/8/2017 ze dne 27. 09. 2018, Rozsudek (farní zvon):

Z odůvodnění: „29. Podľa názoru kasačného súdu z podkladov pre vydanie napadnutého rozhodnutia (Protokol omeraní č. 2661/15 a Protokol o meraní č. 5642/15) nepochybne vyplýva, že v prípade sťažovateľadošlo k prekročeniu prípustných hodnôt hluku s určením zdroja hluku – zvony rímskokatolíckehokostola Povýšenia sv. kríža v obci Svinná. V tejto súvislosti je potrebné poznamenať, že uvedenéskutkové zistenia v konaní sťažovateľ nenamietal a neprodukoval žiadnu argumentáciu, ktorou by tietozávery relevantným spôsobom spochybňoval. Sťažovateľ namietal nesprávnosť rozhodnutí správnychorgánov subjektívnym tvrdením resp. poukazom na to, že odbíjanie zvonov nepredstavuje hluk, aleide sa melodický, lahodný dokonca žiaduci zvuk vydávaný hudobným nástrojom. Je nutné prisvedčiťsťažovateľovi, že istý okruh (najmä veriacich) osôb môže vnímať hlahol zvonov ako nerušiaci či dokoncamelodický a žiaduci zvuk, avšak na strane druhej je potrebné brať zreteľ i na okruh osôb, ktoré ho môž uvnímať ako nežiaduci škodlivý vonkajší hluk a v prípade prekročenia intenzity tohto hluku, t.j. prekročenia limitov ustanovených vykonávacím predpisom, má aj škodlivé účinky na ľudské zdravie. V tejto súvislostije potrebné uviesť, že sťažovateľom uvádzané tvrdenia sú bez akejkoľvek opory v zákone, nakoľkosprávne orgány konajúce v predmetnej veci boli povinné riadiť sa platnou právnou úpravou, ktorou bol v prejednávanom prípade zákon č. 355/2007 Z.z. a jeho vykonávací predpis – vyhláška č. 549/2007 Z.z..“

Rozsudek je dostupný zde:https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/e83a8e73-c121-4a05-96d7-044bf64793ee:88a0750e-368a-4517-9c72-e4be86f44d39

Velmi zajímavé jsou úvahy slovenských soudů, které se týkají náhrad nemajetkové újmy způsobené hudební produkcí.

Najvyšší súd, sp.zn. 8Cdo/12/2018 ze dne 27. 06. 2018, Usnesení (nemajetková újma):

Z odůvodnění: „Dovolací súd konštatuje, že odôvodnenie napadnutého rozhodnutia odvolacieho súdu obsahuje náležité vysvetlenie dôvodov, na ktorých odvolací súd založil svoje rozhodnutie a jeho postup bol vsúlade s § 387 ods. 1 a 2 C.s.p. Za procesnú vadu konania podľa § 420 písm. f/ C.s.p. nemožno považovať to, že odvolací súd neodôvodnil svoje rozhodnutie podľa predstáv dovolateľov. Odvolací súd rozhodnutia vysporiadal aj s otázkou miery zodpovednosti žalovanej za škodu v súvislosti s mierou zodpovednosti majiteľa (prevádzkovateľa) reštaurácie R., ktorý bol primárne zodpovedný za šírenie hluku z jeho reštaurácie a voči ktorému mali žalobcovia právo domáhať sa nápravy podľa § 127 Občianskeho zákonníka. O výške náhrady škody rozhodol podľa svojej úvahy v súlade s § 136 O.s.p.,pričom poukázal na rozhodnutia Európskeho súdu pre ľudské práva vo veci Moreno Goméz proti Španielsku a vo veci György Deés proti Maďarsku vo svojom rozhodnutí odkázal na rozsah a samotný obsah odôvodnenia rozsudku súdu prvej inštancie,s ktorým sa v súlade s § 387 ods. 2 C.s.p stotožnil. V priebehu odvolacieho konania zároveň nebolizo strany žalobcov tvrdené také skutočnosti podstatné pre rozhodnutie danej veci, s ktorými by sa nevyporiadal súd prvej inštancie v dôvodoch svojho rozhodnutia. Súd prvej inštancie v odôvodnení rozhodnutia uviedol, prečo nevykonal žalobcami navrhované znalecké dokazovanie za účelom zisteniaich zdravotného stavu. Mal za to, že vykonané merania v čase vtedy prebiehajúceho súdneho konania by neboli totožné so stavom, aký bol v dotknutom období, pretože meranie hladiny hluku by bolo ovplyvnené aj uskutočnenými úpravami zo strany majiteľa reštaurácie. S obsahom znaleckého posudku č. 10/2015, ktorý si na vlastné náklady dali vypracovať žalobcovia znalcom MUDr. Miroslavom Čerňanom, sa súd prvej inštancie oboznámil a znalca vypočul na pojednávaní 20. novembra 2015. V odôvodnení rozhodnutia súd prvej inštancie uviedol, že v dôsledku prekročenia hladiny hluku v priestoroch reštaurácie žalobcovia nemohli riadne užívať nehnuteľnosti v susedstve a zároveň sa to prejavilo ajna ich zdravotnom stave, čo dokladovali lekárskymi správami a najmä nimi predloženým znaleckým posudkom. Súd prvej inštancie uviedol, že „znalec so zásadnou mierou pravdepodobnosti vyslovil príčinnú súvislosť nadmerného hluku s poškodením zdravia – duševnými poruchami u žalobcov.“ So všetkými závermi znalca uvedenými v znaleckom posudku sa však nemohol stotožniť, pretože už predrokom 2010 žalobcovia dotknuté nehnuteľnosti neužívali a v roku 2010 boli tieto odpredané. Odvolací súd k záverom znaleckého posudku MUDr. Miroslava Čerňana poznamenal, že „znalec nevenoval náležitú pozornosť aj podnikateľskej minulosti žalobcu 1/ v oblasti výroby obuvi, ktorá činnosť sa podľanázoru odvolacieho súdu takisto vyznačuje hlučným prostredím, čo sa týka samotného výrobného procesu v jednotlivých halách alebo dielňach.“ Keďže vypracovanie tohto znaleckého posudku v konaní iniciovali žalobcovia, podľa odvolacieho súdu „znalec sa k dôvodu poškodenia duševného zdravia žalobcov v súvislosti s expozíciou nadmerného hluku vyjadruje iba určitou mierou pravdepodobnosti, čo nepôsobí príliš presvedčivo“. Čo sa týka rozsahu náhrady škody, súd prvej inštancie sa v odôvodnení…“

Rozsudek je dostupný zde: https://www.justice.gov.sk/sudy-a-rozhodnutia/sudy/rozhodnutia/b9f8cf68-b685-4b9f-a85d-f752595c7551:2272b145-41cb-44b2-8a80-8ff10be91873

Je tedy zcela zřejmé, že i na Slovensku je ochrana proti hluku z hudebních produkcí na zcela jiné úrovni než v ČR a nemohlo by se tam stát to co v Ledárnách Braník.

Regulace hluku z hudebních produkcí V – Lucembursko

Regulace hluku z hudebních produkcí V – Lucembursko

Zákon ze dne 21. června 1976 o boji proti hluku

V Lucembursku platí zákon ze dne 21. června 1976 o boji proti hluku a už z definice hluku v něm obsažené lze vypozorovat, jak k boji proti němu přistupují. Hlukem je totiž každá akustická imise, která bez ohledu na svůj zdroj poškozují lidské zdraví, pracovní schopnost nebo pohodu.

V článku 2 tohoto zákona je výslovné zmocnění k regulaci pomocí Velkovévodských předpisů. „Tyto předpisy mohou zejména

  1. zakázat produkci určitých zvuků;
  2. nařídit omezení produkce určitých zvuků, mimo jiné omezením doby vzniku hluku;
  3. regulovat nebo zakázat výrobu, dovoz, vývoz, tranzit, přepravu, nabízení k prodeji, prodej, úplatný nebo bezplatný převod, distribuci, instalaci a používání zařízení, zařízení nebo předmětů, které produkují nebo mohou vydávat určité zvuky;
  4. uložit a regulovat umístění a používání zařízení nebo zařízení určených ke snížení hluku, jeho pohlcování nebo nápravě jeho nevýhod;
  5. vytvářet ochranná pásma a nařizovat konkrétní opatření, která je nutné v těchto pásmech dodržovat;
  6. stanovit technické stavební a instalační podmínky, které pravděpodobně zmírní nevýhody hluku a jeho šíření
  7. definovat mezní hodnoty na základě hlukových indikátorů a stanovte metody hodnocení hluku.
  8. stanovit podmínky a modality pro strategické hlukové mapování a akční plány pro určité oblasti zvláštního zájmu po konzultaci s dotčenou veřejností a rovněž prohlásit tyto plány za povinné na radu Státní rady.
  9. stanovit podmínky, za kterých budou strategické mapování a akční plány přístupné a šířeny veřejnosti.

V článku 7 je pak ustanovení k efektivnímu vymáhání práva. Je zde uvedeno, že V případě zakázaných, hrozících nebo dokonaných akustických emisí může člen vlády odpovědný za ochranu životního prostředí přijmout naléhavá opatření, která situace vyžaduje, a zejména zakázat používání zařízení nebo přístrojů a zakázat jakoukoli činnost, která by mohla takové emise způsobit. Opatření nařízená na základě předchozího odstavce jsou prozatímní povahy a pozbývají platnosti, pokud je do osmi dnů od vydání rozhodnutí nepotvrdí ministr příslušný pro danou věc, přičemž osoba nebo osoby, proti nimž byla opatření přijata, jsou vyslechnuty nebo vyzvány. Do čtyřiceti dnů od oznámení rozhodnutí o potvrzení doporučeným dopisem lze podat odvolání ke „správnímu soudu“(2), který rozhodne jako soudce ve věci samé.“

Velmi efektivní jsou rovněž sankční ustanovení. V čl. 11 je totiž uvedeno: „Aniž jsou dotčeny sankce stanovené jinými právními předpisy, přestupky proti tomuto zákonu a předpisům přijatým při jeho výkonu se trestají odnětím svobody na osm dnů až šest měsíců a pokutou 251 až 20 000 eur nebo jednou z těchto sankcí. V případě opakování přestupku do dvou let mohou být sankce stanovené v odstavci 1 tohoto článku zdvojnásobeny.“ (POZN. 6275,-Kč – 500.000,-Kč)

Text zákona naleznete zde: https://legilux.public.lu/eli/etat/leg/loi/1976/06/21/n2/consolide/20130104

Velkovévodské nařízení ze dne 16. listopadu 1978 o akustických hladinách hudby uvnitř podniků a v jejich blízkosti

Vedle zákona o boji proti hluku platí v zemi i Velkovévodské nařízení ze dne 16. listopadu 1978 o akustických hladinách hudby uvnitř podniků a v jejich blízkosti. Nařízení definuje v čl. 1 tyto základní pojmy:

Zcela základní ustanovení je uvedeno v čl. 2, podle kterého „ve veřejných zařízeních nesmí maximální hladina zvuku vydávaného hudbou překročit 90 dB (A). Tato hladina zvuku se měří kdekoli v podniku, kde se běžně zdržují lidé.“

Dále je regulace hluku uvedena v čl. 3 nařízení: „Hladina zvuku hudby produkovaná ve veřejném podniku nebo jinde v jeho blízkosti

1. překročit o 5 dB (A) hladinu hluku pozadí, pokud je tato hladina nižší než 30 dB (A);

2. překročit 35 dB (A), pokud je hladina hluku pozadí mezi 30 a 35 dB (A);

3. překročit hladinu hluku pozadí, pokud je tato hladina vyšší než 35 dB (A).

Tato hladina hluku se měří uvnitř místnosti nebo budovy při zavřených dveřích a oknech. Mikrofon je umístěn nejméně jeden metr od stěn a ve výšce 1,20 m nad podlahou. Výjimky z tohoto článku může na žádost udělit ministr životního prostředí, a to ve výjimečných případech a na omezenou dobu.“

Podle čl. 5 tohoto nařízení se porušení ustanovení tohoto nařízení se trestá sankcemi stanovenými zákonem ze dne 21. června 1976 o boji proti hluku (viz. výše)

Text nařízení naleznete zde:https://legilux.public.lu/eli/etat/leg/rgd/1978/11/16/n2/jo

Velkovévodské nařízení ze dne 13. února 1979 o hluku v bezprostředním okolí provozoven a stavenišť

V této zemi platí Velkovévodské nařízení ze dne 13. února 1979 o hluku v bezprostředním okolí provozoven a stavenišť. Podle tohoto nařízení je provozovnou jakýkoli veřejný nebo soukromý průmyslový, řemeslný, obchodní, zemědělský nebo vinařský podnik. Podle článku 3 tohoto nařízení nemají být překračovány v bezprostředním okolí zdroje hluku tyto hladiny v závislosti na umístění:

POZN.: I. – nemocnice, rekreační oblast, II. – venkovské prostředí, klidné místo, nízký provoz, III – městská čtvrť, většina bytů, nízký provoz, IV – městská čtvrť s několika továrnami nebo podniky, průměrný provoz, V – centrum města (obchody, obchody, kanceláře, zábava), hustý provoz, VI – převaha těžkého průmyslu. Vyšší hodnoty v tabulce jsou pro den a nižší pro noc.

Podle článku 9 může příslušný místní úřad uložit přísnější limity či podmínky s ohledem na místní specifika. Porušení ustanovení tohoto nařízení se trestá sankcemi stanovenými zákonem ze dne 21. června 1976 o boji proti hluku.

Text nařízení naleznete zde: https://legilux.public.lu/eli/etat/leg/rgd/1979/02/13/n1/jo

Přehled zákonů předpisů proti hluku v Lucembursku naleznete i zde: https://environnement.public.lu/fr/loft/bruit/sources.html

Manchester zakázal hudební festival s hlukem 60 dB

Manchester zakázal hudební festival s hlukem 60 dB

V pondělí 8. 4. 2024 se na internetových stránkách zpravodajství BBC objevil článek o zrušení festivalu ve městě Manchester ve Velké Británii potom, co nebyla pořadatelům udělena licence k jeho provozu. V článku jsou popsány tyto důvody neudělení licence:

„Licenční úředníci dodali, že se obávají „třídenního obtěžování obyvatel hlukem“, přičemž „nejbližší nemovitost je vzdálena pouhých 70 metrů“.“

„Podle policie hrozilo riziko „dopravního chaosu“, kterému by podle organizátorů bylo možné předejít tím, že by lidé nepoužívali k cestě na místo svá auta.“

Licence nebyla udělena, přesto, že zástupce pořadatele „Clive Smith uvedl, že zavedení vlastního limitu 60 dBa na hladinu hluku a nasměrování reproduktorů směrem k řece Mersey by minimalizovalo problémy s hlukem, rozmístění hlídek na Ford Lane by usměrnilo dopravu a odradilo od močení na veřejnosti…“

Festival měl přitom sloužit k získání finančních prostředků pro ragbyový klub Didsbury Toc H a fotbalový klub Didsbury FC.

Celý článek naleznete zde: https://www.bbc.com/news/uk-england-manchester-68760812

Velká Británie je další zemí v Evropě, která zavedla přísnou a promyšlenou regulaci hluku z veřejných hudebních produkcí pod širým nebem. Byla by tak nejlepším příkladem pro zavedení regulace v ČR

Regulace hluku z venkovních veřejných hudebních produkcí IV – Německo

Regulace hluku z venkovních veřejných hudebních produkcí IV – Německo

Federální zákon o ochraně před hlukem

V Německu je nejvyšším protihlukovým zákonem federální zákon na ochranu před škodlivými vlivy na životní prostředí způsobenými znečištěním ovzduší, hlukem, vibracemi a podobnými procesy. https://www.gesetze-im-internet.de/bimschg/

Spolkové zákony o ochraně před hlukem

Spolkové zákony zpravidla obsahují jednoznačná ustanovení vztahující se i na hudební produkce pod širým nebem, jako například zákony spolkových zemí Bavorsko, Porýní – Fal, Severní Porýní – Westfálsko, a další:

„Zařízení, která se používají ke generování nebo reprodukci zvuku nebo zvukových signálů (zvuková zařízení), zejména reproduktory, zařízení pro reprodukci zvuku, hudební nástroje, bouchačky a podobná zařízení lze používat pouze v takové hlasitosti, aby nezúčastněné osoby nebyly významně ovlivněny narušený.“„

Místní regulační úřad může na žádost povolit výjimky z ustanovení výše v jednotlivých případech, kdy existuje veřejný nebo převažující zvláštní soukromý zájem. Výjimka by měla být udělena za podmínek na ochranu široké veřejnosti a okolí. § 10 odst. 4 platí obdobně. Kromě toho mohou obce odchylně od odstavce 2 obecně povolit dočasná vystoupení na pěších zónách v centru města, zejména s hudebními nástroji, prostřednictvím regulační vyhlášky a stanovit požadavky, které je třeba dodržovat.“

Tyto zákony naleznete zde:

https://bravors.brandenburg.de/gesetze/limschg

https://landesrecht.rlp.de/bsrp/document/jlr-ImSchGRPrahmen

https://recht.ra-micro.de/laws/LImschG_NW.html

Hlavní město Berlín, má svůj zákon proti hluku, který obsahuje ještě konkrétnější ustanovení:

Venkovní akce vyžaduje schválení, pokud emise hluku, které způsobuje 1. překročení směrné emisní hodnoty u akcí upravených právní vyhláškou podle § 17, pro které není omezen přípustný počet dnů konání, nebo 2. má zvláštní rušivý potenciál podle DIN 45680, vydání z března 1997 a souvisejícího doplňkového listu 1. Souhlas lze udělit, pokud veřejný zájem na akci převáží nad soukromými zájmy třetích osob.

Berlínský zákon o státní imisní kontrole naleznete zde: https://gesetze.berlin.de/bsbe/document/jlr-ImSchGBE2023rahmen/part/X

Je tedy zřejmé že normou v Německu je zákaz rušivé hudební produkce a výjimkou je její povolení. Jde tedy o zcela opačný systém, než je nyní nastaven v ČR. V ČR je povoleno generovat venkovní hudební produkcí neomezený hluk a jedině pokud město/obec přijme regulaci, je možné obyvatele ochránit.

Městské vyhlášky a nařízení

BERLÍN

Města v Německu dále protihlukové zákony zpřísňují a především konkretizují podmínky pro udělení výjimky ze zákazu pořádání hlučných akcí pod širým nebem. Příkladem je Vyhláška města Berlína o ochraně před hlukem z venkovních akcí ze dne 30. 9. 2015. Jde o velmi komplexní předpis, který je postaven zejména na maximálních hladinách hluku z hudebních produkcí. Tyto hladiny jsou daleko pod hodnotou o které pořadatelé v ČR tvrdí že pod ní nelze venkovní produkci pořádat. Text celé vyhlášky je zde:

Originál vyhlášky naleznete zde: https://gesetze.berlin.de/bsbe/document/jlr-FVeranstGerImSchVBErahmen/part/X

Informace o dalších podmínkách a omezeních pro venkovní akce jsou uvedeny například zde:

https://www.berlin.de/sen/uvk/umwelt/laerm/informationen-zum-laermschutz/

https://service.berlin.de/dienstleistung/325891/

https://www.berlin.de/umwelt/themen/laerm/artikel.256227.php

Sankce

Porušení zákazu vytvářet hluk je mimo jiné postihováno na základě Zákona o správních deliktech (OWiG), konkrétně ust. § 117  Nepřijatelný hluk:

(1) Správní delikt způsobí ten, kdo bez odůvodnitelného důvodu nebo v nepřípustné nebo za daných okolností v nepřípustné nebo odstranitelné míře vytváří hluk, který může značně obtěžovat veřejnost nebo okolí nebo poškodit zdraví jiného.

(2) Správní delikt lze uložit pokutou do pěti tisíc eur, nelze-li čin potrestat podle jiných předpisů

Zákon o správních deliktech naleznete zde: https://www.gesetze-im-internet.de/owig_1968/BJNR004810968.html

Soudy v Německu

Zcela odlišný přístup k problematice hluku z hudebních akcí lze spatřovat oproti ČR i v soudních rozhodnutích soudů v Německu. Podle německých soudů nehraje vysoká kulturní hodnota hudby roli, protože pokud ruší, jde prostě o hluk:

„Skutečnost, že narušení klidu a ticha lze zjistit i bez měření hladiny zvuku, platí zejména pro hudbu, a to i přes její vysokou kulturní hodnotu. Pro svůj vysoký informační obsah působí hudba rušivě na ty, kteří ji nechtějí slyšet, bez ohledu na technickou úroveň.“ (srov. KG Berlin, rozhodnutí ze dne 30. března 2000 – 2 Ss 53/00 – 5 Ws <B > 177/00 – juris Rn. 4 mwN, paralela pro štěkající psy BayVGH, rozsudek ze dne 1. prosince 1988 – 21 B 88.01683 – juris Rn. 24; OVG Lüneburg, rozhodnutí ze dne 5. července 2013 – 11 ME – 148 juris číslo 12; každý s mwN ).

Za zmínku stojí například aktuální rozhodnutí správního soudu v Bavorsku sp. zn. B 10 S 23 484 ze dne 30. 6. 2023:

1. Povolení restaurace pro restauraci „…“ ze dne 17. července 2017 se mění následujícím rozhodnutím. Odstavec 3.13 se nahrazuje tímto: „Bezplatnou pitnou zónu lze využívat pouze během dne – do 22:00 hodin. Výdej jídel a nápojů musí skončit ve 21:30. Hudební vystoupení jsou povolena na bezplatné pitné zóně maximálně 10 dní v roce bez zesilovačů do 21:00 hodin.

Z odůvodnění:

V důsledku toho je vydání požadavku na ochranu před škodlivými vlivy na životní prostředí ve smyslu spolkového zákona o imisní kontrole (BImSchG) pro obyvatele majetku společnosti nebo sousedních nemovitostí i pro širokou veřejnost v souladu s § 5 odst. 1 č. 3 Alt. 1 GastG a je na uvážení úřadu. Vydaná podmínka je vhodná k zajištění dodržení směrné noční hodnoty maximálně 45 dB(A) a tím k výraznému snížení škodlivých emisí zejména u obyvatel sousedních nemovitostí v době od 22 do 6 hodin, neboť tyto zdroje emisí v noci by pak byly zcela eliminovány. Dále neexistují žádné jiné vhodné, mírnější prostředky, které by také omezovaly hluk a sloužily tak k ochraně před škodlivými vlivy prostředí. Opakované upomínání a upozorňování majitelů firem ze strany okresního úřadu k úspěchu nevedlo. Nejmírnějším prostředkem zůstává zkrácení provozní doby od 23:00 do 22:00, tím spíše, že povolení se neruší, ale jen mírně omezuje změnou podmínky. Bez ohledu na licenční požadavek podle zákona o restauracích v souladu s § 2 GastG, hmotné právo v § 22 odst. 1 věta 1 BImSchG vyžaduje, aby hostinský řídil podnik způsobem, který zabrání škodlivým dopadům na životní prostředí ve smyslu BImSchG nebo alespoň omezuje je na minimum.

Celá rozsudek je dostupný zde: https://www.gesetze-bayern.de/Content/Document/Y-300-Z-BECKRS-B-2023-N-24487?hl=true

Okresní soud v Hamburku vynesl 13. 12. 2017 tento zajímavý rozsudek:

„Žalovanému se ukládá pod hrozbou pokuty až do výše 250 000 eur, která bude uložena za každý případ porušení, a pro případ, že by ji nebylo možné vybrat, správní zadržení nebo odnětí svobody až na 6 měsíců.

zdržet se v době od 22.00 hodin v pátek do 7.00 hodin v pondělí, jakož i v době od 22.00 hodin do 7.00 hodin o svátcích způsobování hluku ze své přídělové zahrady a klubovny na adrese H…-Straße 2, … Hamburg, způsobeného jednáním členů spolku nebo třetích osob (např. nájemníků nebo jiných uživatelů). 00.00 hod. do 7.00 hod. ve dnech pracovního volna, které ruší obyvatele sousedního obytného domu na adrese J…-Straße 3, … Hamburg v jejich klidu; zejména je třeba se zdržet hluku > 35 db(A) – měřeno na fasádě domu na adrese J…-Str. 3, … Hamburg.“

Celá rozsudek je dostupný zde: https://www.landesrecht-hamburg.de/bsha/document/JURE180000432/part/L

Co píšou média?

Média v Německu potvrzují trend ochrany proti hluku ze strany soudů v Německu. Ač se některé případy zdají až absurdní, nepochybně je to lepší než stav v ČR.

„Existují němečtí právníci, kteří se specializují na „hlukové právo“. Německé soudy v průběhu let vydaly několik zajímavých rozhodnutí o hluku. Jedno nedávné rozhodnutí rozhodlo, že soused musel vydržet jen dvě hodiny papouščího ječení; poté měl nárok na náhradu škody. Jiný soud donutil německou cestovní kancelář vrátit páru peníze, protože jejich hotelový pokoj ve Španělsku byl příliš hlučný. Jiný soudce rozhodl, že sousedův pes může štěkat pouze 30 minut denně, maximálně v desetiminutových intervalech. (Zajímalo by mě, jak to dopadlo. Ale nevzpomínám si, že bych někdy v Berlíně slyšel štěkat psa, i když mnoho lidí v mé budově mělo psy.)“

Celý článek naleznete zde: https://www.german-way.com/many-kinds-of-noise-vielerlei-laerm/

Back To Top